Dobrý den! Prosím můžete publikovat řez Fukusima 1 a to kolmě ke břehu? Je možno do řezu dát kotu moře v klidu (0m), dále výšku hráze, dále výšku podlahy na které stojí dýzelgenerátory a to pro každý blok zvlášť? Dále kde se nacházejí ve vztahu k hrázi (turbinový sál,reaktorová budova ,za reaktorem) a to pro každý blok zvlášť.Za odpověď nesmírně děkuji. (Viki - 6.5.2011)

Bohužel požadované informace ani my nemáme k dispozici. Mohu ale dát aspoň nějaké tipy, kde lze nalézt např. uspořádání elektrárny vůči pobřeží,apod. Tyto obrazové informace doplňuji o některé popisné části, které mohou být také užitečné.
digitalglobe.com
time.com
chong.zxq.net
ansn-jp.org
Pokud jde o umístění DG, to se mi nepodařilo dohledat, ale z posledního popisu činností obsluhy plyne, že je přemisťovali o „podlaží výš“ a nyní jsou 30 m nad hladinou moře. Čili předtím byly o nějaký ten metr níže. Výšku stěny proti tsunami se mi také nepodařilo zjistit, ale jelikož projekt počítal s výškou vlny asi 5 nebo 6,5 m (oba údaje se v dostupných pramenech uvádějí), tak výška této stěny by mohla být kolem této hodnoty.
Je mi líto, že nemůžu požadované informace poskytnout s náležitou přesností, ale v takovýchto případech jsme také odkázání pouze na internetové informace, kde lze sice leccos dohledat, ale bývá to někdy pracné. (Ivan Tinka - EGP)

Dobrý den, rád bych Vás poprosil o informaci ohledně nouzových diesel generátorů. Kde je jejich poloha v elektrárně Fukushima a kde jsou umístěny jejich pomocné systémy? Případně jestli máte k dispozici celkový plán elektrárny Fukušima (budovy, hlavní technologické trasy atd.). Děkuji (Václav Vejborný - 3.4.2011)

Bohužel požadovanou dokumentaci k dispozïci nemáme, jsme odkázání pouze na informace dostupné přes internet. Z nich plyne, že DG jsou umístění v přístavcích reaktorových budov na vzdálenější straně od mořského pobřeží. Také podle popisů se nacházejí (nacházely – teď je přemisťují na vyšší podlaží) v malé výšce nad hladinou moře. Ještě horší bylo umístění palivových nádrží pro tyto DG, jak plyne z některých obrázků v následujících odkazech. Tyto odkazy dokreslují celkovou dispozici bloků a jsou tam po částech dekódovány i jednotlivé části fukushimských bloků:

nucleartourist.com
oecd-nea.org
waseda.jp
eetd-seminars.lbl.gov
netfiles.uiuc.edu
chong.zxq.net

(Ivan Tinka - EGP)

Dobrý den, můj dotaz se týká českých JE - konkrétně havarijního dochlazování AZ při ztrátě napájení jak z VS, tak z hlavních i záložních linek 110kV. Pamatuji-li se dobře, jsou reaktory spočítány tak, že při této eventualitě se o odvod zbytkového tepla stará přirozená konvekce v tlakové nádobě a není třeba nucené chlazení AZ (minimálně v EDU). Můžete tuto informaci potvrdit, případně uvést na pravou míru? Děkuji. (Lukáš - 15.4.2011)

Odvod zbytkového tepla přirozenou cirkulací patří k základním provozním režimům EDU i ETE. Klasickým příkladem je výměna paliva, kdy po odstavení reaktoru (přerušení štěpné řetězové reakce) po nějakou dobu běží ještě hlavní cirkulační čerpadla, s poklesem zbytkového výkonu se odpojují čerpadla až se posléze přejde na přirozenou cirkulaci, přičemž po několika dnech stačí na odvod zbytkového tepla jedna smyčka s přirozenou cirkulací. Pro představu, okamžitě po odstavení reaktoru je zbytkové teplo kolem 7 % původního tepelného výkonu reaktoru (tedy při 3000 MW typu ETE to je asi 210 MW), ale už po 1 dnu poklesne na ~ 0,5 % výkonu před odstavením (exponenciální pokles). Při tomto odvodu zbytkového tepla je určující dostatečná rezerva do teploty sytosti vody při daném tlaku, tím se pak řídí proces dochlazování. Tento stav je v principu stejný i po nehodě, kdy však nemusí být k dispozici normální nucená cirkulace chladiva hlavními cirkulačními čerpadly, a proto existuje havarijní chlazení, které musí pokrýt především tu první fázi po odstavení reaktoru. V dalších fázích je takové chlazení potřebné v případech porušené integrity chladicího okruhu. (Ivan Tinka - EGP)

Dobrý den, můj dotaz se týká českých JE - konkrétně havarijního dochlazování AZ při ztrátě napájení jak z VS, tak z hlavních i záložních linek 110kV. Pamatuji-li se dobře, jsou reaktory spočítány tak, že při této eventualitě se o odvod zbytkového tepla stará přirozená konvekce v tlakové nádobě a není třeba nucené chlazení AZ (minimálně v EDU). Můžete tuto informaci potvrdit, případně uvést na pravou míru? Děkuji. (Lukáš - 15.4.2011)

Odvod zbytkového tepla přirozenou cirkulací patří k základním provozním režimům EDU i ETE. Klasickým příkladem je výměna paliva, kdy po odstavení reaktoru (přerušení štěpné řetězové reakce) po nějakou dobu běží ještě hlavní cirkulační čerpadla, s poklesem zbytkového výkonu se odpojují čerpadla až se posléze přejde na přirozenou cirkulaci, přičemž po několika dnech stačí na odvod zbytkového tepla jedna smyčka s přirozenou cirkulací. Pro představu, okamžitě po odstavení reaktoru je zbytkové teplo kolem 7 % původního tepelného výkonu reaktoru (tedy při 3000 MW typu ETE to je asi 210 MW), ale už po 1 dnu poklesne na ~ 0,5 % výkonu před odstavením (exponenciální pokles). Při tomto odvodu zbytkového tepla je určující dostatečná rezerva do teploty sytosti vody při daném tlaku, tím se pak řídí proces dochlazování. Tento stav je v principu stejný i po nehodě, kdy však nemusí být k dispozici normální nucená cirkulace chladiva hlavními cirkulačními čerpadly, a proto existuje havarijní chlazení, které musí pokrýt především tu první fázi po odstavení reaktoru. V dalších fázích je takové chlazení potřebné v případech porušené integrity chladicího okruhu.  (Ivan Tinka - EGP)

Dobrý den, po bitvě je každý generál, ale napadlo mne, proč nevyužít k havarijnímu dochlazování malou turbínu s přímo napojeným čerpadlem. Bylo by to závislé jen na dostatku zbytkového tepla a samozřejmě na případném mechanickém poškození.
Jako další možná bezpečnostní pojistka by to možná vyhovělo? S pozdravem (Jiří Kadeřábek - 12.4.2011)

Jedním ze všeobecných pravidel navrhování bezpečnostních systémů jaderných elektráren je jejich tzv. funkční diverzifikace. Z tohoto důvodu jsou již dnes některé elektrárny vybaveny kromě elektricky napájených doplňovacích systémů i parními systémy  (havarijnímu napáječkami), jež ke své funkci využívají páru vznikající ze zbytkového výkonu reaktoru po jeho odstavení. O skutečném projektovém řešení havarijního chlazení reaktorů ve Fukušimě se bude možné dočíst až v podrobné technické analýze celé události. (Ing. Miroslav Hrehor - ÚJV Řež)

Je možné odpovídat na dotazy nejen věcně správně ale i přesně?
Mám na mysli např. dotaz p. Stwory ve věci chlazení a vlastní spotřeby elektrárny. Dále dotazy týkající se způsobu a rozsahu poškození a dalších. Je možné, že jsou to věci, které jsou pro odborníky samozřejmé ale pro ostatní to tak být nemusí.
Je-li např. vlastní příkon jednoho bloku elektrárny 25MW tak je to 1/40, tedy jistě zlomek jejího výkonu ale současně je to hodně velký výkon na nějaké přivezení agregátu ze dne na den po rozbitých silnicích.
Je tak výkonné chlazení třeba dva dny nebo tři týdny nebo dokonce roky?
Není-li tento výkon k dispozici, za jak dlouho dojde k definitivnímu poškození reaktoru( ve smyslu jeho dalšího použití)?
Ze zpráv ani z odpovědí vašich pracovníků nebylo vůbec jasné zda se v Japonsku snaží elektrárnu zachránit (=opravit a zprovoznit) nebo ochránit okolí tj odstranit a snížit následky havárie.
Jen takto formulované odpovědi mohou být zdrojem důvěry v ty, kteří je poskytují.
Děkuji (Pizzal - 11.4.2011)

Problémy s chlazením palivových článků jsem popsal v odpovědi na otázku Přeprava a výměna palivových článků. Neznám vlastní spotřebu Fukušimy, ale na Temelíně je to 8-9%, na Fukušimě ro bude vzhledem ke konstrukci asi méně. Chlazení bazénu vyhořeleho paliva je zanedbatelné. Těch 8-9% platí pro provoz. Po odstavení je nutno uchladit výkon v zóně: Fukušima  po 1 hodině 20MW, po 24 hodinách 9MW, po 30 dnech 3MW - viz popis elektrárny, titulní stránka webu vpravo nahoře. Co se týče reaktorů, tak ty jsou po chlazení mořskou vodou definitivně odepsány. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. - CV Řež)

Dobrý den, na ETE jsou bezpečností systémy s 200 % redundancí a ke každému bloku přísluší tři dieslgenerátory. Chtěl bych se zeptat jaká redundance byla na blocích v Japonsku, když není funkční žádný dieslgenerátor pro chlazení. (J. Herclík, zaměstnanec ETE  - Hyde Park 15.3.2011)

Na blocích 1 - 5 byly 2 dieselgenerátory na blok, šestý blok měl 3 dieselgenerátory, takže celkem tam bylo 13 dieselgenerátorů. Zdá se, že v daném případě je vyřadila jediná společná příčina - tsunami vysoká až 10 m.

Zaujimalo by ma, preco reaktory, resp. ich "podporne" systemy nie su konstruovane tak, aby nedochadzalo k neriadenej explozii uvolneneho vodiku, ak uz sa teda pristupi k odtlakovaniu v takejto havarijnej situacii? (Andrej  - Hyde Park 15.3.2011)

Je běžnou praxí, že jaderné reaktory jsou vybaveny tzv. rekombinátory vodíku, které jsou dimenzovány, s určitou rezervou, na maximální projektovou nehodu - nehodu se ztrátou chladiva - při níž fungují havarijní systémy reaktoru. V daném případě však šlo o nadprojektovou havárií s enormní produkcí vodíku v důsledku dlohodobé ztráty elektrického napájení, při které havrijní systémy nefungovaly.  (Ing. Miroslav Hrehor - ÚJV Řež)

Dobrý den, technický dotaz: proč nejsou náhradní zdroje (agregáty) umístěny ve vodotěsné pevné místnosti (jako reaktor)? a ochráněny před jakoukoliv nehodnou...? Děkuji (Marek  - Hyde Park 15.3.2011)

Dieselgenerátory u moderních elektráren jsou umístěny odděleně a jsou násobné (3x100%). Jeden blok Temelína mají každý 4 diesely (3x 100%) plus jeden navíc, Každý výkon 6,3 MWe). (Ing. Zdeněk Kříž - ÚJV Řež)

Dobrý večer. Jakou sílu a kolik vody dodávají naftové agregáty. Když i u nás se používají čerpadla o síle 40 000 litrů za minutu. Je to málo? I když by se použilo více těchto agregátů. (Aleš z Fulneku  - Hyde Park 15.3.2011)

Konktérní parametry agregátů používaných na Fukushimě neznám, ale 40 kubíků za minutu by v současné době na dochlazování odstaveného reaktoru již stačilo. Problémem je spíš, že je třeba toto chlazení zajistit nepřetržitě, což je po takto velké tsunami obtížné z důvodu zničené infrastruktury (doprava vlastních agregátů a zajištění paliva). (Ing. Vlastimil Juříček - CV Řež)