Dobrý den,
nebylo by vhodné vzhledem k tomu že EDU nemá kontejnment zrušit letecký provoz nad EDU v celé výšce, nejen do 3000m?.
Do 3km létají ultralighty a sportovní letadla, ale ta mají zákaz přitom by elktrárně témě neublížila, zato v 10km si vesele lítají Jumbo-jety jak na běžicím pásu. Srážka dvou letadel ve vzduchu není zase tak výjimečná věc, v ŘLP jsou taky jenom lidi. (HaryFotr - 12.4.2011)

Pro upřesnění: Zakázaný letový prostor kolem EDU je vymezen oblastí o poloměru 1,1 námořní míle (cca 2 km) a s výškou od země do 5000 stop (cca 1500 m). Kromě toho je chráněno širší okolí EDU prostorem vymezeným poloměrem 12 námořních mil (cca 22 km) s omezeným letovým provozem, jehož průlet je možný pouze při oboustranném radiovém spojení s příslušným stanovištěm řízení letového provozu (Brno nebo Náměšť). A ještě navíc, zakázaný letový  prostor kolem elektrárny leží celý v oblasti řízeného letového prostoru Náměšť s tím, že pravidla pro lety v řízených prostorech silně omezují pravděpodobnost náhodného narušení zakázaného letového prostoru EDU. Nehledě na tato, ale i řadu dalších omezení, kterými se letecká doprava obecně řídí, byly provedeny podrobné analýzy rizika pádu letadla na různé celky EDU a bylo prokázáno, že základní bezpečnostní funkce (spolehlivé odstavení a následné dochlazování) nebudou narušeny. Touto problematikou se zabývá rozsáhlá část bezpečnostní dokumentace pro JE Dukovany. (Ivan Tinka - EGP)

Dobrý den. V prvním týdnech po jaderné havárii ve Fukušimě bylo soustředěno veškeré úsilí na zajištění náhradního napájení čerpadel chladicího okruhu jednotlivých reaktorů. Uplynulo několik týdnů od přivedení napájení, ale informace o zprovoznění/nezprovoznění chladicích okruhů se nějak vytratily.
Jaký je současný stav chladicích okruhů jednotlivých reaktorů?
Trochu obtížné věřit tomu, že po výbuchu vodíku ve třech reaktorových budovách a destrukci sekundárních kontejnmentů jsou chladicí okruhy vpořádku a a je to pouze o tom přivést napájení k čerpadlům. Lze někde získat aktuální informace o stavu jednotlivých zařízení? (Na vašich stránkách již neprobíhá každodenní aktualizace informací o letošní jaderné havárii.)
Děkuji za odpověď. (Mike - 13.4.2011)

Nejlepším zrojem informací o stavu zařízení elektrárny je http://www.jaif.or.jp/, kde je (anglicky) prakticky denně aktualizovaná informace. V tuto chvíli stále probíhá nouzové chlazení reaktoru i bazénů vyhořelého paliva. Zprovoznění původních chladicích systémů je vázáno nejen na obnovení přívodu elektřiny, ale i na opravu rozvaděčů a revizi celého systému, což je komplikováno vysokou radiací v daném prostoru. (Ing. Vlastimil Juříček - CV Řež)

Prosím o porovnání/výčet ochranných bariér paliva varného reaktoru BWR na  Fukušimě a tlakovodního reaktoru VVER, případně podrobnější popis konstrukce japonského paliva, máte-li jej k dispozici. Předem děkuji. (Jiří Hinner - 5.4.2011)

Dle nákresů reaktorů je vyhořelé palivo skladováno přímo pod střechou reaktorů, prý v ohromném množství cca 200 000 tyčí v 6 reaktorech, celkově je prý v JE cca 600 000 tyčí vyhořelého paliva. Takto uložit jaderný odpad mi nepřiddá bezpečné. Při výbuchu reaktoru a kontejmentu by letělo do vzduchu i toto palivo ! Jak je vyhořelé palivo uloženo v našich JE? (Valenta - 4.4.2011)

V bazénech u jednotlivých reaktorů je skladováno maximálně palivo za pět let provozu, tak jako u nás. Odpovídá to jedné kompletní zavážce, tedy podle typu reaktoru ve stovkách kusů. To větší množství je skladováno v tzv. meziskladu vyhořelého paliva který je mimo areál JE Fukušima a nebyl zasažen vlnou tsunami. Tam je v mokrém bazénu uloženo skutečně množství v tisících. Vzhledem k tomu že japonsko staví svou neregetickou soběstačnost na jaderné energii ta je toto palivo následně převáženo k přepracování. U nás je to stejné - vyhořelé palivo se skladuje v bazénu vedle reaktoru(omezení záření, celá manipulace musí být pod vodou) a po pěti letech je přeloženo do suchých kontejnerů kde je chlazeno pasivně bez zásahu lidské ruky.  (Ing. Jiří Veselý - SÚJB)

Co by nasledovalo, kdyby se roztavil 3. reaktor s palivem obahacenym plutoniem? Jaká oblast by byla zamořena? Jaky vliv by byl na nejblizsi okoli nebo celkove na svet? Neni v tehlete chvili lepsi vypustit veskerou radioaktivni vodu do more a ochladit reaktory co nejrychleji konvencnimi zpusoby? (Jiri - Hyde Park 15.3.2011)

Vlastní roztavení aktivní zóny ještě neznamená, že se veškerý její inventář uvolní do životního prostředí. To, co případnými netěsnotmi nekolikanásobných bariér může unikat, jsou plynné a těkavé štěpné produkty. Oblast zamoření, kde je riziko ozáření, odpovídá oblasti, ve ketré byla provedena evakuace obyvatelstva, tedy řádově několik desítek kilometrů. Představa, že by se veškeré plutonium, obsažené v roztavené aktivní zóně, uvolnilo do životního prostředí  není reálná. K uchlazení reaktorů jsou v dané situaci použity všechny technicky schůdné cesty, které porušené technologie umožňuje. (Ing. Miroslav Hrehor - ÚJV Řež)

Proc se reaktory nestavi pod zemi? Nebylo by to bezpecnejsi? (Martin Seckar  - Hyde Park 15.3.2011)

Myšlenka stavět jaderné elektrárny pod zemí se občas v minulosti vyskytla. Nicméně, neujala se zejména kvůli značnému prodražení realizace jaderné elektrárny. Ukrytí pod zem představuje proti současné praxi jednu bariéru navíc, což se již dnes řeší v některých projektech jaderných elektráren např. dvojitou ochrannou obálkou (kontejnmentem). Ukryti JE pod zem v přímorských oblastech by bylo z hlediska bezpečnosti velmi problematické. (Ing. Miroslav Hrehor - ÚJV Řež)

Zmínili jste důležitost nepoškození tzv."obálek" reaktorů. Co by se stalo, kdyby došlo k roztavení bórových tyčí a následně k propálení jádra reaktoru do zemských vrstev? Hrozil by světu "ČÍNSKÝ SYNDROM"? (Rogozný  - Hyde Park 15.3.2011)

"Čínský syndrom" neboli "protavení až k protinožcům" je novinářská fikce. Pokud by opravdu selhaly všechny obálky a tavenina by se dostala pod budovu reaktoru, šíříla by se jen do okamžiku získání dostatečně velkého povrchu k přestupu tepla do okolí. Potom by tavenina s poklesem zbytkového výkonu postupně tuhla a šířit dál by se mohla jen externími vlivy (např. s podzemní vodou). (Ing. Vlastimil Juříček - CV Řež)

Dobrý den, dnes ráno proběhla medii zpráva, že při výbuchu 2. reaktoru elektrárny Fukushima byla narušena ochranná obálka reaktoru. Je toto tvrzení pravdivé a jestli ano co tato situace znamena pro dalši likvidaci havarie. Děkuji (Adam  - Hyde Park 15.3.2011)

Podle nezvyklých zvuků zaznamenaných 15.3. a naměřeného zvýšeného výskytu radioaktivních látek v okolí se personál domnívá, že na bloku 2 došlo k poškození stěny tlakové komory pod reaktorem, která je součástí primárního kontejnmentu. Pro omezení následků celé havárie je nyní nejdůležitější zajistit a udržet chlazení jaderného paliva, v dalších krocích se bude personál zabývat lokalizací a omezením možných úniků radioaktivních látek, přičemž tento bude jistě řešen primárně. (Ing. Vlastimil Juříček - CV Řež)

Jak vysokych teplot je v reaktoru dosazeno a z jakeho materialu je containment? (Anon.  - Hyde Park 15.3.2011)

Reaktory v jaderné elektrárně Fukušima jsou reaktory varné, to znamená, že dochází k varu a tvorbě  páry přímo v aktivní zóně reaktoru. Pára se odvádí přímo na turbínu. Teplota vody v aktivní zóně je 280 °C. Všechny používané materiály včetně kontejnmentu jsou z vysoce odolných nerezových slitin. (Ing. Jan Kysela, CSc. - CV Řež)

Dobrý den 1.může se roztávené jádro reaktoru propálit ochrannou obálkou reaktoru a co pak? 2.není jaderný optimismus stejně nebezpečný jako ekologiký extremizmus 3.fakt mám věřit, že všechny j. elektrárny v evropě jsou stejně bezpečné-Slovenské a Bulharské (Němeček - Hyde Park 15.3.2011)

Varianta protavení je mozna a generace II ma opatreni tomu zabranit nebo likvidovat. Jsem na Slovenskych a bulharskych JE velmi často a muzu potvrdit ze o bezpecnost je starano stejne jako kdekoliv jinde v Evrope. (Ing. Jiří Žďárek, CSc. - CV Řež)