Výbuch reaktoru – doplňující otázka 2

Dobrý den, dovoluji si reagovat na vaši odpověď k příspěvku
Výbuch reaktoru – doplňující otázka. Měl jsem na mysli spíše výbuch vzniklý protavením paliva do spodních částí kontejnmentu, smísením s vodou po ochlazování, vznik vodíku a další výbuch nyní pod reaktorem, který by rozmetal reaktorovou nádobu se štěpným materiálem stejně jako nedávno rozmetal horní části reaktorových budov. Je to reálné?
Co se týče Černobylu, není pravdou, že palivo nikam neteklo. Palivo se roztavilo a protavilo se jako magma do nižších pater reaktorové budovy, jak ukazuje dokument Bitva o Černobyl zde a zde. Došlo k podkopání a podbetonování reaktorové budovy, aby se zabránilo průniku magmatu a kontaminaci do spodních vod. V podstatě se zbývající palivo protavilo do nižších pater a samotný reaktor zůstal prázdný, jak potvrzují kamerové sondy spuštěné do reaktoru a místností pod ním zde a zde viz známá „sloní noha“.
Osobně se trochu obávám, že prolévání zbytků reaktorových budov vodou je pouze vyrábění kontaminované vody. Pokud se nepovede zprovoznit chladicí okruhy, zřejmě se úplnému roztavení jádra nevyhneme. Lze se domnívat, že je možné zprovoznit chladicí okruhy reaktorů i přesto, že budova reaktoru je silně poškozena výbuchem vodíku? Jsou o funkčnosti chladicích okruhů nějaké zprávy?
(Pavel Bártek – 9.4.2011)

Především je nutno konstatovat, že reaktorová nádoba pravděpodobně není porušena a palivo je v nádobě. Navíc není jasné, že by se roztavilo, pravděpodobně je pouze porušen povlak paliva. Vodík začíná vznikat při teplotě cca 800 stupňů, bod tavení paliva je 2700 -2800 stupňů. Protavení tlakové nádoby je velice nepravděpodobné. Na Černobylu byla naprosto jiná situace. Fukušima musí řešit pouze problém chlazení, tlakové kanály na Černobylu (neměl tlakovou nádobu) byly poničeny v samém začátku rozvojem neřízené jaderné reakce. Ta sice nebyla výbuchem jaderné bomby, ale zvýšení výkonu bylo tak prudké, že se dá k výbuchu přirovnat. Na Fukušimě se neproléhá zbytek reaktorových budov, ale chladí tlaková nádoba.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež