Předcházení exploze vodíku

Zaujimalo by ma, preco reaktory, resp. ich „podporne“ systemy nie su konstruovane tak, aby nedochadzalo k neriadenej explozii uvolneneho vodiku, ak uz sa teda pristupi k odtlakovaniu v takejto havarijnej situacii?
(Andrej – Hyde Park 15.3.2011)


Je běžnou praxí, že jaderné reaktory jsou vybaveny tzv. rekombinátory vodíku, které jsou dimenzovány, s určitou rezervou, na maximální projektovou nehodu – nehodu se ztrátou chladiva – při níž fungují havarijní systémy reaktoru. V daném případě však šlo o nadprojektovou havárií s enormní produkcí vodíku v důsledku dlohodobé ztráty elektrického napájení, při které havrijní systémy nefungovaly.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež