Poločas rozpadu, aktivita území a teploty

Dobrý den,
mám několik dotazů:
1) v předcházejících odpovědích Ing. Drábová, Ph.D. uvedla, že radioaktivní jód 131 má poločas rozpadu 8 dnů a že tedy bude v přírodě na detekovatelné úrovni nějaké 3 měsíce. Vzal jsem jen 80 dnů, při nich klesne úroveň jódu z původní hodnoty na 0,1%. Kdybych to aplikoval i na 137 Cs (cesium) s poločasem rozpadu 30 let, vyšel by opět desetinásobek, tedy cca 300 let. Moje otázka zní, jaké další prvky jsou přítomny v reaktoru a mohou se při porušení jeho integrity dostat do ovzduší – konkrétním příkladem budiž 4 reaktory Fukushima (vč. toho vyhořelého paliva). Prosím i o uvedení přibližných poločasů rozpadu.
2) Při zasažení území radioaktivním prvkem (dejme tomu v prvních dnech 131 I) se uvádí aktivita území v Bq / m2 (Becquerel na metr čtvereční). Uvažujme hodnotu 19 000 Bq/m2 v nějakém konkrétním území. Lze si tuto hodnotu vyložit nějakým ekvivalentem dávky? Např. při pohybu v lese s touho hodnotou po dobu 1 měsíce je dávka x, při konzumaci 10 kg hub / zelí / salátu je to navíc dávka x2 atd? Pokud by to nešlo, jak moc nebezpečná ona uvedená hodnota je?
3) Jakých orientačních teplot dosáhla aktivní zóna v reaktoru (v jap. 1F1 až 1F4) při nemožnosti chlazení. Zajímá mě jen odhad pravděpodobně nejvyšších teplot.
Moc děkuji za odpovědi. S pozdravem
(Ivo Urbánek – 6.4.2011)


Bohužel naprosto přesná data (teploty) z reaktoru ve Fukušimě nejsou nyní známa. Teplota tavení paliva je asi 2500°C, pokrytí paliva se porušuje při teplotách nad 1000 °C. (Ing. Zdeněk Kříž – ÚJV Řež, 29.3.)

Máte pravdu s aplikací poločasu rozpadu na jód, i na cesium. V reaktoru najdete víc než polovinu Mendělejevovy tabulky. Pomineme-li transurany (plutonium), tak z hlediska poklesu radioaktivity je nejvýznačnější cesium. Je zde ovšem jeden důležitý faktor. Jód 131 se z poškozeného článku odpařuje jako plyn, který volně uniká, kdežto cesium se vyskytuje v pevné formě a ani vodíkové výbuchy ji pravděpodobně příliš nerozptýlily, Černobyl to ale dokázal. Japonci se ve svých zprávách – viz adresa níže – soustřeďují na údaje o jódu. Co se týče dávky na území kolem Fukušimy, doporučuji Vám adresu jaif.or.jp , kde najdete průběžné informace – 04-07 Trend of Radiation in the Environment around Fukushima Daiichi Nuclear Power Station – o radiaci v okolí Fukušimy.. Hodnoty jsou uvedeny v dávkách. Pro Vaši informaci uvádím, že povolená dávka pro obyvatelstvo v ČR je 1mSv/rok.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež