Parní napáječky

Dobrý den, po bitvě je každý generál, ale napadlo mne, proč nevyužít k havarijnímu dochlazování malou turbínu s přímo napojeným čerpadlem. Bylo by to závislé jen na dostatku zbytkového tepla a samozřejmě na případném mechanickém poškození.
Jako další možná bezpečnostní pojistka by to možná vyhovělo? S pozdravem
(Jiří Kadeřábek – 12.4.2011


Jedním ze všeobecných pravidel navrhování bezpečnostních systémů jaderných elektráren je jejich tzv. funkční diverzifikace. Z tohoto důvodu jsou již dnes některé elektrárny vybaveny kromě elektricky napájených doplňovacích systémů i parními systémy (havarijnímu napáječkami), jež ke své funkci využívají páru vznikající ze zbytkového výkonu reaktoru po jeho odstavení. O skutečném projektovém řešení havarijního chlazení reaktorů ve Fukušimě se bude možné dočíst až v podrobné technické analýze celé události.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež