JE a statistika

Jak je možné, že máme během 20 let dvě události stupně 7, když jsme neustále ujišťováni, že jaderné elektrárny mají bezpečnost 99,999999 procent, takže k takové události by mělo dojít nejvýše jednou za milion let? Jestliže jaderné elektrárny nemají bezpečnost 99,99999 procent, proč neexistují adekvátní technická opatření pro případ jejich selhání, která by zabránila masivnímu šíření radiace do prostředí v případě roztavení jádra reaktoru?
(Pavel Sedlák – 12.4.2011)


Současná mezinárodní praxe definuje pro moderní jaderné elektrárny pravděpodobnost velkého úniku menší než 10-6. Ke splnění této cílové hodnoty jsou tyto elektrárny vybaveny mnohonásobnými bezpečnostními systémy a soustavou bariér k zamezení úniku raioaktivních látek do ŽP, z nichž tu poslední představuje robustní kontejnment. Váš dotaz ale míří na samotnou podstatu těchto pravděpodobnostních kritérií bezpečnosti a jejich interpretaci. Pravděpodobnost 1/106 nelze interperetovat tak, že k dané události „by mělo dojít nejvýše jednou za milion let“. Touto interpretací se dopouštíte stejné chyby, jako kdybyste pravděpodobnost, že hodíte kostkou šestku (jež je číselně rovna 1/6) interpretoval slovy, že šestka může padnout nejvýše jednou ze 6-ti po sobě následujících hodů. O tom, že šestka může při šesti pokusech ve skutečnosti padnout i vícekrát po sobě nebo naopak ani jednou, se lze velmi snadno přesvědčit. Statistiku lze totiž aplikovat jenom na „statisticky významné četnosti/množiny“. Pravděpodobnost 1/6 v daném případě znamená, že hodíte li kostkou např. 600 krát, bude se četnost šestek blížit číslu 100, hodíte – li 6000 krát, padne vám šestka cca 1000 krát, atd. Čím vyšší bude počet pokusů, tím více se bude četnost šestek blížit 1/6 těchto pokusů.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Problém je v tom, že statistika není jistota. Jedná se o rozdíl mezi deterministickými a pravděpodobnostními jevy. Abychom se nepatlali s velkým množstvím devítek, zkusme se podívat na stoletou vodu. Při povodních před 9 lety jeden rozumný pán napsal: „Stoletá voda může přijít i dva roky po sobě“. Když si vezmeme interval 10000 let, měla by při ignorování statistiky přijít stokrát. Použijeme-li statistiku, dojdeme k výsledku, že s pravděpodobností zhruba 67% přijde 90 až 110 krát. Obávám se, že jsem Vás asi spíš zmátl, ale takový je výsledek při použití matematické statistiky. Na závěr a jenom mezi námi: Černobyl tolik devítek neměl.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež