‘Záložní zdroje’ (Kategorie)

Parametry čerpadel

Dobrý večer. Jakou sílu a kolik vody dodávají naftové agregáty. Když i u nás se používají čerpadla o síle 40 000 litrů za minutu. Je to málo? I když by se použilo více těchto agregátů. (Aleš z Fulneku – Hyde Park 15.3.2011)


Konktérní parametry agregátů používaných na Fukushimě neznám, ale 40 kubíků za minutu by v současné době na dochlazování odstaveného reaktoru již stačilo. Problémem je spíš, že je třeba toto chlazení zajistit nepřetržitě, což je po takto velké tsunami obtížné z důvodu zničené infrastruktury (doprava vlastních agregátů a zajištění paliva).
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Nouzový generátor u BWR

Proč u těchto reaktorů BWR nefunguje nouzové zásobování generátorem? Došlo k poruše primárního okruhu, např. na potrubí nebyly nainstalovány omezovače švihu? (Radek – Hyde Park 15.3.2011)


Funguje, při začátku zemětřesení a okamžitém odstavení reaktorů naběhly diselgenerátory, ale tsunami je spláchlo Primární okruh nebyl porušen. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Chránění záložních zdrojů JE

Jak je možné že,byli vyřazeny záložní zdroje vlnou tsunami? Myslel jsem, že jaderné elektrárny mají záložní zdroje schované hluboko pod povrchem. Například vojenská „základna“ Cheyenne Mountain complex má záložní zdroje hluboko v hoře. (Petr – Hyde Park 15.3.2011)


Bohuzel takto ochranene zalozni zdoje v Japonsku nejsou. (Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Srovnání jednotlivých typů reaktorů z hlediska bezpečnosti

Dobrý večer. Jaký máte názor na schopnost odolat kompletnímu blackoutu (včetně záložních zdrojů) současných reaktorů VVER 440 a zvažovaných AP1000,EPR 1600 a MIR1200? Je nějak ošetřena možnost selhání pasivních systémů u AP1000 (např. zdvojení ventilů)? (Przemysław Chodura – Hyde Park 15.3.2011)


VVER 440 mají jednu z nejlepsich dochlazovacich schopnosti. Mají 6 smycek na 440 MW. U všech je však nutne mit zalozni zdroje. (Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Předimenzovávání kritických systémů

Nestojí za úvahu, že je třeba takto kritické systémy více předimenzovávat – tedy konstruovat na větší tsunami, větší zemětřesení apod. než tomu bylo dosud? V Japonsku také nečekali, že by vlna Tsunami mohla být tak velká.
(Tonda – 15.3.2011)

Za úvahu to stojí. Je však nutno si uvědomit, že zde existuje i ekonomická stránka problému a že je nutno hledat optimální řešení. V jaderné praxi to vypadá tak, že se udělá pravděpodobnostní analýza a na jejím základě se určují opatření. Od jistého stupně velmi nízké pravděpodobnosti se nedělají. Na příklad: Zadání na seismickou odolnost Temelína bylo zpracováno na základě údajů specialistů, pracujících v této oblasti, těmi byl určen rozsah opatření.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Turbonapáječky a další záložní zdroje

Upřesňuji nouzovou dodávku vody pro zabezpečení provozu kotlů jsme měli turbonapáječky které zabezpečovaly po jistou dobu předehřatou vodu a tlak v kotli.Totéž jsme měli i v případě že vypadlo vodní chlazení ložisek u čerpadel,elektro nouzová nádrž. (Lubomír Foldyna)

Všechny nouzové zdroje zlikvidovala kombinace zemětřesení a tsunami.Je mi líto, ale zatím nejsou k dispozici detainí informace o příčinách ztráty funkce těchto systémů. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Kritické systémy mimo kontejment

Betonový hermeticky uzavřený kontejnment má chránit kritické části elektrárny (např. pádem letadla). Podle Fukushimi mi přijde, že řada kritických systémů je umístěno mimo. Co by se stalo, kdyby pád letadla (a požár) zničil dieslové agregáty a el. vedení? (Tonda)

Máte částečně pravdu, na Fukušimě je v kontejmentu pouze reaktor. Pro pořádek uvádím, že ani na Temelíně nejsou dieslagreráty v kontejnmentu, jsou ovšem v kobkách, jsou ztyrojnásobeny a kobky jsou daleko od sebe. Při normálním provozu ale nejsou potřeba. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Nouzový chladicí systém v JE

Divím se, že v jaderných elektrárnách neni nouzový chladicí systém? Typu nouzová chladicí nádrž a nebo tak zvaný bazén.Vpřípadě že to co nyní mají za problém v Japonsku by se tento bazén dal využít. Chápu seismisita území. Ale přes to se divím že není.
(Lubomír Foldyna)


Je, ale nepřežil kombinaci tsunami a zemětřesení. Je mi líto, ale zatím nejsou k dispozici detainí informace o příčinách ztráty funkce těchto systémů.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Parní napáječky

Pracoval jsem na kotelně, kde jsme měli protitlakou turbínu, tedy v zásadě stejný princip provozu, jaké jsou ty jaderné. V 1 případě palivo uhlí v 2 jádro. Muj dotaz zní, je v jadených elektrárnách nouzový napájecí systém typu parní napáječky? (Lubomír Foldyna)

Pro úplnost uvádím, že na JE jsou kondenzační turbíny. Nouzové napájecí systémy na JE jsou, dokonce mnohonásobně zálohované. Všechny nouzové zdroje zlikvidovala kombinace zemětřesení a tsunami.Je mi líto, ale zatím nejsou k dispozici detainí informace o příčinách ztráty funkce těchto systémů. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Reaktor jako zdroj vlastní spotřeby

Jak je to možné že tento energetický zdroj nejel na vlastní spotřebu. My, v klasických kotelnách, kde byl malý energetický zdroj, turbína jsme byli schopni jet na vlastní spotřebu aniž jsme byli spojeni z vnější síti. Jak je možné, že v tomto případě to nešlo? (Lubomír Foldyna)

V okamžiku zemětřesení se reaktor automaticky odstavil, nemohl tedy pracovat jako zdroj pro vlastní spotřebu. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež