‘Záložní zdroje’ (Kategorie)

Fukušima 1 v řezu

Dobrý den! Prosím můžete publikovat řez Fukusima 1 a to kolmě ke břehu? Je možno do řezu dát kotu moře v klidu (0m), dále výšku hráze, dále výšku podlahy na které stojí dýzelgenerátory a to pro každý blok zvlášť? Dále kde se nacházejí ve vztahu k hrázi (turbinový sál,reaktorová budova ,za reaktorem) a to pro každý blok zvlášť.Za odpověď nesmírně děkuji.
(Viki – 6.5.2011)


Bohužel požadované informace ani my nemáme k dispozici. Mohu ale dát aspoň nějaké tipy, kde lze nalézt např. uspořádání elektrárny vůči pobřeží,apod. Tyto obrazové informace doplňuji o některé popisné části, které mohou být také užitečné.
digitalglobe.com
time.com
chong.zxq.net
ansn-jp.org
Pokud jde o umístění DG, to se mi nepodařilo dohledat, ale z posledního popisu činností obsluhy plyne, že je přemisťovali o „podlaží výš“ a nyní jsou 30 m nad hladinou moře. Čili předtím byly o nějaký ten metr níže. Výšku stěny proti tsunami se mi také nepodařilo zjistit, ale jelikož projekt počítal s výškou vlny asi 5 nebo 6,5 m (oba údaje se v dostupných pramenech uvádějí), tak výška této stěny by mohla být kolem této hodnoty.
Je mi líto, že nemůžu požadované informace poskytnout s náležitou přesností, ale v takovýchto případech jsme také odkázání pouze na internetové informace, kde lze sice leccos dohledat, ale bývá to někdy pracné.
(Ivan Tinka – EGP)

Plán budovy JE Fukušima 1

Dobrý den, rád bych Vás poprosil o informaci ohledně nouzových diesel generátorů. Kde je jejich poloha v elektrárně Fukushima a kde jsou umístěny jejich pomocné systémy? Případně jestli máte k dispozici celkový plán elektrárny Fukušima (budovy, hlavní technologické trasy atd.). Děkuji
(Václav Vejborný – 3.4.2011)


Bohužel požadovanou dokumentaci k dispozïci nemáme, jsme odkázání pouze na informace dostupné přes internet. Z nich plyne, že DG jsou umístění v přístavcích reaktorových budov na vzdálenější straně od mořského pobřeží. Také podle popisů se nacházejí (nacházely – teď je přemisťují na vyšší podlaží) v malé výšce nad hladinou moře. Ještě horší bylo umístění palivových nádrží pro tyto DG, jak plyne z některých obrázků v následujících odkazech. Tyto odkazy dokreslují celkovou dispozici bloků a jsou tam po částech dekódovány i jednotlivé části fukushimských bloků:

nucleartourist.com
oecd-nea.org
waseda.jp
eetd-seminars.lbl.gov
netfiles.uiuc.edu
chong.zxq.net

(Ivan Tinka – EGP)

Havarijní dochlazování českých JE

Dobrý den, můj dotaz se týká českých JE – konkrétně havarijního dochlazování AZ při ztrátě napájení jak z VS, tak z hlavních i záložních linek 110kV. Pamatuji-li se dobře, jsou reaktory spočítány tak, že při této eventualitě se o odvod zbytkového tepla stará přirozená konvekce v tlakové nádobě a není třeba nucené chlazení AZ (minimálně v EDU). Můžete tuto informaci potvrdit, případně uvést na pravou míru? Děkuji.
(Lukáš – 15.4.2011)


Odvod zbytkového tepla přirozenou cirkulací patří k základním provozním režimům EDU i ETE. Klasickým příkladem je výměna paliva, kdy po odstavení reaktoru (přerušení štěpné řetězové reakce) po nějakou dobu běží ještě hlavní cirkulační čerpadla, s poklesem zbytkového výkonu se odpojují čerpadla až se posléze přejde na přirozenou cirkulaci, přičemž po několika dnech stačí na odvod zbytkového tepla jedna smyčka s přirozenou cirkulací. Pro představu, okamžitě po odstavení reaktoru je zbytkové teplo kolem 7 % původního tepelného výkonu reaktoru (tedy při 3000 MW typu ETE to je asi 210 MW), ale už po 1 dnu poklesne na ~ 0,5 % výkonu před odstavením (exponenciální pokles). Při tomto odvodu zbytkového tepla je určující dostatečná rezerva do teploty sytosti vody při daném tlaku, tím se pak řídí proces dochlazování. Tento stav je v principu stejný i po nehodě, kdy však nemusí být k dispozici normální nucená cirkulace chladiva hlavními cirkulačními čerpadly, a proto existuje havarijní chlazení, které musí pokrýt především tu první fázi po odstavení reaktoru. V dalších fázích je takové chlazení potřebné v případech porušené integrity chladicího okruhu.
(Ivan Tinka – EGP)

EDU a ETE – odvod zbytkového tepla

Dobrý den, můj dotaz se týká českých JE – konkrétně havarijního dochlazování AZ při ztrátě napájení jak z VS, tak z hlavních i záložních linek 110kV. Pamatuji-li se dobře, jsou reaktory spočítány tak, že při této eventualitě se o odvod zbytkového tepla stará přirozená konvekce v tlakové nádobě a není třeba nucené chlazení AZ (minimálně v EDU). Můžete tuto informaci potvrdit, případně uvést na pravou míru? Děkuji.
(Lukáš – 15.4.2011)


Odvod zbytkového tepla přirozenou cirkulací patří k základním provozním režimům EDU i ETE. Klasickým příkladem je výměna paliva, kdy po odstavení reaktoru (přerušení štěpné řetězové reakce) po nějakou dobu běží ještě hlavní cirkulační čerpadla, s poklesem zbytkového výkonu se odpojují čerpadla až se posléze přejde na přirozenou cirkulaci, přičemž po několika dnech stačí na odvod zbytkového tepla jedna smyčka s přirozenou cirkulací. Pro představu, okamžitě po odstavení reaktoru je zbytkové teplo kolem 7 % původního tepelného výkonu reaktoru (tedy při 3000 MW typu ETE to je asi 210 MW), ale už po 1 dnu poklesne na ~ 0,5 % výkonu před odstavením (exponenciální pokles). Při tomto odvodu zbytkového tepla je určující dostatečná rezerva do teploty sytosti vody při daném tlaku, tím se pak řídí proces dochlazování. Tento stav je v principu stejný i po nehodě, kdy však nemusí být k dispozici normální nucená cirkulace chladiva hlavními cirkulačními čerpadly, a proto existuje havarijní chlazení, které musí pokrýt především tu první fázi po odstavení reaktoru. V dalších fázích je takové chlazení potřebné v případech porušené integrity chladicího okruhu.
(Ivan Tinka – EGP)

Parní napáječky

Dobrý den, po bitvě je každý generál, ale napadlo mne, proč nevyužít k havarijnímu dochlazování malou turbínu s přímo napojeným čerpadlem. Bylo by to závislé jen na dostatku zbytkového tepla a samozřejmě na případném mechanickém poškození.
Jako další možná bezpečnostní pojistka by to možná vyhovělo? S pozdravem
(Jiří Kadeřábek – 12.4.2011


Jedním ze všeobecných pravidel navrhování bezpečnostních systémů jaderných elektráren je jejich tzv. funkční diverzifikace. Z tohoto důvodu jsou již dnes některé elektrárny vybaveny kromě elektricky napájených doplňovacích systémů i parními systémy (havarijnímu napáječkami), jež ke své funkci využívají páru vznikající ze zbytkového výkonu reaktoru po jeho odstavení. O skutečném projektovém řešení havarijního chlazení reaktorů ve Fukušimě se bude možné dočíst až v podrobné technické analýze celé události.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Předcházení exploze vodíku

Zaujimalo by ma, preco reaktory, resp. ich „podporne“ systemy nie su konstruovane tak, aby nedochadzalo k neriadenej explozii uvolneneho vodiku, ak uz sa teda pristupi k odtlakovaniu v takejto havarijnej situacii?
(Andrej – Hyde Park 15.3.2011)


Je běžnou praxí, že jaderné reaktory jsou vybaveny tzv. rekombinátory vodíku, které jsou dimenzovány, s určitou rezervou, na maximální projektovou nehodu – nehodu se ztrátou chladiva – při níž fungují havarijní systémy reaktoru. V daném případě však šlo o nadprojektovou havárií s enormní produkcí vodíku v důsledku dlohodobé ztráty elektrického napájení, při které havrijní systémy nefungovaly.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Počet dieselgenerátorů na Fukušima 1

Dobrý den, na ETE jsou bezpečností systémy s 200 % redundancí a ke každému bloku přísluší tři dieslgenerátory. Chtěl bych se zeptat jaká redundance byla na blocích v Japonsku, když není funkční žádný dieslgenerátor pro chlazení.
(J. Herclík, zaměstnanec ETE – Hyde Park 15.3.2011)


Na blocích 1 – 5 byly 2 dieselgenerátory na blok, šestý blok měl 3 dieselgenerátory, takže celkem tam bylo 13 dieselgenerátorů. Zdá se, že v daném případě je vyřadila jediná společná příčina – tsunami vysoká až 10 m.

Fukušima bez poškozených záložních zdrojů

Dobrý večer, je možné zjednodušeně říci, že kdyby nebyly poškozeny záložní dieselagregáty vlnou tsunami, tak by elektrárna vše bez problémů ustála? Děkuji.
(Martin – Hyde Park 15.3.2011)


S velkou pravdepodobnosti ano.
(Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Blackout v ČR

Pokud nastane u nás v České republice tzv. blackout. Co bude následovat? (Anon. – Hyde Park 15.3.2011)

Kolika stupňově, a jakými způsoby máme zálohováno chlazení a náhradní napájení el. energií čerpadel u našich českých jaderných reaktorů. Je možné, aby se reaktor uchladil bez čerpadel samovolným průtokem vody? Kolik je čerpadel záložních? Děkuji za odpověď
(Petrásková – Radiožurnál 30.3.2011) / redakčně kráceno


Není jasné, zda máte na mysli totální výpadek napájení JE, takzvaný blackout, nebo rozpad sítě v celém státě. JE lze napájet ze dvou linek VN anebo při provozu reaktoru a TG pracuje napájení na vlastní spotřebu. V případě že tohle vše není k dispozici, je reaktor minimálně první 4 minuty chlazen doběhem hlavních cirkulačních čerpadel, mají setrvačníky. Mezitím okamžitě startují diseagregáty a čerpadla, jsou 3, pro chlazení stačí jedno. Tato zařízení jsoe na ETE v antiseismickém provedení v betonových kobkách (měly by zvládnout zemětřesení do 5 stupně). Kromě toho může naběhnout tak zvaná přirozená cirkulace – teplá voda v reaktoru stoupá vzhůru, která je rovněž schopna reaktor po doběhu HCČ dochladit. Všechny tyto systémy jsou odzkoušeny.V případě rozpadu sítě pracuje JE v tak zvaném ostrovním režimu – dodává energii pro vlastní spotřebu a pro nejbližší připojené rozvodny. Dát pak dohromady celou síť je úkol pro energetiky, naposledy se to stalo někdy v padesátých letech.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Umístění záložních zdrojů

Dobrý den, technický dotaz: proč nejsou náhradní zdroje (agregáty) umístěny ve vodotěsné pevné místnosti (jako reaktor)? a ochráněny před jakoukoliv nehodnou…? Děkuji
(Marek – Hyde Park 15.3.2011)


Dieselgenerátory u moderních elektráren jsou umístěny odděleně a jsou násobné (3×100%). Jeden blok Temelína mají každý 4 diesely (3x 100%) plus jeden navíc, Každý výkon 6,3 MWe).
(Ing. Zdeněk Kříž – ÚJV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež