‘Státní dozor’ (Kategorie)

Opatření na českých letištích

Dobrý den. Prosím o informaci, zda byla v ČR (na letišti) přijata nějaká opatření v souvislosti s nehodou jaderné elektrárny resp. zda jsou prováděna nějaká kontrolní měření radiace zásilek dovezených z Japonska? Děkuji.
(Radka Horakova – 5.4.2011)


Dobrý den paní Horáková, Vaše otázka je poněkud široká. Zásilky z Japonska se dělí do dvou kategorií, zemědělské produkty (potraviny, krmiva) a ostatní zásilky (elekronické komponenty, elektro výrobky, díly, atd). Co se týče potravin potraviny jsou kontrolovány několikanásobně. První kontrola probíhá v Japonsku ještě před expedicí zásilky. Druhá kontrola je prováděna na území ČR, před jejich uvolněním na trh. Co se týče nepotravinových zásilek ty se kontrolují v Japonsku před jejich expedicí. Pro podrobnější informace ohledně dovozu z Japonska si Vás dovoluji odkázat na článek na našich internetových stránkách: http://www.sujb.cz/?c_id=1098. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Výrobky ve vztahu k Fukušimě

Dobrý den,
mezi složky kosmetických přípravků patří xanthan gum a algin, které, jak jsem se nyní dozvěděla, se získávají z mořských řas. Používají se i jako zahušťovadla v různých potravinách. Mám mít z této kosmetiky a potravin obavy ve vztahu k jaderné elektrárně Fukušima? A je bezpečné konzumovat mořské ryby?
(Petra – 10.8.2011)


Dobrý den, japonské kompetentní orgány provádějí monitorování mořské vody, řas i mořských živočichů. Z výsledků monitorování, zavedených kontrol a zavedených opatření jednoznačně vyplývá, že produkty uváděné na trh jsou v pořádku. Navíc, každá země, která přijímá zásilky z Japonska si opětovně provádí kontroly. Co se týče konzumace potravin, tedy i ryb přímo v Japonsku, potraviny uváděné do obchodních sítí jsou zcela regulované. Takže obezřetnost je doporučována u potravin neznámého původu z pouličního prodeje.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Hadřík z Japonska

Dobrý den,
dnes jsem si koupila v optice hadřík na čištění brýlí z mikrovlákna. Až doma jsem si všimla nápisu „Manufactured in Canada, textilie by Teijin. Japann“. Nyní se obávám, že je hadřík kvůli nehodě v jaderné elektrárně Fukušima radioaktivní. Obávám se o zdraví své malé dcerky, která se mnou hadřík kupovala a nesla ho v ruce, navíc jsem těhotná, takže mám strach i o nenarozené miminko. Nevím, jak mám vyčistit tašku, ve které jsem hadřík měla. Jsem zoufalá, co když nebylo zboží dostatečně zkontrolováno? Předem Vám moc děkuji za odpověď. Hezký den.
(Petra – 17.8.2011)


Dobrý den, mohu Vás s plnou odpovědností ubezpečit, že ani dceři či Vašemu nenarozenému děťátku nebo Vám nic nehrozí. Japonské kompetentní orgány provádějí proměření všech odesílaných zásilek, navíc většina zemí, včetně Kanady, si provádí další kontroly před převzetím zásilky. Z toho vyplývá, že kontrola je několikanásobná a opravdu důkladná. Na trhu v EU, tedy i v ČR jsme nezachytili žádný výrobek, který by byl kontaminovaný. Také přeji pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Houby a cesium

Zdravím Vás. Můj dotaz se týká mailu, který jsem již po několikáté dostala a jehož text se pokusím vložit do tohoto pole. Zajímá mne jeho pravdivost. Máme se tedy letos bát hub?
Děkuji za odpověď

Pozor na houby
Milí přátelé,
Jeden známým, který už dlouhou dobu pracuje pro Akademii věd ČR jako biochemik a nejčastěji se zabývá výzkumem nezávadnosti potravin.
Řekl, že právě dělali výzkum, jak fukušimská katastrofa ovlivňuje složení hub, které lidi můžou normálně nasbírat v lese.
Výsledky byly tak špatné, že jim úplně zakázali je zveřejnit!
Houby jsou totiž známé tím, že v sobě akumulují těžké kovy a jsou schopné pojmout až 100krát vyšší koncentraci než je v okolním prostředí.
Navíc dokážou nasát tyhle těžké kovy i z půdy nebo deště! Radioaktivní těžké kovy pronikají přes myceliové vlákno podhoubí do nitra buněk a tam zůstávají.

Jde např. o cezium s poločasem rozpadu 30 let (to je doba, než se rozpadne polovina jader atomu), jehož zamořeni je intenzivně sledováno už od
Černobylské katastrofy !
Cezium dokáže snadno putovat tělem člověka a ozařovat jej.
Nejvyšší koncentrace radiace bývá naměřena v hřibovitých houbách (např. praváci nebo křemenáče), protože mají ze všech hub nejvíce pigmentu.
Vědci otestovali první letošní houby a zjistili, že skoro všechny několikanásobně překročily limity kontaminace, které jsou ještě pro člověka

(Monika Rojová – 6.6.2011)


Dobrý den paní Rojová, o rozesílání tohoto e-mailu víme. Jedná se o tzv. hoax, podrobnosti naleznete na internetové stránce http://www.hoax.cz/hoax/radioaktivni-houby/. Případně na našich stránkách, kde jsme již na otázky týkající se konzumace hub odpovídali (http://www.sujb.cz/ nebo http://otazky-fukusima.cvrez.cz/).
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Japonska – cestování a import

Dobrý den, pokud si objednám nějaké zboží z Japonska, jakou mám jistotu, že bude zkontrolovánu na výskyt radiace? A je bezpečné do Japonska jet? Kam se raději nevydávat? A je nějaká naděje, že se situace v Japonsku během několika let zlepší?
Předem děkuji za odpověď.
(Zapletalová – 7.6.2011)


Dobrý den paní Zapletalová, veškeré zásilky zboží jsou před svým expedováním proměřeny kompetentními japonskými orgány. Ke každé zásilce japonské orgány přikládají výsledky těchto měření, které se při vstupu do EU kontrolují. V případě potravin a krmiv je prováděno měření ještě před přijetím do EU. V případě nepotravinových zásilek se proměření provádí namátkově. Pro podrobnější informace o kontrolách zásilek z Japonska si Vás dovoluji odkázat na naše internetové stránky http://www.sujb.cz/?c_id=1104 a http://www.sujb.cz/?c_id=1098. Tedy je nepravděpodobné aby se na trhu objevily kontaminované zásilky z Japonska.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

České JE a přírodní živly

Dobrý den,
zajímalo by mne, zda našim JE hrozí nějaké reálné riziko v souvislosti s povodněmi a větrem (hurikán, orkán, tajfun…) a dále pak, kolikrát ročně v nich probíhají bezpečnostní cvičení.
Děkuji!
(Hana Nejedlová – 10.5.2011)


Všem vnějším vlivům na naše jaderné elektrárny je věnována velká pozornost, všechna rizika jsou detailně analyzována a výsledky jsou součástí bezpečnostní dokumentace pro danou elektrárnu. Pro extrémní výpočtové zatížení klimatickými účinky je uvažována opakovatelnost výskytu jednou za 10 000 let. Uvažuje se zatížení od větru, sněhu, dešťových srážek a teploty. Klasické povodně vzhledem k umístění jak Dukovan tak Temelína nepřicházejí prakticky do úvahy. Havarijní cvičení se řídí legislativou, konkrétně např. vyhláškou SÚJB č. 318. Jednou ročně se provádí cvičení v rámci elektrárny, včetně ukrytí pracovníků, v souladu s havarijním plánem, jednou za tři roky je do cvičení zapojen i příslušný kraj (kraje). Od roku 2007 se povinně provádí každoročně také nácvik činností při black outu – přivedení elektrického napájení z úplně nezávislého zdroje (vodní elektrárny).
(Ivan Tinka – EGP)

Mořská voda na pobřeží Číny

Dobrý den, prosím vás, moc by mě zajímalo, jak je na tom pobřeží Číny, jestli je tam v mořské vodě radiace a jak je to v Asijských zemích s používáním mořské vody, jestli ji používají po odsolení například na výrobu čehokoliv ( v Číně se vyrábí většina hraček a vůbec všeho, co se dováží do ČR ). Jestli je důvod se obávat tyto výrobky z Číny kupovat nebo jestli se mořská voda ve výrobě nepoužívá nebo jestli ji alespoň testují po katastrofě v Japonsku. Moc vám děkuji za odpověď.
(Iva Vlačihová – 10.5.2011)


Dobrý den paní Vlačihová, radiační situace na území a u pobřeží Číny je na úrovni tamního přírodního pozadí. Monitorování mořské vody je věnována zvýšená pozornost. Výsledky monitorování nejen mořské vody, prováděné Japonskem, jsou k dispozici na našich internetových stránkách. Vzhledem k normální radiační situaci, je vyloučeno, aby zásilky z Číny byly kontaminované v souvislosti s událostmi na jaderné elektrárně Fukushima.

SÚJB – přesnější informace

Dobrý den,
velice by mě zajimal stav kontaminace zpusobena fukušimou. Jelikož se na strankach sújb dočtu akorat že zde neni žadny mrak pouze stopova množstvi ale k tomu již žadna další info neni. Jako kolik stopoveho množství v jakých dnech chci přesne informace ne jen kusé kde napišete že zde najake množstvi je ale jaké to už nezmíníte chci mít na výběr jestli ve dnech kdy se vysoko ve vzduchu pohybuje nejake množstvi budu nebo nebudu vychazet ven chci byt informovana přesně mam na to pravo a myslim že i další lide chteji mít možnost vyberu a ne pouze věřit že napišete že zde neni riziko a tim to konči . Prosim tedy pro uplne info na vašich strankach. Info o tom kdy a kolik množstvi prachu se nad čr objevuje. Díky.
(Marcela – 20.4.2011)


Dobrý den paní Marcelo, dovoluji si Vás poopravit. V našich článcích, zejména pak v článku k radiační situaci na území ČR máme aktivní odkaz na výsledky měření radiační situace na území ČR prováděné Státní ústavem radiační ochrany (www.suro.cz). Na těchto stránkách naleznete přesné výsledky z měření, konkrétně jde o tento článek odkazující se na další části internetových stránech s podrobnějším vysvětlením problematiky monitorování radiační situace, včetně vyslédků za loňský rok, to pro případ srovnání. Můžeme Vás ubezpečit, že veškeré informace, které máme k dispozici zveřejňujeme a snažíme se je vysvětlit občanům- jak můžete také sledovat na našem diskusním fóru, kde najdete spoustu dalších pro vás možná zajímavých dotazů a odpovědí k situaci vzniklé v souvislosti s havárií ve Fukušimě.
(Ing. Karla Petrová – SÚJB)

Bezpečnostní limity

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to s bezpečnostními limity například radioaktivního jódu který byl ve Fukušimě překročen 3355 krát a vědci tvrdí, že je to množství které nijak neohrozí lidské zdraví. Kolikrát tedy musí být překročena tato hranice aby bylo ohroženo lidské zdraví a kolikrát byly tyto limity překročeny např. při havárii v Černobylu? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
(Jana Veselková – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Termín limity se používá v mediálních informacích o japonské katastrofě velmi neurčitě. Obor radiační ochrany rozumí pod terminem limit hodnoty ozáření, na které se plánuje (tedy pro kontrolované podmínky) ozáření pracovníků se zářením (20 mSv za rok) a ochrany obyvatel z přídatného umělého znečištění prostředí radionuklidy (1 mSv) za rok. Pro nehodové situace jsou používány jiné kvantitativní ukazatele, jímž se říká např. zásahové úrovně, akční úrovně, referenční úrovně. Ty jsou odvozeny nejednotně podle účelu k čemu slouží, např. EU aktualizovala v těchto týdnech číselné hodnoty (Bq/kg) pro nejvýše přípustná množství radioaktivních látek (jódu a cesia) v potravinách. Tato čísla také bývají volně nazývána limity, ovšem i neodborník si uvědomí, že ohrožení konkrétního člověka nezáleží jen na limitované hodnotě koncentrace radionuklidu v potravě, ale i na objemu a volbě druhů zkonzumované potravy. Jestli např. v dotazu uvedený násobek 3355 se vztahuje k nejnižší ještě měřitelné hodnotě koncentrací jódu nebo cesia v ovzduší (nebo k obdobně nízké jiné referenční hodnotě), pak jistě při krátkodobém pobytu není dosažena dávka ( měřitelná v jednotkách mSv), která by ohrozila měřitelným způsobem zdraví lidí.
(prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. – SÚJB)

Radionuklidy v ovzduší a vznik rakoviny

Dobrý večer, zajímalo by mě, jak je stanovena hranice, kdy je již hodnota radionuklidů v ovzduší považována za zdraví nebezpečnou. Pokud srovnám údaje v ČR naměřené před jadernou havarií a po havárii, pro např. izotop jodu nebo cesia, je možno pozorovat minimálně 500 násobné zvýšení tzv.objemových aktivit. Nejsem tedy odborník, ale rozumím tomu tak, že je ve vzduchu 500x násobně zvýšená koncentrace izotopů oproti normálu, tj. je tedy násobně vyšší pravděpodobnost, že uvedené izotopy například vdechnu do plic. Dle uváděného poločasů rozpadu to tedy znamená, že vdechnutá částice bude zářit v plicích cca 100 dní u jodu a desítky let u cesia ?? Vzhledem k tomu, že rakovinové bujení je stochastický jev, ovlivněný více náhodnými faktory, předpokládám že každé zvýšení pravděpodobnosti vdechnutí částice, zvýší rovněž pravděpodobnost rakovinového bujení. Je to možná v tomto případě jen např. naprosto minimální pravděpodopnost, nicméně každá údálost se dá vyjádřit procentuální pravděpodobností. PROTO PROSÍM O VAŠI ODPOVĚD, ZDA MOJE VYŠE UVEDENÁ DEDUKCE JE SPRAVNA A KDE A JAK JE STANOVENA HRANICE BEZPEČNEHO MNOZSTVI RADIONUKLIDU V OZDUSI.
(Miloš Sus – 31.3.2011)


Vaše úvaha, že zvýšená koncentrace radionuklidů v ovzduší znamená vyšší depozici v plicích je v zásadě správná. Kvantitativní úvaha je ovšem neúplná. Depozice v plicích závisí
na fyzikálně-chemické formě v jaké se radionuklid ve vzduchu vyskytuje. Např. jód se může vyskytovat v plynné formě, proto o depozici nelze mluvit a účinek této složky se musí počítat zvláštním způsobem (také metoda měření jeho obsahu ve vzduchu je odlišná a laboratoře mohou podíl plynné složky stanovit). Jód deponovaný na aerosolové částice se uloží diferencovaně v jednotlivých oddílech plic a také se z nich uvolňuje rozdílnou rychlostí směrem k horním dýchacím cestám. Probíhá složitá hra zahrnující vstřebávání (jeho rychlost je kategorizována do třech skupin) a další osudy látky ve vnitřním prostředí těla. Pokles aktivity v plicích není tedy jen důsledkem fyzikálního rozpadu, s nímž ve své úvaze počítáte, ale i poločasu biologického charakterizujícího očišťovací mechanismy biologické povahy. Kombinací obou poločasů je poločas efektivní, který je souhrnný poločas mizení radionuklidu z plic. Není potom správná úvaha o přímé lineární úměrnosti koncentrace ve vzduchu a zdravotního ohrožení obecně pro všechny nuklidy.
Máte také pravdu v otázce, že vznik rakovinného bujení je stochastický jev a že vdechnuté částice (pokud vytvoří dávku v některé vnímavé tkáni) i v malém množství přispívají k pravděpodobnosti vzniku rakoviny. Je náročným úkolem biofyziky dospět od koncentrace radionuklidů v ovzduší k dávce v orgánech a tkáních. Snad už z výše uvedeného vyplývá, že je třeba aplikovat složité modely kinetiky radioaktivních látek v těle (s respektováním chemické a fyzikální formy kontaminantu), aby se dospělo ke kvantitativním ukazatelům jeho distribuce v těle a dále podobně složitých modelů dozimetrických, aby se vypočítalo jak z orgánů zdrojových (kde právě je radioaktivní látka deponována) se dospěje k dávce v orgánech terčových (kam záření emitované z orgánů zdrojových dosáhne). K těmto výpočtům je jistě možné použít tabelovaných převodních faktorů. Teprve po převedení vstupních údajů na dávku se můžeme legitimně ptát, jaká dávka (mSv) ozáření je bezpečná.
Ovšem ani na tomto stupni úvahy není odpověď jednoduchá a závisí na dvou možných typech poškození. Pokud jde o poškození časná, bezprostřední (přesněji skupinu účinků deterministických) je možno říci, že při dávkách pod 50 mSv jsou taková poškození vyloučena. Pokud jde o účinky stochastické/pravděpodobnostní (nádory a změny genetické) předpokládá se, že neexistuje prahová hodnota, pod kterou by dávka k možnosti zvýšené pravděpodobnosti nepřispívala. Jistě však dávky, které jsou malým zlomkem běžného radiačního pozadí (které obnáší např. 3-4 mSv za rok) nebo jsou řádově nižší, nebudou vzbuzovat takové obavy jako dávky úroveň pozadí významně nebo i několikanásobně převyšující.
(prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. – SÚJB)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež