‘Seismická odolnost’ (Kategorie)

Hypotéza o JE Dukovany během zemětřesení

Dobrý den.
Chtěl bych znát další pravděpodobný vývoj při vystavení jaderné elektrárny Dukovany následujícímu vlivu nestability:
Přestože je oblast Vysočiny v seismicky klidné oblasti, jako východ USA, postihlo ji zemětřesení vyšší, než před pár dny východ USA a to ve výši 8,4 stupňů Richtera.
Následkem zemětřesení bylo:
– narušení hráze přehrady Dalešice a Mohelno a následné protržení obou hrází,
– významné popraskání zásobníků chladicí vody elektrárny,
– popraskání a fyzické přerušení přívodních potrubí okruhů cirkulace vody primárních a sekundárních okruhů reaktorů s výsledkem snížení možnosti chlazení reaktorů chladicím médiem na úrověň 0% během 15 minut zemětřesení. Kromě odpadnutí přívodních potrubí chladicích okruhů primáru a sekundáru by kontenment reaktorů narušen samotným zemětřesením nebyl.
Jaký by vypadal další scénář vývoje?
Prosím nepekulujte o pravděpodobnosti silného zemětřesení, to je čistě teoretická veličina mající opodstatnění pouze do takovéhoto zemětřesení.
Děkuji
(Pavel Bártek – 26.8.2011)


Váš dotaz je opravdu velmi zavádějící a spekulativní. Odpověď proto prosím neberte jako názor odborníka ale jen jako filosofickou úvahu. Narušení Vám jmenovaných hrází nemá na bezpečnost elektrárny vliv z hlediska zaplavení, protože vodoteč je níže než samotná elektrárna. Stejně tak z hlediska odvodu tepla jsou dostatečné zásoby vody k odvodu tepla s podmínkou odstavení všech bloků a vychlazení. Havarijní systémy jsou projektovány tak aby mohly podat vodu nad i pod aktivní zónu takže by byly schopny podat vodu k chlazení aktivní zóny i v tomto stavu. I kdyby nastalo takové zemětřesení jak uvádíte, je vyloučeno že by okruhy přišly o všechna technologická potrubí, která umožňují podat chladicí vodu náhradní formou mimo oficielní projektovou funkci takže se do takové spekulace opravdu pustit nemohu.
(Ing. Jiří Veselý – SÚJB)

Ostatní zasažené japonské JE

Tragickým zemětřesením a vlnou cunami byly v Japonsku významně zasaženy celkem čtyři jaderné elektrárny: Onagawa, nejblíže epicentra zemětřesení, Fukušima 1 a 2 v asi dvojnásobné vzdálenosti od epicentra než Onagawa a Tokai asi v trojnásobné vzdálenosti. Vážné problémy vzniklé na Fukušimě 1 jsou mnohými odpůrci jádra považovány za důkaz pro lidstvo nepřijatelné nebezpečnosti jaderných elektráren. Těmto vášním podlehla i německá vláda a pro jistotu dočasně odstavila sedm nejstarších jaderných elektráren a zřejmě plánuje ještě další protijaderné kroky.
A tak se mi postupně vkradla na mysl jednoduchá otázka. Čím se lišily ostatní postižené jaderné elektrárny od té nejstarší Fukušimy 1, že v podstatě bez vážných problémů přežily tak drastickou živelnou katastrofu, a o kolik byla opatření na těchto elektrárnách oproti Fukušimě 1 složitější a dražší? Myslím, že dostatečně včasná a srozumitelná odpověď na takovou otázku by mohla pomoci výrazně oslabit současná protijaderná tažení a vrátit jádru jeho nezastupitelnou roli v bezemisní výrobě stabilní elektřiny a ochraně klimatu.
Velmi rád bych znal odpověď na takovou otázku a moc bych ocenil, kdyby se odpověď dozvěděla i veřejnost např. pomocí zprávy vydané ČTK.
(Jiří Svoboda – 13.4.2011)


Fukushima 1 má celkem šest bloků s různými ganeracemi reaktorů. Problémy jsou na blocích 1-4 a nedá se říci, že by nejstarší blok měl největší problémy. Závažnost problémů souvisí spíše s aktuálním stavem provozu elektrárny v okamžiku zásahu tsunami – zejména kolik paliva a v jakém stupni vyhoření se nacházelo v reaktoru a v bazénu vyhořelého paliva. Fakt, že postižená byla Fukushima 1 a ne jiné elektrárny, i když byly třeba blíže epicentru, mohu vysvětlit jedině domněnkou, že sehrála roli např. konfigurace pobřeží – blízkost a výška elektrárny nad hladinou moře (problémem totiž byla vlna tsunami, nikoliv samotné otřesy).
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Definice seismické odolnosti

Seismickou odolností JE se rozumí maximální magnitudo,při kterém JE neutrpí naprosto žádná poškození nebo je to hodnota,při které se může poškození objevit? Děkuji.
(Karel Jirásek – 5.4.2011)


Sesmickou odolností se rozumí to, že zůstanou zachovány všechny bezpečnostní funkce elektrárny, které zajistí spolehlivé odstavení jaderného reaktoru (ukončení štěpné řetězové reakce) a spolehlivý dlouhodobý odvod zbytkového tepla z jaderného paliva. Počítá se přitom i s určitým stupněm poškození paliva, přičemž radiační důsledky pro obyvatelstvo musí splnit předem stanovená kritéria.
(Ivan Tinka – EGP)

Seismická odolnost JE v ČR – Richterova škála

Dobrý den, využívám možnosti doplňujícího dotazu k odpovědi na dotaz „Seismická odolnost českých jaderných elektráren“. Jak silnému zemětřesení vyjádřenému Richterovou škálou by měly odolat JE Dukovany a Temelín?
(Pavel Bártek – 29.3.2011)


S jistotou lze mluvit o 5,5 stupních Richtrovy škály.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Fukušima bez poškozených záložních zdrojů

Dobrý večer, je možné zjednodušeně říci, že kdyby nebyly poškozeny záložní dieselagregáty vlnou tsunami, tak by elektrárna vše bez problémů ustála? Děkuji.
(Martin – Hyde Park 15.3.2011)


S velkou pravdepodobnosti ano.
(Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Stavba JE na pobřeží a blackout

Dobry vecer,nezda se vam zpetne jako prilis velke riziko postavit jaderne elektrarny nekolik set metru od pobrezi a nezabezpecit je dostatecne proti black outu? To nikoho pri stavbe nenapadlo, ze k tomuto scenari v seismicky aktivni oblasti muze dojit?
(Vaclav Snasel – Hyde Park 15.3.2011)


Na pobřeží se elektrárny staví kvůli snadné dopravě po moři, dostatku chladicí vody a také proto, že Japonsko je ve vnitrozemí velmi nehostinná země. Co se týče seismicity, všechny eletrárny zemětřesení přestály bez problémů, ničivá byla až obrovská tsunami, se kterou se opravdu v takovéto síle nepočítalo.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Seismická odolnost JE v ČR

Přeji dobrý večer. Víme, že Japonci konstruují „JE“ tak, aby odolaly i velmi silnému zemětřesení, ale jak je to s českými „JE“? Do jakého stupně jsou projektovány? Odolají třeba 5 stupni, na který záp.Čechy skoro dosáhly v roce 1986?
(Michal z Chebu – Hyde Park 15.3.2011)


Ano, odolají. Všechny kritické systémy jsou na tento stupeň projektovány a provedeny.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Umístění JE na pobřeží

Dobrý den, myslíte si, že je rozumné stavět elektrárnu tak blízko moře, v oblasti kde se v minulosti vyskytovali tsunami? Jste připraveni v případě války v naší oblasti na vypnutí jaderné elektrárny? (Petr – Hyde Park 15.3.2011)


Japonsko je ostrovní země, která je ve vnitrozemí prakticky neobydlená a neprostupná. Kromě toho umístění na pobřeží má řadu výhod: snadný transport, obrovská kapacita chladicí vody. Válka, pokud je mi známo, není mezi přímými důvody odstavení reaktoru. Dodávky energií by byly jistě strategické i ve válce, takže by se elektrárna zřejmě odstavila jen v případě přímého ohrožení. (Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Tlak na testy jaderných zařízení

Dobry den, myslite ze je opravdu nutne zrovna TED kontrolovat vsechna jad. zarizeni? proc se podleha nesmyslnemu tlaku, zpusobeneho prirodni katastrofou, ktera v nasich koncinach neni pravdepodobna?nebo se v Japonsku projevily nove skutecnosti a problemy? (Martin D. – 15.3.2011)

O tlaku vyvíjeném politiky – hlavně před volbami – a sdělovacími prostředky v případě velkých poruch, jsem ochoten mluvit až po 22 hodině. Ale vážně: Tlak na zvyšování bezpečnosti JE je neustálý bez ohledu na katastrofy. Jaderný průmysl tento proces akceptuje. Co se týče mimořádné kontroly Dukovan a Temelína, nikdo znalý věci z ní nemá obavy. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

JE v seismicky aktivní oblasti

Zemětřesení a tsunami měly původ v posunu desek. Copak stavba atomovek nemohla být provedena na seismicky klidnější lokalitě? (Karel Švéda)

Jak je možné, že ani Agentura pro atomovou energii, o ostatní odborné sféře nemluvě, jasně neřekne, kdo je odpovědný za to, že takto riziková technologie v takto seismicky rizikové oblasti je tak dlouho tolerována? Kde je záruka, že se podobné technologické kompromisy neopakují i v dalších jaderných elektrárnách? (MA, Radiožurnál 30.3.2011)


JE by teoreticky v seismicky klidnější lokalitě stát mohla, v Japonsku je ale problém najít seismicky klidnou lokalitu. Japonci ovšem věnují problémům seismicity při projektování i provozu JE zvýšenou pozornost. Se samotným zemětřesením by si tedy JE ve Fukušimě poradila, problémem byla následná vlna tsunami. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež