‘Rizika – porovnání’ (Kategorie)

Horizontální uložení paliva a plutonium

Mužete vyvrátit nepo potvrdit horizontání uložení palivových článků v bazénu rektoru č.3 Fukušimské JE ?
V případě že je tomu tak, není toto uložení v rozporu s bezpečnostními předpisy ?
Nemůže v tomto případě a s ohledem na skladbu paliva (MOX) dojít při nadkritické teplotě ke vzniku neřízené řetězové reakce v případě vytvoření taveniny?
Podle nepovrzených údajů je množství plutonia obsaženého v palivu v tomto bazenu až 5 kg ?
Děkuji za odpovědi.
(Triffid – 4.4.2011)


Skutečně nemám informace o tom, že by byly soubory uloženy nějak nestandardně – horizontálně. Ani nechápu, jakou by to mělo výhodu (jaký by byl motiv je takto ukládat)… Co se týče bezpečnostních předpisů, to je otázka na Japonce, jejich předpisy neznáme. Při nadkritické teplotě vzniká neřízená řetězová reakce obtížně kvůli zápornému keficientu reaktivity (palivový, moderátorový..) nedochází k účinné moderaci rychlých neutronů a štěpná reakce je naopak utlumena. (průběh účinného průřezu vs energie neutronu je pro štěpení neutronama je u 235U a 239Pu podobný) Pokud vzniká tavenina, existuje hypotetická možnost (díky změně geometrie), že by mohla být obnovena. To je však opět bržděno vysokou teplotou a navíc i soustavným dávkováním H3BO3 jakožto absorbátoru neutronů.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

E-mail o uložení vyhořelého paliva

Dobrý den,
dnes mě vyděsil tento email:

Co zapomněla japonská vláda sdělit svým občanům a potažmo světu
V jaderné elektrárně Fukušima Daiichi, postižené zemětřesením a tsunami, je také úložiště jaderného odpadu, kam se už 40 let vozí spotřebované palivové tyče z celého Japonska. Fukušima má sedm bazénků , kam se ukládalo vyhořelé palivo. Šest ze sedmi bazénků je, nebo alespoň bylo, umístěno pod střechami (!) budov kryjících šest reaktorů.
Na úrovni země byl ve zvláštní budově jeden společný bazén pro vyhořelé palivo obsahující 6 291 bloků vyhořelého paliva. V každém bazénku pod střechami reaktorů je (bylo před katastrofou) podle dokumentu uloženo 3 450 bloků, každý blok obsahuje 63 tyčí vyhořelého paliva. Celkem je ve Fukušime Daiichi přes 600 tisíc tyčí vyhořelého paliva.
Zpráva z dnešního dne uvádí, že 70 % těchto bloků je poškozeno a uvolňuje se z nich, nebo brzy bude uvolňovat, radiace.
Požár, který zachvátil reaktor č. 4, byl uhašen, vzápětí přišla zpráva , že se znovu rozhořel. Média napsala, že se nedaří jej omezit, ale nenapsala proč. Palivové tyče už nejsou ponořeny ve vodě, jsou obnaženy a probíhá v nich jaderná reakce – proto hoří a nelze je hasit.
BBC hlásí, že bloky vyhořelého paliva v reaktorech 5 a 6 se zřejmě také zahřívají, v reaktoru číslo 4 se požár obnovil.
Skutečnost, že bloky s vyhořelým palivem jsou po výbuších a požárech patrně silně poškozeny a uniká z nich radiace, ovšem dává katastrofě ve Fukušimě úplně jiný rozměr. V Černobylu bylo obnaženo jen několik tyčí jaderného paliva, ve Fukušimě jich mají 600 tisíc. Je to Černobyl na steroidech.
Zvolit jako úložiště vypáleného jaderného odpadu funkční jadernou elektrárnu se šesti reaktory a umístit bazénky pro vyhořelé palivo nad reaktory pod střechami je kryjící, nota bene v elektrárně, která vůbec nikdy neměla být postavena v tektonicky nestabilní oblasti časté na zemětřesení, je zločin proti lidskosti takového rozměru, že mi chybí slova. To může udělat jen totální šílenec, blázen a maniak.
Myslím, že nás čekají zajímavé dny a týdny.
(Jana Kolářová – 4.4.2011)


Dobrý den. Toto jsem už řešil s vydavatelem zvedavec.org panem Stworou. Řešeno to bylo v článcích Jak je to s uskladněním vyhořelého paliva ve Fukušimě – odpověď SÚJB a Ještě jednou k problému vyhořelého paliva a designu elektrárny Fukušima . Ačkoli se předpokládá poškození palivových souborů v bazénech vyhořelého paliva (těch u reaktoru), z dostupných informací se již daří chladit.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Skladování vyhořelých palivových článků

Co je pravdy na tom, že ve Fukušimě je v prostoru atomových elektráren uskladněno obrovské množství vyhořelých palivových článků, které v případě výbuchu zamoří okolí mnoho tisícínásobně více než Černobyl?
(Oto Nový – 31.3.2011)


Již bylo odpovídáno, není to pravda, uskladněné množství je běžné, se skladem problémy nejsou a zamoření podobné Černobylu ze skladu nehrozí.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Únik plutonia z 3. reaktoru JE Fukušima

Co by nasledovalo, kdyby se roztavil 3. reaktor s palivem obahacenym plutoniem? Jaká oblast by byla zamořena? Jaky vliv by byl na nejblizsi okoli nebo celkove na svet? Neni v tehlete chvili lepsi vypustit veskerou radioaktivni vodu do more a ochladit reaktory co nejrychleji konvencnimi zpusoby?
(Jiri – Hyde Park 15.3.2011)


Vlastní roztavení aktivní zóny ještě neznamená, že se veškerý její inventář uvolní do životního prostředí. To, co případnými netěsnotmi nekolikanásobných bariér může unikat, jsou plynné a těkavé štěpné produkty. Oblast zamoření, kde je riziko ozáření, odpovídá oblasti, ve ketré byla provedena evakuace obyvatelstva, tedy řádově několik desítek kilometrů. Představa, že by se veškeré plutonium, obsažené v roztavené aktivní zóně, uvolnilo do životního prostředí není reálná. K uchlazení reaktorů jsou v dané situaci použity všechny technicky schůdné cesty, které porušené technologie umožňuje.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Dopady při hypotetické explozi reaktoru

Dobrý večer, jaké by byly dopady, kdyby se nepodařilo dostat situaci pod kontrolu a jeden z reaktorů by explodoval?
(Jarda – Hyde Park 15.3.2011)


Důležité je rozlišovat různé druhy explozí. Jaderná exploze ve smyslu neřízené štěpné reakce je vyloučena nízkým obohacením paliva používaného v těchto reaktorech a použitým moderátorem – vodou. Zato chemická exploze, jako např. výbuch vodíku, se již odehrála, takže následky můžeme dnes pozorovat: poškození budovy, únik radioaktivních látek z bazénů vyhořelého paliva do ovzduší.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Fukušima vs. Černobyl – čerpání vody

Po havárii 4. Bloku ČAES byl reaktor hašen a vodu zpod reaktoru bylo nutno odčerpávat, aby nedošlo k dalšímu výbuchu, prostor pod reaktorem byl zabetonován, aby nedošlo k reakci. Nehrozí podobné nebezpečí u elektrárny Fukušima?
(Ondřej Oulovský – Hyde Park 15.3.2011)


Je velice ošidné srovnávat Fukušimu s Černobylem. Černobylský reaktor byl zcela rozvalen, palivo odkryto, moderátor hořel. Na Fukušimě došlo velmi pravděpodobně k porušení povlaku palivo, to je však stále v pravděpodobně kompaktní reaktorové nádobě a není vprostoru pod ní, kde by mohlo působit tvorbu vodíku.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Výbuch reaktoru – doplňující otázka

Využívám doplňkového dotazu k odpovědi na otázku Výbuch reaktoru Út, 29/03/2011 – 07:17 | CVR1: Může dojít při protavení jaderného paliva z reaktoru do anuloidu, sekundárního konteinmentu či podloží a kontaktu s vodou či podzemní vodou při kritické teplotě k „druhému výbuchu“, ze kterého byly obavy při havárii v Černobylu a kvůli kterému byla podkopána a podbetonována budova reaktoru?
(Pavel Bártek – 29.3.2011)


Pokud máte na mysli jaderný výbuch, tak to prostě není fyzikálně možné. Pokud by se palivo tlakovou nádobou a několika metry betonu k nějaké vodě protavilo, tak může vzniknout nanejvýš spousta páry. Nesrovnávejme Fukušimu s Černobylem, Černobylský reaktor byl zcela rozvalen, palivo odkryto. Palivo v Černobylu se zřejmě roztavilo, ale nikam neteklo. Že by se v Černobylo podkopávalo a podbetonávalo kvůli „druhému výbuchu“, to jsou mylné informace.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Výbuch reaktoru a dopad na ČR

Dobrý den, dnes se média zmiňují o roztavení jaderného reaktoru s možným rizikem jaderného výbuchu. Jaký dopad by to mělo konkrétně na ČR?
(Martina – 29.3.2011)


Již jednou (29.3.) zde můj kolega Ing. Kříž konstatoval, že výbuchu reaktoru brání fyzikální zákony bez ohledu na názory našich médií, kterým by takový výbuch možná udělal radost. Pro Váš klid: I kdyby došlo k něčemu fyzikálně nezákonnému, tedy k něčemu, k čemu dojít NEMŮŽE, tak by se to v ČR projevilo minimálně, rozhodně ne na úrovni ohrožení obyvatel.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Zamoření plutoniem

Mám dva dotazy. A) jaký je „nejčernější“ scénář vývoje B) palivo v jednom z reaktorů obsahuje plutonium – pokud dojde k zamoření tímto jedovatým prvkem – jakým způsobem a za jak dlouho je možné oblast dekontaminovat.
(Petr Špičák – Hyde Park 15.3.2011)


Množství plutonia objeveného v blízkosti elektrárny odpovídá množství nacházenému jinde v Japonsku jako důsledek zkoušek nukleárních zbraní v atmosféře. Z ostatních radionuklidů, které kontaminovaly okolí, bude největší pozornost zaměřena na Cs-137, má delší poločas přeměny (30 roků). Aktivita I-131 naopak klesá fyzikální přeměnou poměrně rychle – každých osm dnů klesne na 1/2, tj. za prvních 8 dnů na 1/2, za 16 dnů na 1/4, za 24 dnů na 1/8 atd.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Překročené limity jako lékařská vyšetření

Bylo by mozne pripodobnit ony prekrocene limity radioaktivity napriklad k jednomu snimkovani na RTG ci k necemu podobnemu?
(Pavel N. – Hyde Park 15.3.2011)


Jde o to, které limity nebo zvýšení máte na mysli. Např. trvalé zvýšení dávkového příkonu ve městě na 1 mikroSv/hod (to je zhruba 10-20x než obvykle) pokud by vydrželo celý rok pak by odpovídalo dávce 10 mSv (to je zhruba 1 vyšetření na CT) .K trvalému zvýšení dávk.příkonu ovšem z principu nedochází, neboť je ovlivněn především směsí poměrně krátkodobých izotopů Jodu a Teluru a klesá přibližně s poločasem několika dní. Takže i vtomto případě bude roční dávka menší než 1 mSv, což je běžná dávka od přírodního pozadí. Jiný „limit“ např. pro jod v mléku 300 Bq/l znamená, že pokud bychom toto mléko pili 1 rok, dostali bychom „dávku“ stejnou jako od běžně od přírodního pozadí (1 mSv)
(Ing. Jiří Hůlka – SÚRO)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež