‘Rizika – porovnání’ (Kategorie)

Moře v okolí korejského poloostrova

stále se nic neříká o zamoření moře okolí a zničení fauny – není to jen v okolí JE ale kolega ze Seoulu mi napsal, že jsou rozezleni na firmu, kteá JE Fukushima provozuje, protože se v prvních týdnech snažili reaktory „zachránit“ pro další provoz a neučinili potřebná opatření, a že moře kolem Korejského poloostrova je zamořeno radioaktivitou, a i v ovzduší je zvýšena, mrak se ochlazuje nad arktidou a vrací se několikrát. Tak jak to je se zamořením v okolí Černobylu v porovnání s okolím Fukushima? Stále se vysvětluje rozdíl jen v dopadu na Evropu, ale mne zajímá dopad na Japonsko a Jihovýchodní Asii
(Jiří – 5.5.2011)


Dobrý den pane Jiří, v Japonsku i nadále pokračuje rozsáhlé monitorování životního prostředí. Ve vybraných oblastech, zejména do cca 50 km od jaderné elektrárny se detailně proměřují dávkové příkony, monitorují se objemové aktivity v ovzduší, povrchové aktivity terénu a odebírají se značná množství vzorků životního prostředí – půda, pitná voda, povrchová voda ve vnitrozemí i v moři, porosty atd. Stálá pozornost je věnována zelenině a mléku. V poslední době nedochází k žádným významným únikům z jaderné elektrárny do ovzduší. Pro sledování aktuálního vývoje si Vás dovoluji odkázat na naše internetové stránky, na kterých Vám pravidelně přinášíme aktualizované informace o radiační situaci v Japonsku i stavu jaderné elektrárny Fikušima. Radiační situaci sledují téměř všechny země. Výsledky monitorování jsou přístupné na internetových stránkách kompetentních orgánů daných zemí. Radiační situace na území Jižní Koree odpovídá tamnímu přírodnímu pozadí. Situace a dopady Černobylu a Fukušimy se opravdu srovnávat nedají a to z mnoha důvodů, jak jsme již uvedli ve článku.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Konzervace JE Fukušima 1

Dobrý večer. Dle některých zpráv se uvažuje o konzervaci elektrárny Fukušima. Jestliže se tak stane, za jak dlouho by byla možná obnova normálního života kolem této elektrárny, pokud by to bylo vůbec možné. Jaké izotopy jsou vlastně největší hrozbou pro další obývání této oblasti.
Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný zbytek dne.
(Petr Kertner – 24.4.2011)


Konzervací asi myslíte sarkofág ve stylu Černobylu, což je jedno z možných řešení. Odhad obnovy normálního života v okolí je věštění. Osobně bych očekával, že nějaká zóna, cca 10km, vydrží na léta. Chápejte prosím, že v tomto případě všechny rozhodující orgány budou hrát na jistotu. Co se izotopů týče hlavní roli bude hrát cesium.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Druhý výbuch v Černobylu

Dobrý den, na jiných stránkách k Černobylu se piše o hrozícím druhém výbuchu v případě protavení taveniny do nádrží – cituji“ došlo k výbuchu o síle 4-5ti megatun. Města vzdálená 400 km od epicentra by byla totálně srovnána se zemí a Evropa by se stala zcela neobyvatelnou. Jednalo by se největší jadernou katastrofu. Po druhém výbuchu by následovala tlaková vlna, která by do okruhu 900 km srovnala“ Přijde mi to dost nerealne, bud je špatný udaj 5 megatun nebo je to záměrná lež, czar bomba měla 50 megatun s svět se nezbořil.
(Rudolf Kozel – 1.5.2011)


Nedovedu si představit mechanismus, který by roztavené palivo přivedl k výbuchu, ať už jakékoliv síly. Pokud mluvíte o stránkách, které jsou na youtube věnované Černobylu, doporučoval bych skeptický přístup. Jinak s Vámi souhlasím, co se týče účinku 5 megatunové bomby.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – Centrum výzkumu Řež)

Atomová bomba vs. Fukušima

Zajímalo by mne porovnání účinků zkušebního nadzemního výbuchu atomové bomby středního kalibru k nehodám atomové eletktrárny na Ukrajině nebo v Japonsku.
(Jiří Koubek – 26.4.2011)


Uvolněná aktivita v Černobylu se odhaduje na cca 2.10^18 Bq, Fukushima cca desetinu z tohoto množství. Údaje z výbuchů jaderných bomb nejsou volně k dispozici, nicméně zjednodušený odhad pro Fatboye (Nagasaki, 25kT TNT) vychází řádově na 10^16 Bq uvolněné aktivity. Největší vybuchlá jaderná bomba (Car-bomba, Rusko) byla ještě tisíckrát silnější. Celkové statistiky uvolněné aktivity ze všech jaderných bomb nemám k dispozici, ale lze snadno odhadnout, že budou řádově vyšší než Černobyl, tedy i než Fukushima.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Černobyl a jaderný výbuch

má otázka sice nesouvisí s nedávnými událostmi ve fukušimské elektrárně, ale trápí mě už dlouho a rád bych na ní slyšel odpověď od skutečných odborníků. Vzhledem k tomu, že v Černobylu byly reaktroy typu RBMK, v nichž je voda pouze chladivo a jako moderátor se používá grafit, mohlo v Černobylu dojít k jadernému výbuchu, když se voda vypařila, ale grafit stále zajišťoval řetězovou reakci? Neměli jsme, co se týče Černobylu, paradoxně štěstí, že řídící tyče zajely dost hluboko na to, aby v Černobylo došlo akorát k mechanickému výbuchu? Předem děkuji za odpověď.
(Daniel – 17.4.2011)


Nejdříve je potřebné říci, co bylo podstatou černobylské havárie: Obsluha manipulovala s výkonem reaktoru pří nízkých hladinách, kdy se dominantně projevuje kladná zpětná vazba od snížení hustoty vody. Tento efekt je právě typický pro grafitem moderované a lehkou vodu chlazené reaktory, kdy voda se vůči grafitu projevuje jako „absorbér neutronů“, takže snížení její hustoty zvyšuje reaktivitu reaktoru. Změny, ktreré obsluha vyvolala, způsobily rychlý nárůst výkonu, který vedl k dalšímu snížení hustoty vody a celý tento proces se místo tlumení naopak urychloval. Vznikla vysoká výkonová špička – asi stonásobek nominální hodnoty – která způsobila celý ten malér, doprovázený dále intenzivními chemickými reakcemi (hoření grafitu) a destruktivním otevřením reaktoru s volným únikem radioaktivity do okolního prostředí. Pokud jde o regulační orgány (absorbční tyče) paradoxně k ději ještě v počátku nehody přispěly negativně: Koncovky těchto tyčí byly z grafitu, na který pak navazoval vlastní absorbční materiál. To znamená, že v počáteční fázi zasouvání reaktivitu ještě mírně zvyšovaly a tím přispěly ke zrychlení nárůstu výkonu. Jejich účinné zasunutí bylo pak vzhledem k vlastní rychlosti nárůstu výkonu pomalé a vzniklé výkonové špičce nedokázalo zabránit.
(Ivan Tinka – EGP)

Hrozba lavinovité štěpné reakce

Dobrý den. Rád bych se zeptal, jestli je v tomto okamžiku na Fukušimě vyloučena lavinovitá jaderná reakce (čili jaderný výbuch). Jesliže ano,podle jakých argumentů ji vylučujete. Děkuji.
(Tomáš Miller – 8.4.2011)


Zřejmě máte na mysli neřízenou jadernou reakci. Již několikrát zde bylo konstatováno, že tomu brání fyzikální zákony. Výbuch ve smyslu jaderné bomby je nemožný, protože obohacení paliva je příliš malé. Rozvoj neřízené štěpné reakce je rovněž vyloučen. I pro řízenou jadernou reakci musí být nastavena přesná konfigurace uspořádání paliva a moderátoru. Navíc byl reaktor odstaven havarijními orgány a řetězová reakce přerušena.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Výbuch reaktoru – doplňující otázka 2

Dobrý den, dovoluji si reagovat na vaši odpověď k příspěvku
Výbuch reaktoru – doplňující otázka. Měl jsem na mysli spíše výbuch vzniklý protavením paliva do spodních částí kontejnmentu, smísením s vodou po ochlazování, vznik vodíku a další výbuch nyní pod reaktorem, který by rozmetal reaktorovou nádobu se štěpným materiálem stejně jako nedávno rozmetal horní části reaktorových budov. Je to reálné?
Co se týče Černobylu, není pravdou, že palivo nikam neteklo. Palivo se roztavilo a protavilo se jako magma do nižších pater reaktorové budovy, jak ukazuje dokument Bitva o Černobyl zde a zde. Došlo k podkopání a podbetonování reaktorové budovy, aby se zabránilo průniku magmatu a kontaminaci do spodních vod. V podstatě se zbývající palivo protavilo do nižších pater a samotný reaktor zůstal prázdný, jak potvrzují kamerové sondy spuštěné do reaktoru a místností pod ním zde a zde viz známá „sloní noha“.
Osobně se trochu obávám, že prolévání zbytků reaktorových budov vodou je pouze vyrábění kontaminované vody. Pokud se nepovede zprovoznit chladicí okruhy, zřejmě se úplnému roztavení jádra nevyhneme. Lze se domnívat, že je možné zprovoznit chladicí okruhy reaktorů i přesto, že budova reaktoru je silně poškozena výbuchem vodíku? Jsou o funkčnosti chladicích okruhů nějaké zprávy?
(Pavel Bártek – 9.4.2011)

Především je nutno konstatovat, že reaktorová nádoba pravděpodobně není porušena a palivo je v nádobě. Navíc není jasné, že by se roztavilo, pravděpodobně je pouze porušen povlak paliva. Vodík začíná vznikat při teplotě cca 800 stupňů, bod tavení paliva je 2700 -2800 stupňů. Protavení tlakové nádoby je velice nepravděpodobné. Na Černobylu byla naprosto jiná situace. Fukušima musí řešit pouze problém chlazení, tlakové kanály na Černobylu (neměl tlakovou nádobu) byly poničeny v samém začátku rozvojem neřízené jaderné reakce. Ta sice nebyla výbuchem jaderné bomby, ale zvýšení výkonu bylo tak prudké, že se dá k výbuchu přirovnat. Na Fukušimě se neproléhá zbytek reaktorových budov, ale chladí tlaková nádoba.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Štěpná reakce po roztavení aktivní zóny

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jestli v důsledku roztavení aktivní zóny může dojít k samovolnému nastartování štěpné reakce jako při provozu reaktoru. Tzn. jestli se vypnutý reaktor při tavení zóny nemůže sám rozeběhnout. Díky za odpověď.
(Jan Toman – 7.4.2011)


K udržení stěpné reakce je v případě nízkoobohaceného uranu třeba dodržet geometrickou konfiguraci reaktoru. Tlakovodní i varné reaktory jsou z hlediska materiálového složení navrhované schválně mírně pod optimem, takže jakékoliv snižování obsahu chladiva vede automaticky ke zhoršení schopnosti štěpit uran. Proto je možnost znovuspuštění stěpení při tavení paliva prakticky vyloučena.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Radioaktivní mrak po testech jad. zbraní

Mohol byť radioaktívny mrak,ktorý teraz oblietal planetu nebezbečnejší než mraky po Hirošime alebo pokusných jadrových výbuchoch pre zbrojárske účely.Ďakujem.
(Milan Hruška – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Tento tzv. radioaktivní mrak nebyl pro nikoho, kromě bezprostředního okolí JE Fukušima, nebezpečný. I když rozptyl radioaktivních látek po pokusných výbuších byl o hodně větší, celková průměrná dávky ze všech těchto výbuchů byla asi 3.8 mSv, což je rovno jedné roční dávce pro obyvatele ČR z přírodních zdrojů.
(Ing. Irena Malátová – SÚRO)

Fukušima vs. Černobyl – počet obětí

IAEA uvádí 4000 obětí po 20 letech od Černobylu – především likvidátorů. Podle všeho však jsou to přinejmenším desetitisíce. Kolik to podle Vás bude v Japonsku?
(Anon. – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Nevím o jaký zdroj informací se opíráte a ani co se rozumí pod termínem oběti
ve vaší otázce. Podle aktuálních dat z přílohy B zprávy Výboru Spojených národů o účincích atomového záření (UNSCEAR) z letošního roku se uvádí počet likvidátorů v Černobylu 530 000 a jejich průměrná efektivní dávka se odhaduje na 117 mSv. Odhad pozdních (stochastických) následků – při vědomí jeho značné neurčitosti – lze provést výpočtem tzv. kolektivní dávky (vychází 62 010 Sv) a aplikací tzv. koeficientu rizika pro úmrtí na nádor pro dospělé osoby, tj. 4,1 % na 1 Sv. Tak by mohlo umřít (počítáno na věk dožití) vlivem ozáření na nádory asi 2500 osob a u dalších 60 se poškození bude týkat dětí (genetický účinek). Přitom v takto velké neozářené populaci umře běžně na zhoubný nádor asi 130 000 jedinců. Je otázkou, zda při kolísání výskytu rakoviny v čase a v území se zvýšený počet nádorů podaří statisticky spolehlivě prokázat. Zatím konkrétní studie u likvidátorů prokázaly statisticky zvýšení počtu leukemií (tč. asi 160 případů v Rusku, Ukrajině a Bělorusku dohromady) a jedna studie z r. 1994 prokázala na hranici průkaznosti zvýšení nádorů štítné žlázy (což je ovšem u dospělých značně méně výrazné než ve skupině dětí, kde jde o typické poškození zářením a tč. nálezy u nich jdou do počtu asi 6000, s úmrtím 15 z nich). Průměrné efektivní dávky u jiných skupin ozářených v Černobylu jsou významně nižší než u likvidátorů.
Pro Japonsko zatím nejsou disposici dávkové údaje ve vztahu k počtům ozářených obyvatel, takže odhad není možný. Pokud by se další únik radioaktivity zastavil, zdá se, že ohrožení lidí by nebylo větší než po Černobylu.
(prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. – SÚJB)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež