‘Radiace – účinky’ (Kategorie)

Dávkový příkon

Dobrý den, měl bych dotaz k porovnání dávkového příkonu záření v samotném reaktoru při kontinuální štěpné reakci. Jedná se o stovky Sv nebo snad kSv? Jak se takové záření např v jednotkách Sv projevuje na člověku pokud je mu vystaven? Pociťuje člověk v danou chvíli pouze tepelné účinky např. jako z infračerveného záření? Děkuji za odpověď.
(Filip – 29.3.2011)


Dávkový příkon je dávka vztažena na jednotku času, např. mSv/s, Sv/h, mikroSv/h atp. Celotělovou dávku 3 až 4 Sv nepřežije do 60 dnů 50% ozářených (rozumí se bez lékařského záasahu). Obsáhlejší pojednání najdete např. na http://astronuklfyzika.cz.
(ing. Jan Matzner – SÚJB)

Bezpečnostní limity

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to s bezpečnostními limity například radioaktivního jódu který byl ve Fukušimě překročen 3355 krát a vědci tvrdí, že je to množství které nijak neohrozí lidské zdraví. Kolikrát tedy musí být překročena tato hranice aby bylo ohroženo lidské zdraví a kolikrát byly tyto limity překročeny např. při havárii v Černobylu? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
(Jana Veselková – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Termín limity se používá v mediálních informacích o japonské katastrofě velmi neurčitě. Obor radiační ochrany rozumí pod terminem limit hodnoty ozáření, na které se plánuje (tedy pro kontrolované podmínky) ozáření pracovníků se zářením (20 mSv za rok) a ochrany obyvatel z přídatného umělého znečištění prostředí radionuklidy (1 mSv) za rok. Pro nehodové situace jsou používány jiné kvantitativní ukazatele, jímž se říká např. zásahové úrovně, akční úrovně, referenční úrovně. Ty jsou odvozeny nejednotně podle účelu k čemu slouží, např. EU aktualizovala v těchto týdnech číselné hodnoty (Bq/kg) pro nejvýše přípustná množství radioaktivních látek (jódu a cesia) v potravinách. Tato čísla také bývají volně nazývána limity, ovšem i neodborník si uvědomí, že ohrožení konkrétního člověka nezáleží jen na limitované hodnotě koncentrace radionuklidu v potravě, ale i na objemu a volbě druhů zkonzumované potravy. Jestli např. v dotazu uvedený násobek 3355 se vztahuje k nejnižší ještě měřitelné hodnotě koncentrací jódu nebo cesia v ovzduší (nebo k obdobně nízké jiné referenční hodnotě), pak jistě při krátkodobém pobytu není dosažena dávka ( měřitelná v jednotkách mSv), která by ohrozila měřitelným způsobem zdraví lidí.
(prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. – SÚJB)

Fukušima vs. Černobyl – počet obětí

IAEA uvádí 4000 obětí po 20 letech od Černobylu – především likvidátorů. Podle všeho však jsou to přinejmenším desetitisíce. Kolik to podle Vás bude v Japonsku?
(Anon. – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Nevím o jaký zdroj informací se opíráte a ani co se rozumí pod termínem oběti
ve vaší otázce. Podle aktuálních dat z přílohy B zprávy Výboru Spojených národů o účincích atomového záření (UNSCEAR) z letošního roku se uvádí počet likvidátorů v Černobylu 530 000 a jejich průměrná efektivní dávka se odhaduje na 117 mSv. Odhad pozdních (stochastických) následků – při vědomí jeho značné neurčitosti – lze provést výpočtem tzv. kolektivní dávky (vychází 62 010 Sv) a aplikací tzv. koeficientu rizika pro úmrtí na nádor pro dospělé osoby, tj. 4,1 % na 1 Sv. Tak by mohlo umřít (počítáno na věk dožití) vlivem ozáření na nádory asi 2500 osob a u dalších 60 se poškození bude týkat dětí (genetický účinek). Přitom v takto velké neozářené populaci umře běžně na zhoubný nádor asi 130 000 jedinců. Je otázkou, zda při kolísání výskytu rakoviny v čase a v území se zvýšený počet nádorů podaří statisticky spolehlivě prokázat. Zatím konkrétní studie u likvidátorů prokázaly statisticky zvýšení počtu leukemií (tč. asi 160 případů v Rusku, Ukrajině a Bělorusku dohromady) a jedna studie z r. 1994 prokázala na hranici průkaznosti zvýšení nádorů štítné žlázy (což je ovšem u dospělých značně méně výrazné než ve skupině dětí, kde jde o typické poškození zářením a tč. nálezy u nich jdou do počtu asi 6000, s úmrtím 15 z nich). Průměrné efektivní dávky u jiných skupin ozářených v Černobylu jsou významně nižší než u likvidátorů.
Pro Japonsko zatím nejsou disposici dávkové údaje ve vztahu k počtům ozářených obyvatel, takže odhad není možný. Pokud by se další únik radioaktivity zastavil, zdá se, že ohrožení lidí by nebylo větší než po Černobylu.
(prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. – SÚJB)

Radioaktivní déšť a plavky

Prosím o informaci. V novinách se objevila zpráva, že ve čtvrtek (31.3.2011) a v pátek (1.4.2011) se u nás objeví déšť, který bude radioaktivní – pocházející z Japonska. V novinách psali, že nemáme vycházet ven, určitě ne bez deštníku. Já měla v tyto zmíněné dny venku na šňůře pověšené plavky a tyto plavky se tímto radioaktivním deštěm zmáčely. (Byly na šňůře po celou dobu deště – od čtvrtka od večera do pátku do odpoledne)
A teď nevím, zda-li mám plavky vyhodit, nebo vyprat, abych byla ušetřena účinkům radioaktivity. Nebo je toto vše zbytečné a nic mi nehrozí a žádná opatření činit nemusím a plavky mohu nosit bez nějakých obav?
Děkuji za odpověď.
(Martina – 3.4.2011)


Tato informace byla nepravdivá, viz též http://www.sujb.cz/?c_id=1099 a http://www.sujb.cz/?c_id=1095.
(MUDr. Hana Podškubková – SÚJB)

Radioaktivní déšť a mytí vlasů

dobrý den, chtěl bych se zeptat zda když prší nehrozí nějaké nebezpečí, ve smyslu, že by padaly radioaktivní částice na naše území, zda by se člověk neměl schovat nebo je to jedno, nebo se umýt – vlasy…dotaz ve vztahu k japonsku
(libor val – 4.4.2011)


Dobrý den, opravdu se obávat nemusíte. V ovzduší v naší republice byla zjištěna pouze stopová množství radioaktivních látek unášená kolem zeměkoule výškovým prouděním vzduchu. Tato množství jsou tak malá, že je obtížené je vůbec zaznamenat – jsou na hranici citlivosti těch nejmodernějších přístrojů, které vyhodnocují několikadenní odběry vzorků. tato situace skutečně nevyžaduje provádění žádných opatření radiační ochrany ani celospolečensky, ani individuálně, a jakékoliv obavy z ozáření obyvatel ČR ze spadu z elektrárny Fukušima jsou bezpředmětné. Pro další informace si Vás dovoluji odkázat na náše internetové stránky.
(RNDr. Zdeněk Rozlívka – SÚJB)

Maximální dávka a přežití

Kolik radiace může člověk dostat a přežít?
(Pavel – Hyde Park 15.3.2011)


Dobrý den pane Pavle, pro Vaši představu: pacientka, která absolvovala ozáření (radioterapeutickou léčbu) pro zhoubný nádor prsu, nejenže přežije takové ozáření, ale může se uzdravit a žít plnohodnotný život. Oběti „radiace“ jsou popisovány např. v souvislosti s jaderným útokem na japonská města v r. 1945, v důsledku havárie jaderných zařízení (např. Los Alamos, Černobyl). V takových případech byla překročena prahová dávka pro vznik tzv. nemoci z ozáření, která vzniká po jednorázovém celotělovém ozáření vysokými dávkami pronikavého záření (cca dávka větší než 10 Gy/Sv). Pro Vaš další zájem si Vás dololuji odkázat na naš web, kde v sekci radiační ochrana je článek „Stručný přehled biologických účinků záření“. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Jód v dešti a mléce

Ve Francii byly zjištěny nenulové koncentrace radioaktivního jódu v dešťové vodě a mléce. Měříte také koncentrace isotopů jódu ve vodě z deště? Dnes jsem zmoknul, mám se bát?
(Vojtěch Kulvait – 4.4.2011)


Dobrý den pane Kulvaite, Státní ústav radiační ochrany provádí kontinuální měření nejen v dešťové vodě a mléce. Pro konkrétní aktuální výsledky si Vás dovolujeme odkázet na náš web nebo přímo na web SÚRO. Co se týče Vaší druhé otázky, opravdu se nemusíte bát. Tyto zprávy jsem již několikrát dementovali, viz např. náš článek na našem webu.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Únik plutonia a stupeň havárie

No, ruku na srdce, musíte trochu přidat, úroveň havárie je už na sedmičce“ Nebo 3×7 :-). A další věc, únik pluutonia z MOX paliva, to je hodně špatné. Není to jemom o radiaci přece, stačí mikročástice plutonia vdechnutá do plic a je z toho rakovina plic! Poločas rozpadu plutonia je 24000 let 🙁 A ty mikročástice se nad ČR časem dostanou, ne že ne. Tak prostě přiznejte, že to není vůbe ale vůbec dobré !!!
(Karel Babače)


Situace ve Fukušimě není vůbec dobrá, s tím lze souhlasit a není vůbec důležité, jestli ji oznámkujeme na stupnici INES stupněm 6 nebo 7, nebo dokonce 3×7. S únikem plutonia a jeho objevením se nad ČR to ale tak kritické není. Koncentrace, které byly naměřeny ve vzorcích půdy ve Fukušimě odpovídají koncentracím, které jsou ještě dnes pozůstatkem zkoušek jaderných zbraní z 50. a 60. let. Tyto koncentrace nepředstavují bezprostřední ohrožení lidského zdraví.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Zdravotní stav zaměstnanců JE

Jak bude postarano o pracovniky, kteri pracuji primo v jaderne elektrarne ve Fukusime? (Marcela Nemcova)

Co bude s lidmi,kteri pracuji na zabezpeceni uvnitr a v bezprostredni blizkosti jadernych elektraren- zdravotne?
(Mila S – Hyde Park 15.3.2011)

Dobrý večer, paní doktorko. Jaká rizika podstupují zaměstnanci elektrárny, kteří mají na starost chlazení reaktoru? Děkuji pěkně.
(Petr Polák – Hyde Park 15.3.2011)

Práce na Fukušimě jsou řízeny tak, aby pokud možno nebyl u pracovníků překročen desetinásobek ročního limitu dávky (200 miliSv), to by je mělo spolehlivě chránit před přímými účinky ve formě popálenin, či nemoci z ozáření. Po ukončení práce jsou a budou pod důkladným lékařským dohledem.
(Ing. Dana Drábová, Ph.D. – SÚJB)

Překročené limity jako lékařská vyšetření

Bylo by mozne pripodobnit ony prekrocene limity radioaktivity napriklad k jednomu snimkovani na RTG ci k necemu podobnemu?
(Pavel N. – Hyde Park 15.3.2011)


Jde o to, které limity nebo zvýšení máte na mysli. Např. trvalé zvýšení dávkového příkonu ve městě na 1 mikroSv/hod (to je zhruba 10-20x než obvykle) pokud by vydrželo celý rok pak by odpovídalo dávce 10 mSv (to je zhruba 1 vyšetření na CT) .K trvalému zvýšení dávk.příkonu ovšem z principu nedochází, neboť je ovlivněn především směsí poměrně krátkodobých izotopů Jodu a Teluru a klesá přibližně s poločasem několika dní. Takže i vtomto případě bude roční dávka menší než 1 mSv, což je běžná dávka od přírodního pozadí. Jiný „limit“ např. pro jod v mléku 300 Bq/l znamená, že pokud bychom toto mléko pili 1 rok, dostali bychom „dávku“ stejnou jako od běžně od přírodního pozadí (1 mSv)
(Ing. Jiří Hůlka – SÚRO)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež