‘Radiace – účinky’ (Kategorie)

Zamoření moře na Novém Zélandu

Dobry den, prosíme vas o názor na zamorení moře.Kazdy den sledujeme zprávy,nyní nas vystrasilo,ze byl zvysen stupen nebezpeci na uroven Cernobylu. Nas syn pobyvá na Novem Zelandu a za 1O dní odleta na ostrovy Fidzi na 14 dni na potapečsky kurz.MAME O NEJ STRACH,nebot nedokazeme posoudit,jestli je to uz dostatecna vzdalenost od Japonska ohledne radioaktivity v mori.Moc vam dekujeme za odpoved.
(Šturm.Z. – 14.4.2011)


Dobrý den pane Šturme, problematice mořské vody je věnována zvýšená pozornost. Jak jsme informovali na našich internetových stránkách, japonskonské orgány zvýšily počet monitorovacích bodů i samotnou frekvenci monitorování. Z výsledků monitorování je jasně zřetelný sestupný trend objemové aktivity sledovaných radionuklidů (131I, 134Cs a 137Cs). Aktuální situace je taková, že na většině monitorovacích míst (vzdálených do 170m od pobřeží) je objemová aktivita pod detekovatelnou úrovní (tedy žádná či enormně nízka) a u dvou zbývajícíh monitorovacích bodů je těsně nad hranicí detekovatelnosti. Z čehož vyplývá, že mořská voda u pobřeží Japonska není nikterak nebezpečná. Na základě těchto měření a fyzikálních zákonů je zřejmé,že mořská voda u Fidži nemůže být ovlivněna situací v jaderné elektrárně Fukushima. Z tohoto pohledu se potápěčského kurzu na Fidži nemusíte obávat. Co se týče Vaší druhé otázky na překlasifikování INES si Vás dovolím odkázat na naše články a odpovědi v diskusním fóru: http://www.sujb.cz/?c_id=1102. Pěkný den.
(Ing. Karla Petrová – SÚJB)

Radiace, Golfský proud a koupání v moři

Dobrý den,
ještě by mě zajímal jeden dotaz da se jet v lete na dovolenou k moři řekněme třeba do španělska . Z fukušimi pořad unika do moře radioaktivni voda říkají Vám něco mořské golfské proudy které vlastně ten unik rozprostřou do celeho moře. Jak víte že se v moři rychle ředí a jak na 100% víte že mě koupanim se v moři nic nehrozi?? Nebo se o tom prostě jen nemluvi aby nebyl poškozen cestovni ruch? diky za odpoved.
(Marcela – 20.4.2011)


Vypouštění kontaminované vody z jaderné elektrárny Fukushima Dai-ichi do moře je už od 5.4.2011 (zastaven únik kontaminované vody z 2 bloku Fukushima Dai-ichi) zcela regulováno. Navíc monitorovánímu mořské vody je věnována zvýšená pozornost. Z výsledků monitorování je jasně zřetelný sestupný trend objemové aktivity sledovaných radionuklidů (131I, 134Cs a 137Cs). Aktuální situace je taková, že na většině monitorovacích míst (vzdálených do 170m od pobřeží) je objemová aktivita pod detekovatelnou úrovní (tedy žádná či enormně nízka) a u dvou zbývajícíh monitorovacích bodů je těsně nad hranicí detekovatelnosti. Na našich stránkách naleznete odkaz na měření mořské vody prováděné japonskými orgány. Z nich vyplývá, že mořská voda u pobřeží Japonska není nikterak nebezpečná. Na základě těchto měření a fyzikálních zákonů je nemožné, aby mořská voda u pobřeží Španělska byla ohrožena situací v jaderné elektrárně Fukushima Dai-ichi. Výsledky těchto měření jsou distribuovány Evropskou komisi a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, která provádí také nezávislá měření. Odkazy na vybrané dozorové orgány a mezinárodní organizace jsou k dispozici na našem webu zde a zde.
(Ing. Karla Petrová – SÚJB)

Radiace a těhotenství 2

Dobrý den,
mám dotaz týkající se OZÁŘENÍ V TĚHOTENSTVÍ. Je známo, že se občas řeší ozáření těhotné například při CT, kdy o svém těhotenství nevěděla a někdy se doporučuje interrupce. Zjistila jsem, že pokud těhotná u nás dostane na dělohu dávku do 100 mSv (0,1 Sv), interrupce se neindikuje, pokud je dávka 100-500 mSv (0,1 Sv-0,5 Sv) interrupce se zvažuje a teprve při dávce nad 500 Sv (0,5 Sv) je interrupce jednoznačně indikovaná. Na vašich stránkách jsem četla, že pracovníci elektrárny, až na 20 z nich, obdrželi dávku do 100 mSv, dvacet do 170 mSv. Něco mi tu nehraje. Pokud tomu dobře rozumím, kdyby byla mezi pracovníky těhotná žena tak by vůbec nutně nemusela na interrupci, pouze by se u tom uvažovalo, pokud by byla mezi těmi 20 nejvíce ozařenými. Je to tak? Jsou tyhle údaje správné? Evakuované obyvatelsvo dostalo dávku jistě mnohem menší o obyvatelích u nás ani nemluvě. Proč je havárie hodnocena stupněm 7, jako Černobyl, kde i přes transplantace kostní dřeně umírali pracovníci i hasiči. Děkuji za odpověď.
(Klára Najmanová – 19.4.2011)


Dobrý den, reaguji na váš dotaz:
V dotazu, jste spojila 2 typy ozáření, tzv. lékařské ozáření, prováděné v rámci diagnostiky (např. CT vyšetření) a tzv. havarijní profesní ozáření, kterému jsou vystaveni „záchranáři“, pracovnici ve Fukušimě.
V případě lékařského ozáření žádné limity neplatí, vždy je prioritní potřebnost lékařského výkonu, potřebnost diagnostické informace (indikuje lékař). Může se stát, jak správně píšete, že pacientka o těhotenství nevěděla, nesetkala jsem se však po dobu své praxe, že by ekvivalentní dávka v děloze v rámci diagnostického lékařského ozáření byla vyšší než 100 mSv. Navíc tato „kritická“ hodnota není limit, ale je považována za minimální dávku, která může ještě vyvolat u určitého procenta zárodků nepříznivý efekt.
Pro profesní ozáření platí limity ozáření, resp. limity pro radiační pracovníky dané § 20 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění p.p. – V 307, pro těhotné profesně ozářené, tedy radiační pracovníky je to hodnota 1 mSv (§ 23 odst. 2 V 307).
Tzv. havarijní ozáření zasahujících osob (§ 7 Atomového zákona) v ČR nesmí překročit 200 mSv pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm za kalendářní rok (§ 92 V 307), osoby musí být o případném nebezpeční při zásahu prokazatelně informováni, musí se ho účastnit dobrovolně. V Japonsku byl tento limit stanoven na 250 mSv/rok.
Co se týče hodnocení INES si Vás dovoluji odkázat na již zodpovězené dotazy.
(MUDr. Hana Podškubková – SÚJB)

Mystifikace společnosti

Kpříspěvku Neostré obrázky, Út, 12/04/2011
Pane Svoboda, pan Martin měl zřejmě namysli údaje o hodnotách dávkového příkonu na převzatých obrázcích, které jsou opravdu hůře čitelné.
Osobně si nemyslím, že máte snahu něco zatajovat, ale lidé mají přirozenou nedůvěru po zkušenostech s informovaností stran oficiálních míst při dřívějších jaderných haváriích. Například z oficiálního odhadu sovětského akademika Legasova pověřeného vypracováním podrobné zprávy o jaderné havárii v Černobylu pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, kdy odhadoval v následujících letech v důsledku černobylské havárie 40.000 případů rakoviny, redukovala sama agentura tento odhad na pouhých 4.000 případů rakoviny. Přičemž je všeobecně známo, že číslo 40.000 je velmi konzervativní a jen v Minsku bylo v letech 1986-2002 operováno 1152 dětí s rakovinou štítné žlázy.
Podobně je tomu s falšováním statistik pacientů vesnic v povodí řeky Teča, která je kontaminována radioaktivním materiálem po havárii Kyštym 1957 v závodě Majak na zpracování radioaktivního u města Ozersk. Např. ve vesnice Muslyumovo, která se nachází těsně za 40km trvale evakuovanou zónou v povodí Teči a nebyla srovnána se zemí jako ostatní vesnice blíže k vodní nádrži Majaku, dochází k extrémnímu nárůstu zdravotních komplikací obyvatel (vrozené deformace, rakovina, leukemie) a přitom zdravotnické zařízení, kde se tito obyvatelé léčí, má nařízeny statistické limity (jak přiznala sama lékařka) pro diagnostiku nemocí způsobenými pozdními účinky ionizujícího záření. Vzhledem k tomu, že v minulosti stran oficiálních míst docházelo často k bagatelizaci následků jaderných havárií, je nedůvěra tazatelů zde zcela oprávněná a věřím, že tento server pomůže získat důvěru a pocit nestrannosti v oficiální orgány dozírající na jadernou bezpečnost v ČR.
(Pavel Bártek – 13.4.2011)


Co se týče agenturní redukce odhadu důsledků: Konzervativnost odhadu 40000 výskytů rakoviny spočívá právě v tom, že je to MAXIMÁLNÍ odhad, který byl posléze zpřesňován, neboli míra konzervativismu se přesnějšími odhady snižovala směrem k reálnějších hodnotám. Toto je obecný přístup v inženýrské praxi, i v jaderné energetice. Předem nelze vše znát přesně, takže se dělají kvalifikované odhady s dostatečnou mírou konzervativismu, které se poté na základě dalších zkušeností zpřesňují. Je bohužel smutnou skutečností, že je to často veřejností vykládáno jako úmyslná mystifikace, počet úmrtí v důsledku Černobylu je toho zářným příkladem.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Sběr a konzumace hub

Dobrý den. Budu moci letos sbírat houby v ČR? Nebude konzumace těchto hub zdraví škodlivá? Děkuji předem za odpověď.
(František Holoubek – 2.4.2011)

Můžeme letos sbírat houby a jíst zeleninu ze zahrádek? (Anon. – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Ano, můžete sbírat houby jako kdykoliv jindy, kontaminace z Fukušimy se neprojeví vůbec. Jaké byly hodnoty v poživatinách v minulých letech se můžete pro zajímavost podívat na náš web.
(Ing. Irena Malátová – SÚRO)

Radioaktivní voda a mořský ekosystém

Dobry den, dekuji za odborne informace. Radioaktivni voda je vypoustena do
oceanu. Jake je sireni v morske vode a jake je riziko pro poskozeni morskeho
sveta? Budou napriklad morske produkty skodlive? Bude to mit nejake nasledky
na morsky ekosystem? Dekuji
(Veverková – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Měření mořské vody v okolí japonské jaderné elektrárny (JE) Fukushima (od pobřeží do vzdáleností 16 km) provádějí japonští specialisté od 23.3.t.r., postupně zahájili i měření mořských produktů. Dosud provedená měření vzorků mořské vody ze vzdálenosti 15 až 16 km vykázala maximální hodnoty aktivity radionuklidu I-131 menší než 80 Bq/l a Cs-137 menší než 30 Bq/l. Jde tedy jistě o zvýšené hodnoty. Další vývoj a dopady na mořský ekosystém lze však nyní obtížně předpokládat, záleží na tom, jak bude dále probíhat chlazení odstavených jaderných reaktorů a bazénů, v nichž je uloženo jaderné palivo a jak dlouho budou probíhat (byť postupně regulované) výpusti kontaminovaných vod z JE do moře. Jakmile bude ukončen únik radionuklidů do vodotečí, aktivita krátkodobých radionuklidů bude rychle klesat; rozhodující bude, podobně jako po „černobyské“ havárii aktivita Cs-137. Pokud jde o mořské produkty Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel zahájila v souladu s novým doporučením Evropské komise (týká se možného šíření radioaktivity z Japonska) odebírání vzorků potravin u zásilek původem z Japonska, podobně jako Státní veterinární správa ČR (SVS ČR), která zaměřuje pozornost právě na rybí produkty z celé oblasti jihovýchodní Asie.
(Ing. Zdeněk Prouza – SÚRO)

Fukušima vs. rentgenové vyšetření

Dobrý den, souhlasím s tím, že to co šíří média o záření v atmosféře je trestuhodné. Zajímalo by mě, porovnání např. radiace v blízkosti Fukušimy a třeba rentgenové vyšetření. Pak si možná lidi uvedomí, že u lékaře se zlomenou nohou dostanou také dávku. Děkuji.
(David Rokos – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Dobrý den, dávkové příkony v blízkém okolí elektrárny Fukušima (máme na mysli oblast, kde bylo evakuováno obyvatelstvo) se velmi liší, v současné době je průměrný dávkový příkon měřený venku v postižené oblasti je většinou kolem 1 mikroSv/h (některé hodnoty jsou až na úrovni desítek mikroSv/h, maximální hodnota byla kolem 100 mikroSv/h) . Při jednom RTG vyšetření zubů je typická dávka 20 mikroSv (denní dávka poblíž Fukušimy), při mamografickém screeningu dostanete dávku 100 mikroSv (ekvivalent 4denního pobytu poblíž Fukušimy).
Podobně lze provést srovnání s ozářením přírodními radionuklidy. Pokud by stejná situace v Japonsku zůstala po celý rok, což není příliš pravděpodobné, pak by roční dávka daná přítomností v daném místě odpovídala roční dávce osob, pobývajících v bytě s objemovou aktivitou přírodního plynu radonu rovnou 400 Bq/m3 (směrná úroveň daná v naší legislativě).
Řadu dalších možných srovnání lze nalézt na Internetu, např. na stránkách SÚJB www.sujb.cz/?c_id=1084 nebo na http://xkcd.com/radiation.
(Ing. I. Fojtikova – SÚRO)

Graf z xkcd

Dobry den, da se obrazek davek radiace na adrese http://xkcd.com/radiation povazovat za zhruba odpovidajici realite? Docela dobre by se podle nej porovnavaly zpravy z novin. Dekuji.
(Karel – 31.3.2011)


Ano, obrázek odpovídá realitě a lze jej doporučit jako podklad pro porovnání dávek v různých situacích. Jiný materiál vhodný pro srovnání najdete na webové stránce SÚJB na adrese http://www.sujb.cz/?c_id=1084.
(Ing. I. Fojtikova – SÚRO)

Podmínky jódové prevence

Dobrý den,
prosím o informaci, za jakých podmínek je doporučena jodová prevence (konkretní obsah 131J ve vzduchu nebo třeba na površích předmětů v okolí), zda je teď doporučena v Japonsku pro nějaké (jaké – pracovnící elektrárny, pracovníci odklízející v ochranném pásmu elektrárny ostatky po vlně tsunami apod.) skupiny osob a zda by byla bývala vhodná a pro koho ve střední Evropě po havárii v Černobylu. Děkuji. S pozdravem.
(Eva Šinkorová – 1.4.2011)


Podrobně se o jódové prevenci dozvíte na webové stránce SÚRO. Pro zavedení jódové profylaxe se odhaduje možná dávka z predikce obsahu jódu 131 ve vzduchu a to kvůli inhalaci. Pokud by dávka z inhalace překročila dolní směrné hodnoty podle vyhlášky 5 mSv, profylaxe se zvažuje, pokud překročí horní směrnou hodnotu (50mSv) měla by být provedena. Efektivní dávce 5 mSv odpovídá vdechnutí celkové aktivity 500 000 Bq. cca I-13. Co se týče doporučení jódové profylaxe v Japonsku víme, že byla doporučena evakuovaným osobám z pásma kolem elektrárny, pravděpodobně jí dávají i všem pracovníkům, ale to není předmětem jejich zpráv, ty se týkají obyvatelstva. Pro obyvatelstvo střední Evropy po havárii Černobylu nebyla vhodná, neboť dávky na štítnou žlázu byly pod dolní směrnou hodnotou.
(Ing. Irena Malátová – SÚRO)

Radiace a těhotenství

Dobry den, jaky je všeobecný vliv radiace na vyvijejici se plod a děti? Hrozí našim dětem a těhotným ženám nějaké riziko s ohledem na katastrofu ve Fukišimě? Jsou vhodná nějaká opatření? Např. v rámci plánování těhotenství? Děkuji.
(wanda b. – 31.3.2011)


Obyvatelům ČR (dětem ani těhotným ženám) žádné nebezpečí z radiace nehrozí – viz též: http://www.sujb.cz/?c_id=1095.
(MUDr. Hana Podškubková – SÚJB)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež