‘Radiace – měření’ (Kategorie)

Opatření na českých letištích

Dobrý den. Prosím o informaci, zda byla v ČR (na letišti) přijata nějaká opatření v souvislosti s nehodou jaderné elektrárny resp. zda jsou prováděna nějaká kontrolní měření radiace zásilek dovezených z Japonska? Děkuji.
(Radka Horakova – 5.4.2011)


Dobrý den paní Horáková, Vaše otázka je poněkud široká. Zásilky z Japonska se dělí do dvou kategorií, zemědělské produkty (potraviny, krmiva) a ostatní zásilky (elekronické komponenty, elektro výrobky, díly, atd). Co se týče potravin potraviny jsou kontrolovány několikanásobně. První kontrola probíhá v Japonsku ještě před expedicí zásilky. Druhá kontrola je prováděna na území ČR, před jejich uvolněním na trh. Co se týče nepotravinových zásilek ty se kontrolují v Japonsku před jejich expedicí. Pro podrobnější informace ohledně dovozu z Japonska si Vás dovoluji odkázat na článek na našich internetových stránkách: http://www.sujb.cz/?c_id=1098. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Mořská voda na pobřeží Číny

Dobrý den, prosím vás, moc by mě zajímalo, jak je na tom pobřeží Číny, jestli je tam v mořské vodě radiace a jak je to v Asijských zemích s používáním mořské vody, jestli ji používají po odsolení například na výrobu čehokoliv ( v Číně se vyrábí většina hraček a vůbec všeho, co se dováží do ČR ). Jestli je důvod se obávat tyto výrobky z Číny kupovat nebo jestli se mořská voda ve výrobě nepoužívá nebo jestli ji alespoň testují po katastrofě v Japonsku. Moc vám děkuji za odpověď.
(Iva Vlačihová – 10.5.2011)


Dobrý den paní Vlačihová, radiační situace na území a u pobřeží Číny je na úrovni tamního přírodního pozadí. Monitorování mořské vody je věnována zvýšená pozornost. Výsledky monitorování nejen mořské vody, prováděné Japonskem, jsou k dispozici na našich internetových stránkách. Vzhledem k normální radiační situaci, je vyloučeno, aby zásilky z Číny byly kontaminované v souvislosti s událostmi na jaderné elektrárně Fukushima.

Mapa Norského institutu pro vzdušný výzkum

Radiační mapa vytvořená Norským institutem pro vzdušný výzkum (NILU) nyní potvrzuje, že Středozápad USA, celá Kalifornie, Severozápad včetně států Oregon a Washington a západní část Kanady jsou ohroženy radiací stejně vysokou, jako v Japonsku v oblastech přiléhajícíh k šesti jednotkám jaderné elektrárny Fukušima, která se začala tavit 11. března 2011.
Teda ako? kto klame ? Všetko je v poriadku ? Disponuje NILU inýmy údajmi ?
(Slav – 26.4.2011)


Podle aktuálních měření dosahuje v těchto dnech objemová aktivita I-131 ve 20 km okolí JE Fukushima maximálně desítky Bq/m3, Cs-137 a Cs-134 maximálně jednotky Bq/m3. Na měřících místech pro kontrolu nešíření jaderných zbraní (CTBTO) umístěných po celém světě byly v důsledku události zjišťovány v minulosti max. hodnoty I-131 v jednotkách mBq/m3, stejně jako v Praze (viz www.suro.cz). Současné hodnoty jsou cca 100x nižší. Každý model je závislý od vstupních hodnot. Pokud se podíváte na NILU modelované současné hodnoty např. pro přízemní objemovou aktivitu Cs-137 v okolí JE Fukushima, pak zjistíte, že se pohybuje ve stovkách až tisících Bq/m3, což je v rozporu se skutečností. Obecně platí, že v rozptylových modelech mají větší relevanci údaje odhadu směru šíření než kvantitativní údaje. Řada rozumných modelů proto různé veličiny (např. objemové aktivity ve vzduchu, plošné kontaminace terénu apod.) odhaduje spíše nějakým malým zlomkem hodnoty veličiny v okolí zdroje, namísto jejího kvantitativního vyčíslení.
(Ing. Jan Matzner – SÚJB)

SÚJB – přesnější informace

Dobrý den,
velice by mě zajimal stav kontaminace zpusobena fukušimou. Jelikož se na strankach sújb dočtu akorat že zde neni žadny mrak pouze stopova množstvi ale k tomu již žadna další info neni. Jako kolik stopoveho množství v jakých dnech chci přesne informace ne jen kusé kde napišete že zde najake množstvi je ale jaké to už nezmíníte chci mít na výběr jestli ve dnech kdy se vysoko ve vzduchu pohybuje nejake množstvi budu nebo nebudu vychazet ven chci byt informovana přesně mam na to pravo a myslim že i další lide chteji mít možnost vyberu a ne pouze věřit že napišete že zde neni riziko a tim to konči . Prosim tedy pro uplne info na vašich strankach. Info o tom kdy a kolik množstvi prachu se nad čr objevuje. Díky.
(Marcela – 20.4.2011)


Dobrý den paní Marcelo, dovoluji si Vás poopravit. V našich článcích, zejména pak v článku k radiační situaci na území ČR máme aktivní odkaz na výsledky měření radiační situace na území ČR prováděné Státní ústavem radiační ochrany (www.suro.cz). Na těchto stránkách naleznete přesné výsledky z měření, konkrétně jde o tento článek odkazující se na další části internetových stránech s podrobnějším vysvětlením problematiky monitorování radiační situace, včetně vyslédků za loňský rok, to pro případ srovnání. Můžeme Vás ubezpečit, že veškeré informace, které máme k dispozici zveřejňujeme a snažíme se je vysvětlit občanům- jak můžete také sledovat na našem diskusním fóru, kde najdete spoustu dalších pro vás možná zajímavých dotazů a odpovědí k situaci vzniklé v souvislosti s havárií ve Fukušimě.
(Ing. Karla Petrová – SÚJB)

Co je to Sievert

Dobrý den, mohli byste prosím laicky vysvětlit, co je jednotka Sievert? Co přesně měří/udává? A jak je dávána do vztahu s časem?
Např. Když zaměstnanci Fukušimy mohou obdržet max. roční dávku 250 miliSv? Jak to chápat? Znamená to, že jeden den obdrží např. 50 miliSv, další den 10 miliSv a jednotlivé dávky se sčítají až dojde hranice 250 miliSv a pak musí zhruba na rok vzdálit, aby již nepřesáhl stanovenou roční hranici?
A může být hranice 250 miliSv podle vážnosti situace navýšena? Existuje nějaká maximální hranice pro pracovníky JE?
(Nina K – 5.4.2011)


Působení ionizujícího záření obecně na neživou i živou hmotu se zejména realizuje přenosem a absorbováním (pohlcením) energie v této hmotě. Pro hodnocení ozáření člověka ionizujícím zářením se používá veličina efektivní dávka. K této veličině se vztahuje speciální jednotka, která se jmenuje po známém fyzikovi Sievert (čti „ sívrt“) se značkou Sv, často se v praxi používají menší násobky této jednotky mSv (miliSievert – což je jedna tisícina Sievertu) nebo μSv ( mikro Sievert což je jedna milióntina Sievertu). Při stanovení efektivní dávky se vychází z absorbované dávky (tedy té energie předané ionizujícím zářením hmotě). Pokud u absorbované dávky zohledníme typ záření, kterému byl organismus vystaven a způsob ozáření jednotlivých orgánů a tkání, při kterém zohledňujeme určitým způsobem riziko vzniku rakoviny u těchto orgánů a tkání, získáme uvedenou efektivní dávku.
Efektivní dávka je veličinou používanou speciálně pro plánování radiační ochrany obyvatelstva a pracovníků. Slouží nám zejména k tomu, abychom byli schopni velikost ozáření člověka kvantifikovat nejen fyzikálně, ale již se zohledněním rizika možných účinků tohoto ozáření.
Efektivní dávka se tedy používá také pro stanovení limitů ozáření pracovníků a obyvatelstva. Pro pracovníky je nyní stanoven limit 100 mSv za pět po sobě jdoucích kalendářních let s tím, že nesmí být překročeno 50mSv za rok. Čerpání limitu může být realizováno tak, jak popisujete. Nicméně při plánované expozici kdy je vše pod kontrolou by k jeho dosažení nebo překročení nemělo dojít – to potom něco není v pořádku. V případě havarijní situace jsou tyto hodnoty „povoleného“ ozáření vyšší. V naší legislativě je stanoveno, že nesmí být překročeno 200mSv nicméně s dovětkem pokud se nejedná o záchrany životů nebo zabránění rozvoje radiační mimořádné situace s rozsáhlými důsledky. Z toho je patrné, že opravdu regulace ozáření v případě havárií jako je ta ve Fukušimě, nepodléhá striktně a priori stanoveným limitům, ale řeší se podle vývoje situace. Tak jak to v radiační ochraně bývá, zvažují se přínosy a náklady zvažovaných postupů a opatření. Hodnota 250mSv může tedy být ještě přehodnocena – jako taková přijatelná mez uváděna i v mezinárodních doporučeních je hodnota 500mSv pro havarijní ozáření zasahujících osob. V každém případě musí toto ozáření být realizováno pouze se souhlasem dotčené osoby, která musí být seznámena s rizikem z tohoto ozáření vyplývajícím. Pokud velikost ozáření překročí limitní hodnoty musí být dotyčný pracovník pod lékařským dohledem a lékař stanoví další postup a režim pro tohoto pracovníka.
(Ing. Karla Petrová – SÚJB)

Neostré obrázky

Dobrý den, mám dotaz, proč v informacích o naměřených hodnotách radiace máte přiloženy obrázky, ze kterých to nejde vyčíst (rozmazané, nečitelné. Obdobně fotografie z místa nehody jsou rozmazané, nedetailní. Skrýváte snad něco, co by lidé neměli vědět?
(Martin – 6.4.2011)


Co se týče dávky na území kolem Fukušimy, doporučuji Vám adresu jaif.or.jp. Tam je uvedena řada průběžných informací včetně hodnot radiace z okolí. Pokud se Vám čáry zdají neostré, je to proto, že se skládají z naměřených bodů, jejich rozptyl je dán statistickou odchylkou měření. Pokud nás podezíráte, že něco skrýváme, mohl byste mi sdělit, pročv ůbec tento server provozujeme. Snažíme se odpovídat podle svých znalostí a získaných informací. Na kvalitní fotografie z místa nehody si asi budeme muset počkat, mají tam teď jiné starosti.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Voda při chlazení – aktivita a další otázky

Vážení, v dotazu Radioaktivní voda po chlazení jsem se dozvěděl, že vlastně není problém. K zmíněnému mám tyto dotazy: 1. Kde se radioaktivní voda v jímkách, která je dobrovolně či nedobrovolně vypouštěna vzala? 2. Je běžné, že se na elektrárně skladují během provozu tisíce kubíků vysoceaktivní vody? 3. Proč nebyla tato voda použita při chlazení reaktorů a budov, když byl akutní nedostek neslané vody? 4. Nebo snad tvrdíte, že aktivitu vody si Japonci také vymysleli?
Stále věřím, že to celé jen špatně chápu, takže očekávám odpovědi. Četl jsem, že zde dostanu odpověď od největších kapacit v jaderném oboru v ČR. Já jsem jen strojař se střední školou, ale mám pocit, že se tu v žoldu ČEZU snažíte lidi akorát oblbovat.
(Jakub Fruhauf – 6.4.2011)


Na elektrárně zcela evidentně došlo k porušení povlaku palivových článků. Kontakt jakékoliv vody – voda v nádobě, voda v mokré části primárního kontejmentu, voda v primárním okruhu, atd. s porušenými články vedl ke zvýšení její aktivity. Za podmínek normálního provozu se na elektrárně vysokoaktivní voda ani nevyskytuje, ani neskladuje. Vzhledem ke konstrukci elektrárny – jeden okruh – je za normálního provozu chladicí voda v okruhu mírně radioaktivní. Při úvahách o chlazení vemte prosím v úvahu, že nebyl zdroj energie – tsunami zničilo dieselagregáty a tudíž žádná čerpadla nepracovala. Pro Vaši informaci, pracuji v oboru více než 40 let, považuji se za zkušeného odborníka ale kapacita bych si neříkal. . Co se žoldu týče, ČEZ nám – t.j. ústavu – za činnost na tomto serveru neplatí nic.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Přenosný univerzální měřič radioaktivity

Dobrý den. Jaký univerzální měřič radioaktivity si mám vybrat pro sledování radioktivity v okolním prostředí, potravinách, štítné žláze od výrobce Thermo scientific, řada RadEye (chci, aby byl schopen měřit od 0.05 uSv/h). Nepotřebuji vyloženě dozimetr čítající kumulativní dávku, ale pokud bude mít i tuto funkci, nebudu se zlobit. Zde je výběr: http://www.thermo.com.cn/Resources/200802/productPDF_3090.pdf. Případně doporučte jiný přenosný a cenově dostupný měřič. Děkuji.
(Pavel Bártek – 29.3.2011)


Bohužel, takový univerzální měřič, který by sledoval, jak píšete, „radioaktivitu v okolním prostředí, potravinách a štítné žláze“ neexistuje. Běžný přenosný měřič odhadne dávkové příkony od záření gama, pokud je např. vybaven posuvným filtrem i podíl beta záření. K detekci jiných druhů záření (alfa, neutronů) je třeba mít již speciálně vybavený detekční systém. Pokud chcete, odhadnou obsah radionuklidů ve vzorcích životního prostředí, potravinách, či dokonce ve štítné žláze, je měřič dávkových příkonů prakticky nepoužitelný. Při vysokém obsahu radionuklidů v daném vzorku (což není současný stav) umíme sice odhadnout aktivitu takového vzorku, ale vyžaduje to speciální metodiku. Jestliže chcete měřič kvůli havárii jaderné elektrárny Fukushima, šetře peníze a sledujte naše webové stránky (suro.cz). Kromě měření objemových aktivit sledujete i nadále hodinová měření dávkového příkonu na 66 měřících místech Sítě včasného zjištění ČR: http://www.suro.cz/cz/rms/svz/tabulka, která jsou jistě representativnější než „domácí“ měření. Změny hodnot, které tam uvidíte, jsou statistické fluktuace přírodního počasí. Případně – zvýšení hodnoty je důsledkem dešťů v dané lokalitě, kdy se „vyplachují“ z ovzduší přírodní radionuklidy, jejichž obsah je ve vzduchu mnohem vyšší než příspěvek umělých radionuklidů, které přinesl vzduch z Japonska na naše území, jak je vidět opět na našich stránkách z měření objemových aktivit: http://www.suro.cz/cz/rms/ovzdusi/tyden#obr1. Jestliže přesto si chcete nějaký přístroj koupit, existuje řada jejich výrobců i distributorů kromě Vámi uvedené firmy a jejich volba by přece jen měla být determinována cílem použití, a to vzhledem k Vašemu požadavku vyžaduje hlubší orientaci Doporučuji se proto podívat na webovou stránku Dr.V. Ullmanna: http://astronuklfyzika.sweb.cz/Fyzika-NuklMed.htm.
(Ing. Zdeněk Prouza – SÚRO)

Vzestup radiace v ČR

Měření radioaktivity uvolněné z Fukušimy v ČR. Mohu na stránkách suro.cz (nebo na jiných stránkách) zjistit ve zveřejňovaných hodnotách vzestup radiace z Fukušimy v ČR? Pokud vím, Tabulka příkonu fotonového dávkového ekvivalentu nevykázala žádnou změnu a hodnoty se stále pohybují v rozmezí 0.08 až 0.18 uSv/h. Dívám se vůbec na správná data?
(Pavel Bártek – 29.3.2011)


Dávkové příkony na území Japonska ve vzdálenostech větších než 30 km od jaderné elektrárny Fukushima jsou na úrovni desetin až jednotek mikroSv, tedy vliv umělých radionuklidů z Japonska v „našem“ vzduchu se na hodnotě dávkových příkonů neprojeví vůbec. Jak píši v odpovědi na Vaši další otázku – sledujte naše měření objemových aktivit ve vzduchu.
(Ing. Zdeněk Prouza – SÚRO)

Déšť vs. podzemní vody

Dobrý den,dnes jsem zmokl.Dostal jsem nějak výrazně vyšší dávku radiace než po vypití minerální vody z hlubinných vrtů?
(Talaš Luděk – 1.4.2011)


Podzemní vody (a to nejen minerální vody, ale běžně i vody v individuálních studních) obsahují kromě vysokých koncentrací radonu (jednotky až tisíce Bq/litr) i poměrně velké koncentrace radioizotopů uranové a thoriové rozpadové řady (izotopy uranu, radia, thoria, a další běžně v koncentracích 0,1 -1 Bq/l v některých případech i vyšší ). Dávka při pití takové vody po dobu 1 rok se pohybuje na na úrovni desetin milisievertu, výjimečně vyšší než 1 mSv. Co se týče deštové vody – čerstvá deštová voda obsahuje také poměrně velké koncentrace krátkodobých radionuklidů – přeměnových produktů radonu (polonium, olovo, bismut), které se běžně vymývají z atmosféry, v níž je radonu kolem 10 Bq/m3. V deštové vodě bývají koncentrace uvedených přírodních radioizotopů – produktů přeměny radonu – až stovky Bq/litr. Pro zajímavost – vymytí těchto radionuklidů způsobuje po dešti známé krátkodobé zvýšení přírodního pozadí gama (až na cca trojnásobek), které po desítkách minut opět klesá na původní hodnotu. Pokud jste měl ovšem na mysli vymytí izotopů jodu z Fukušimy deštěm, odhaduji, že se v deštové vodě mohlo jednat o těžko měřitelné koncentrace na úrovni řádově miliBq/l. Že je to zanedbatelné ve srovnání s přírodní expozicí už asi nepotřebuje komentáře.
(Ing. Jiří Hůlka – SÚRO)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež