‘Ostatní’ (Kategorie)

Opatření na českých letištích

Dobrý den. Prosím o informaci, zda byla v ČR (na letišti) přijata nějaká opatření v souvislosti s nehodou jaderné elektrárny resp. zda jsou prováděna nějaká kontrolní měření radiace zásilek dovezených z Japonska? Děkuji.
(Radka Horakova – 5.4.2011)


Dobrý den paní Horáková, Vaše otázka je poněkud široká. Zásilky z Japonska se dělí do dvou kategorií, zemědělské produkty (potraviny, krmiva) a ostatní zásilky (elekronické komponenty, elektro výrobky, díly, atd). Co se týče potravin potraviny jsou kontrolovány několikanásobně. První kontrola probíhá v Japonsku ještě před expedicí zásilky. Druhá kontrola je prováděna na území ČR, před jejich uvolněním na trh. Co se týče nepotravinových zásilek ty se kontrolují v Japonsku před jejich expedicí. Pro podrobnější informace ohledně dovozu z Japonska si Vás dovoluji odkázat na článek na našich internetových stránkách: http://www.sujb.cz/?c_id=1098. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Informace během Černobylu a Fukušimy

Dobrý večer , hodně a dlouho se zajímám o Černobylskou havárii pročítám knihy a vím jak funguje reaktor (fungoval v Černobylu) i vím že ve fukušimě je zcela jiný ale zdá se mi že informace o rozsahu jsou na stejné úrovni jako v roce 1986 nic se nedostane ven jsou to jen info že je vše v pořádku zrovna čtu knihu(Motlitba za Černobyl)výpovědi lidí kteří tuto katastrofu zažily jsou strašné i na papíře a tak se ptám je čeho se obávat???Stejně se pravdu dovíme až za několik let že …
(Michal Kořínek – 3.9.2011)


Dobrý den. Já ten pocit nemám, informací je a bylo poměrně dost. Již 3 dny po zemětřesení v Japonsku jsme začali na stránkách www.sujb.cz podrobně informovat o situaci na jaderných elektrárnách v Japonsku, článek byl zpočátku 4x denně aktualizován, záhy přibyly informace o radiační situaci v Japonsku a nad naším územím. Pravidelnou aktualizaci článku jsme prováděli několik měsíců až do doby, kdy se situace stala dlouhodobě stabilní. Zhruba za 14 dnů po havárii začal fungovat tento portál. Na stránkách http://www.jaif.or.jp/english/ jsou podávány japonským jaderným a průmyslovým fórem neustále aktualizované a prodrobné informace. Několik článků na téma Fukušima vyšlo i v časopise „Bezpečnost jaderné energie“. Další rozbory a analýzy přibudou během následujících měsíců a let. Tady je nutno si uvědomit, a několikrát jsme na to upozorňovali, že prozkoumání celé elektrárny a podrobná analýza je během na dlouhou trať. Není to z toho důvodu, že by měl kdokoli zájem cokoli tajit, ale prostě proto, že likvidace havárie musí brobíhat takovým způsobem, aby nikdo nebyl ohrožen na zdraví, nenastalo nějaké další uvolnění aktivity či nepříznivý vývoj. Ochrana zaměstnanců a okolí je prvořadou záležitostí. Pokud se ptáte v návaznosti s Fukušimou „Ja čeho se obávat??“ Odpověď zní: Není k tomu důvod.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Situace ve Fukušimě v srpnu

Dobrý den, jaká je současná situace elektrárny Fukušima a jaký lze očekávat vývoj?
(Jan Baštecký – 15.8.2011)


Dobrý den, situace je stabilní, stále probíhá dochlazování reaktorů a bazénů vyhořelého paliva, což je proces dlouhodobý. Chlazení je zajišťováno alternativními systémy, které byly zřízeny/vybudovány po tsunami. Postupně probíhá zprovozňování podpůrných systémů, radiační monitorování směrem blíž k reaktorům. Vývoj lze očekávat následující: V každém případě bude pokračovat dochlazování a zprovozňování projektových systémů. Pokud to stav paliva dovolí, bude palivo z elektrárny vyvezeno k přepracování, postupně probíhá i likvidace kapalných radioaktivních odpadů.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Houby a cesium

Zdravím Vás. Můj dotaz se týká mailu, který jsem již po několikáté dostala a jehož text se pokusím vložit do tohoto pole. Zajímá mne jeho pravdivost. Máme se tedy letos bát hub?
Děkuji za odpověď

Pozor na houby
Milí přátelé,
Jeden známým, který už dlouhou dobu pracuje pro Akademii věd ČR jako biochemik a nejčastěji se zabývá výzkumem nezávadnosti potravin.
Řekl, že právě dělali výzkum, jak fukušimská katastrofa ovlivňuje složení hub, které lidi můžou normálně nasbírat v lese.
Výsledky byly tak špatné, že jim úplně zakázali je zveřejnit!
Houby jsou totiž známé tím, že v sobě akumulují těžké kovy a jsou schopné pojmout až 100krát vyšší koncentraci než je v okolním prostředí.
Navíc dokážou nasát tyhle těžké kovy i z půdy nebo deště! Radioaktivní těžké kovy pronikají přes myceliové vlákno podhoubí do nitra buněk a tam zůstávají.

Jde např. o cezium s poločasem rozpadu 30 let (to je doba, než se rozpadne polovina jader atomu), jehož zamořeni je intenzivně sledováno už od
Černobylské katastrofy !
Cezium dokáže snadno putovat tělem člověka a ozařovat jej.
Nejvyšší koncentrace radiace bývá naměřena v hřibovitých houbách (např. praváci nebo křemenáče), protože mají ze všech hub nejvíce pigmentu.
Vědci otestovali první letošní houby a zjistili, že skoro všechny několikanásobně překročily limity kontaminace, které jsou ještě pro člověka

(Monika Rojová – 6.6.2011)


Dobrý den paní Rojová, o rozesílání tohoto e-mailu víme. Jedná se o tzv. hoax, podrobnosti naleznete na internetové stránce http://www.hoax.cz/hoax/radioaktivni-houby/. Případně na našich stránkách, kde jsme již na otázky týkající se konzumace hub odpovídali (http://www.sujb.cz/ nebo http://otazky-fukusima.cvrez.cz/).
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Informační zdroje a počet obětí

Zdravím! A táži se:
1/ Proč na otázky jiných tazatelů odpovídáte, že nevíte, že jen čtete z internetu? To je pro SÚJB takový problém si popovídat třeba emailem s kolegy v Japonsku?
2/ Jaký je počet obětí havárie Fukušimy Jedna?
Děkuji za laskavou pozornost a přeji vše dobré.
(Tomáš Beran – 12.6.2011)


Dobrý den, 1) netuším, které konkrétní případy máte na mysli. Naše informace pocházejí z IAEA (mezinárodní agentura pro atomovou energii) , od japonské Vlády, od japonského regulátora NISA a dalších institucí. Máme zato, že všechny podstatné a relevantní informace sdělujeme a na dotazy odpovídáme. Uveďte prosím konkrétní příklady. 2) Počet obětí z dostupných informací jsou 2 zaměstnanci, kteří byli zabyti v důsledku vodíkového výbuchu.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Aktuální informace

Dobrý den, poslední dobou už se nedají sehnat žádné čerstvé informace o tom jak vypada postup prací a skutečný stav uvnitř reaktoru – zajímá mne zejména postup pri zpristupňováni prostoru pro personál a stav zařízení.
(Milan – 24.5.2011)


Z dostupných informací čerpáme a neustále aktualizujeme článek v odkazu http://www.sujb.cz/?c_id=1095. Informace jsou i na portálu JAIF: http://www.jaif.or.jp/english/
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Zboží z Číny

Dobrý den, prosím o zodpovězení následujícího dotazu: V současné době se skoro vše vyrábí v Číně (oblečení, hračky, nádobí, … a to i značkové). Je možné, aby v použitém materiálu a výrobcích z něho byla nějaká radiace ve vztahu k nehodě jaderné elektrárny Fukušima? Myslím tím z důvodu menší vzdálenosti od Japonska. Mám mít obavy nyní nebo v budoucnosti z potravin pěstovaných v Číně (různé čaje a suroviny pro výrobu čajů – i dětských a kojeneckých, rostlinné složky do kosmetiky, produkty zdravé výživy – např. pohanka)? A co třeba javorový sirup, který se vyrábí v Kanadě a mořská sůl? Vím, že zboží z Japonska je kontrolováno. Mám to chápat tak, že dovážené zboží a potraviny z jiných zemí nemohou být zasaženy radiací? Mohu bez obav, bez studování původu a složení kvůli nehodě ve Fukušimě koupit cokoliv i pro malé dítě? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.
(Petra – 25.5.2011)


Dobrý den, mohu Vás uklidnit. Zboží a výrobky z jiných států jsou s ohledem na Fukušimu bezpečné. Navíc i u těchto výrobků probíhají kontoly. (ty probíhají zcela standardně a neustále).
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Fukušima 1 v řezu

Dobrý den! Prosím můžete publikovat řez Fukusima 1 a to kolmě ke břehu? Je možno do řezu dát kotu moře v klidu (0m), dále výšku hráze, dále výšku podlahy na které stojí dýzelgenerátory a to pro každý blok zvlášť? Dále kde se nacházejí ve vztahu k hrázi (turbinový sál,reaktorová budova ,za reaktorem) a to pro každý blok zvlášť.Za odpověď nesmírně děkuji.
(Viki – 6.5.2011)


Bohužel požadované informace ani my nemáme k dispozici. Mohu ale dát aspoň nějaké tipy, kde lze nalézt např. uspořádání elektrárny vůči pobřeží,apod. Tyto obrazové informace doplňuji o některé popisné části, které mohou být také užitečné.
digitalglobe.com
time.com
chong.zxq.net
ansn-jp.org
Pokud jde o umístění DG, to se mi nepodařilo dohledat, ale z posledního popisu činností obsluhy plyne, že je přemisťovali o „podlaží výš“ a nyní jsou 30 m nad hladinou moře. Čili předtím byly o nějaký ten metr níže. Výšku stěny proti tsunami se mi také nepodařilo zjistit, ale jelikož projekt počítal s výškou vlny asi 5 nebo 6,5 m (oba údaje se v dostupných pramenech uvádějí), tak výška této stěny by mohla být kolem této hodnoty.
Je mi líto, že nemůžu požadované informace poskytnout s náležitou přesností, ale v takovýchto případech jsme také odkázání pouze na internetové informace, kde lze sice leccos dohledat, ale bývá to někdy pracné.
(Ivan Tinka – EGP)

Plán budovy JE Fukušima 1

Dobrý den, rád bych Vás poprosil o informaci ohledně nouzových diesel generátorů. Kde je jejich poloha v elektrárně Fukushima a kde jsou umístěny jejich pomocné systémy? Případně jestli máte k dispozici celkový plán elektrárny Fukušima (budovy, hlavní technologické trasy atd.). Děkuji
(Václav Vejborný – 3.4.2011)


Bohužel požadovanou dokumentaci k dispozïci nemáme, jsme odkázání pouze na informace dostupné přes internet. Z nich plyne, že DG jsou umístění v přístavcích reaktorových budov na vzdálenější straně od mořského pobřeží. Také podle popisů se nacházejí (nacházely – teď je přemisťují na vyšší podlaží) v malé výšce nad hladinou moře. Ještě horší bylo umístění palivových nádrží pro tyto DG, jak plyne z některých obrázků v následujících odkazech. Tyto odkazy dokreslují celkovou dispozici bloků a jsou tam po částech dekódovány i jednotlivé části fukushimských bloků:

nucleartourist.com
oecd-nea.org
waseda.jp
eetd-seminars.lbl.gov
netfiles.uiuc.edu
chong.zxq.net

(Ivan Tinka – EGP)

Konzervace JE Fukušima 1

Dobrý večer. Dle některých zpráv se uvažuje o konzervaci elektrárny Fukušima. Jestliže se tak stane, za jak dlouho by byla možná obnova normálního života kolem této elektrárny, pokud by to bylo vůbec možné. Jaké izotopy jsou vlastně největší hrozbou pro další obývání této oblasti.
Předem děkuji za odpověď a přeji příjemný zbytek dne.
(Petr Kertner – 24.4.2011)


Konzervací asi myslíte sarkofág ve stylu Černobylu, což je jedno z možných řešení. Odhad obnovy normálního života v okolí je věštění. Osobně bych očekával, že nějaká zóna, cca 10km, vydrží na léta. Chápejte prosím, že v tomto případě všechny rozhodující orgány budou hrát na jistotu. Co se izotopů týče hlavní roli bude hrát cesium.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež