‘Nehoda – stupeň’ (Kategorie)

Zamoření moře na Novém Zélandu

Dobry den, prosíme vas o názor na zamorení moře.Kazdy den sledujeme zprávy,nyní nas vystrasilo,ze byl zvysen stupen nebezpeci na uroven Cernobylu. Nas syn pobyvá na Novem Zelandu a za 1O dní odleta na ostrovy Fidzi na 14 dni na potapečsky kurz.MAME O NEJ STRACH,nebot nedokazeme posoudit,jestli je to uz dostatecna vzdalenost od Japonska ohledne radioaktivity v mori.Moc vam dekujeme za odpoved.
(Šturm.Z. – 14.4.2011)


Dobrý den pane Šturme, problematice mořské vody je věnována zvýšená pozornost. Jak jsme informovali na našich internetových stránkách, japonskonské orgány zvýšily počet monitorovacích bodů i samotnou frekvenci monitorování. Z výsledků monitorování je jasně zřetelný sestupný trend objemové aktivity sledovaných radionuklidů (131I, 134Cs a 137Cs). Aktuální situace je taková, že na většině monitorovacích míst (vzdálených do 170m od pobřeží) je objemová aktivita pod detekovatelnou úrovní (tedy žádná či enormně nízka) a u dvou zbývajícíh monitorovacích bodů je těsně nad hranicí detekovatelnosti. Z čehož vyplývá, že mořská voda u pobřeží Japonska není nikterak nebezpečná. Na základě těchto měření a fyzikálních zákonů je zřejmé,že mořská voda u Fidži nemůže být ovlivněna situací v jaderné elektrárně Fukushima. Z tohoto pohledu se potápěčského kurzu na Fidži nemusíte obávat. Co se týče Vaší druhé otázky na překlasifikování INES si Vás dovolím odkázat na naše články a odpovědi v diskusním fóru: http://www.sujb.cz/?c_id=1102. Pěkný den.
(Ing. Karla Petrová – SÚJB)

Radiace a těhotenství 2

Dobrý den,
mám dotaz týkající se OZÁŘENÍ V TĚHOTENSTVÍ. Je známo, že se občas řeší ozáření těhotné například při CT, kdy o svém těhotenství nevěděla a někdy se doporučuje interrupce. Zjistila jsem, že pokud těhotná u nás dostane na dělohu dávku do 100 mSv (0,1 Sv), interrupce se neindikuje, pokud je dávka 100-500 mSv (0,1 Sv-0,5 Sv) interrupce se zvažuje a teprve při dávce nad 500 Sv (0,5 Sv) je interrupce jednoznačně indikovaná. Na vašich stránkách jsem četla, že pracovníci elektrárny, až na 20 z nich, obdrželi dávku do 100 mSv, dvacet do 170 mSv. Něco mi tu nehraje. Pokud tomu dobře rozumím, kdyby byla mezi pracovníky těhotná žena tak by vůbec nutně nemusela na interrupci, pouze by se u tom uvažovalo, pokud by byla mezi těmi 20 nejvíce ozařenými. Je to tak? Jsou tyhle údaje správné? Evakuované obyvatelsvo dostalo dávku jistě mnohem menší o obyvatelích u nás ani nemluvě. Proč je havárie hodnocena stupněm 7, jako Černobyl, kde i přes transplantace kostní dřeně umírali pracovníci i hasiči. Děkuji za odpověď.
(Klára Najmanová – 19.4.2011)


Dobrý den, reaguji na váš dotaz:
V dotazu, jste spojila 2 typy ozáření, tzv. lékařské ozáření, prováděné v rámci diagnostiky (např. CT vyšetření) a tzv. havarijní profesní ozáření, kterému jsou vystaveni „záchranáři“, pracovnici ve Fukušimě.
V případě lékařského ozáření žádné limity neplatí, vždy je prioritní potřebnost lékařského výkonu, potřebnost diagnostické informace (indikuje lékař). Může se stát, jak správně píšete, že pacientka o těhotenství nevěděla, nesetkala jsem se však po dobu své praxe, že by ekvivalentní dávka v děloze v rámci diagnostického lékařského ozáření byla vyšší než 100 mSv. Navíc tato „kritická“ hodnota není limit, ale je považována za minimální dávku, která může ještě vyvolat u určitého procenta zárodků nepříznivý efekt.
Pro profesní ozáření platí limity ozáření, resp. limity pro radiační pracovníky dané § 20 vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění p.p. – V 307, pro těhotné profesně ozářené, tedy radiační pracovníky je to hodnota 1 mSv (§ 23 odst. 2 V 307).
Tzv. havarijní ozáření zasahujících osob (§ 7 Atomového zákona) v ČR nesmí překročit 200 mSv pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm za kalendářní rok (§ 92 V 307), osoby musí být o případném nebezpeční při zásahu prokazatelně informováni, musí se ho účastnit dobrovolně. V Japonsku byl tento limit stanoven na 250 mSv/rok.
Co se týče hodnocení INES si Vás dovoluji odkázat na již zodpovězené dotazy.
(MUDr. Hana Podškubková – SÚJB)

INES 7 a radioaktivní mrak

Dobrý den,chci se zeptat , když vláda v Japonsku vyhlásila nejvyšší stupeň tj.7 na žebříčku jaderných havárií je zřejmé, že tu je černobyl. Já jsem trošku skeptický v otázce ohrožení lidí a možná i lidí v Evropě. Jestliže byl vyhlášen 7.stupeň, který měl dle slov medií už být dávno vyhlášen a to na základě hávárie už na jejím začátku, čemu tedy my obyčejní lidé máme věřit ? Dle mého názoru je to pomalé připravování lidí na největší jadernou katastrofu v dějinách lidstva a bohužel to z určitých duvodu prostě ani nemuže být ani přiznáno. Vždyť si pamatuji jak pani Drábová tvrdila či dokonce byla přesvědčena v rozhovorech v čt24, že tato havárie nemuže dosáhnout nejvyššího stupně 7 a ono je to tady?! Další mojí otázou je jak je možné, že jód(radioaktivní mrak), který má čas rozpadu cca 8dní, jak se muže v atmosféře ještě dostat nad Evropu ? Vždyť by měl být za tu dobu už nad Evropou nenaměřitelný ? Zase je to asi klamná informace a dle mého názoru máme co dočinění s cesiem a plutoniem sama jste říkala, že momentálně neni možné do reaktoru nahlednout a vlastně zhodnotit stav palivových tyčí a na základě toho podat stanovisko, ano tyče jsou roztavené a tím i utvrdit fakt, že do atmosféry a vody unikly radioaktivní látky s daleko větším poločasem rozpadu a tím i ohrožující životy lidí. Jsem názoru, že pravdu a následky havárie pro lidstvo se začneme dozvídat až několik let po havárii. Dále jsem si myslel, že naše jad.elektrárny a i to tak bylo prezentováno co si já pamatuji jako mladý chlapec, jsou stavěné na 10 stupňu Richterovi stupnice alespoň Temelín, jsem z J.Č. a dnes jsem se dozvěděl, že to je jen 5,5. A nedávné zemětřesení v našich šířkách bylo 3.2 to zase není až takový rozdíl. Japonsko bylo též připraveno na zemětřesení, ale ne na tsunami.To je právě ten extrém, který to dohnal ve fukušimě tak daleko. Co je pro naše elektrárny extrémem ? Vždyť Japonci mají 6 stupnu skoro dnes a denně a u nás by ten extrém mohl být už v podstatě „malých“ 6-7 stupňu ? Oni všichni říkají, že jaderná energie je bezpečná. To je sice pravda, ale až pokud se něco nestane pak to má dopad skoro celosvětový a hlavně se havárie na základě více faktoru nedá zvládnout. Dále: jaká se používá voda na chlazení reaktoru ? Či to je voda, která v podstatě je nějak upravována, zbavovaná třeba vodního kamene atd. Japonci sice chladí, ale neupravenou vodou a navíc slanou nemuže tam dojít k efektu varné konvice, kdy se vše co tam je obalí vodním kamenem a solemi obsažené v mořské vodě a tím se razantně sníží chladící schopnosti? Je mmožne ve fukušimě mluvit o špinavé bombě nebo to nás ještě čeká ? Děkuji.
(Mike – 13.4.2011)


1. INES 7 znamená, že únik radioaktivních látek do okolí elektrárny přesáhl jistou (značnou) mez. V případě Fukushimy byla překročena s odstupem několika týdnů po havárii. Černobyl je klasifikován také INES 7, ale průběh havárie byl daleko závažnější a únik radioaktivnách látek tam byl podstatně vyšší. 2. Poločas rozpadu 8 dní znamená, že po osmi dnech zbývá polovina původního množství, takže po měsíci stále ještě zbývá nezanedbatelná šestnáctina původního množství. Mimochodem, radioaktivních izotopů jódu je celá řada, poločas 8 dní má jód 131.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Důvody pro INES 7

Zajímalo by mě, z jakého důvodu zvedli japonci označení katastrofy ve Fukušimě z 5 na 7 stupeň dle stupnice INES (tedy na stejný stupeň, jaký má katastrofa v Černobylu). Zaslechla jsem to dnes ránov televizi a zajímalo by mě, jaké k tomu mají důvody, když dle inormací na webu SUJB nedošlo k žádnému zvýšenému úniku radiace a radiace v okolí plynule klesá (stejně jako množství radioaktivního spadu) a zdá se, že se situaci pomalu daří dostat pod kontrolu. Nemyslíte si, že toto zvýšení stupně povede k dalšímu zesílení jaderné hysterie? Souhlasíte s tímot překlasifikováním Fukušimské havárie? Děkuji za odpověď.
(Alice – 12.4.2011)


K překlasifikování stupně INES japonským dozorem došlo na základě upřesnění odhadu celkového úniku radioaktivních látek z JE Fukušima, který odpovídá kritériu uvedenému v klasifikaci INES 7, viz např. zde. Jedná se tedy o zpřesnění původního odhadu a vlastní „oznámkování“ události příslušným stupněm INES je závazkem každého národního dozoru v rámci Mezinárodní agentury pro atomovou energii. SÚJB nedisponuje všemi nutnými údaji k tomu, aby mohl zodpovědně posoudit uvedenou klasifikaci (a ani mu to v tomto případě nepřísluší), nicméně naše odhady celkové výpusti odpovídají klasifikaci „nejméně stupeň 6“. Máte pravdu v tom, že zvýšení stupně klasifikace události bez zdůraznění, že se jedná o událost, která již nastala v minulosti a nemá tudíž žádný bezprostřední dopad pro současnost, může veřejnost spíše vystrašit.
Shoda klasifikace stupněm 7 s klasifikací černobylské nehody je pouze formálně číselná. Dopady černobylské nehody byly věcně mnohem vážnější.
(Ing. Jan Matzner – SÚJB)

Únik plutonia a stupeň havárie

No, ruku na srdce, musíte trochu přidat, úroveň havárie je už na sedmičce“ Nebo 3×7 :-). A další věc, únik pluutonia z MOX paliva, to je hodně špatné. Není to jemom o radiaci přece, stačí mikročástice plutonia vdechnutá do plic a je z toho rakovina plic! Poločas rozpadu plutonia je 24000 let 🙁 A ty mikročástice se nad ČR časem dostanou, ne že ne. Tak prostě přiznejte, že to není vůbe ale vůbec dobré !!!
(Karel Babače)


Situace ve Fukušimě není vůbec dobrá, s tím lze souhlasit a není vůbec důležité, jestli ji oznámkujeme na stupnici INES stupněm 6 nebo 7, nebo dokonce 3×7. S únikem plutonia a jeho objevením se nad ČR to ale tak kritické není. Koncentrace, které byly naměřeny ve vzorcích půdy ve Fukušimě odpovídají koncentracím, které jsou ještě dnes pozůstatkem zkoušek jaderných zbraní z 50. a 60. let. Tyto koncentrace nepředstavují bezprostřední ohrožení lidského zdraví.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Poplašný e-mail

Dobrý den, před chvílí se ke mě dostal tento email: viz dole, Prosím Vás o reakci, přijde mi to jako hloupost a opětovné strašení veřejnosti.děkuji
„Po jaderném výbuchu v neděli a dalších dvou ve Fukushime v Japonsku, musíme být všichni opatrní. Pokud bude dnes nebo v příštích dnech pršet, NEVYCHÁZEJTE DO DEŠTĚ !!
Pokud ano, musíte použít deštník nebo pláštěnku, i když jen mrholí. To proto, že nukleární odborníci poukazují na to, že radioaktivní částice mohou vstoupit do atmosféry, a tak se z ozonové vrstvy rozšíří do celého světa deštěm, který může způsobit popáleniny, vypadávání vlasů a dokonce i rakovinu.Prosím, předejte dál tuto informaci! Jaderné varování je už na stupni 6 ze 7 v Japonsku, ve Francii 6 ze 7 kvůli pohybu větrů, Německo a Rusko vyhlásili stupeň 5 ze 7. Nemažte tuto zprávu, je to reálná hrozba, o které se můžete více informovat ve vysílání CNN, NHW, BBC, 24H international či TVE.“
A U NÁS POŘÁD NIC, JAKO ZA ČERNOBYLU !!!! (Pavla Bažantová – 1.4.2011)


1) Ve Fukušimě, ale ani v Černobylu nedošlo k jadernému výbuchu ale k výbuchu vodíku. 2) Není mi známo, že by déšť kdekoliv na světě v současné době obsahoval takové množství radioaktivních částic, které by mohlo mít jakékoliv nežádoucí zdravotní následky natož popáleniny nebo vypadávání vlasů – to je mírně řečeno hloupost. 3) Stupeň 5 resp. 6 není jaderné varování, ale stupeň Mezinárodní stupnice jaderných událostí označující závážnost havárie – v případě stupňů 5 a 6 – únik radioaktivních materiálů do okolí a opatření pro snížení pravděpodobnosti zdravotních následků na obyvatelstvo v okolí (10 až 20 km) zahrnutých v místních havarijních plánech (např. evakuace, ukrytí). Takže platí pro konkrétní událost a místo a není důvod aby ve Francii nebo jinde nějaké stupně vyhlašovali. Použití deštníku nebo pláštěnky za deště samozřemě vřele doporučuji, neboť tím předejdete nachlazení a příp. zápalu plic. (Ing. Jiří Rychecký – CV Řež)

Vyjádření SÚJB k tématu poplašných e-mailů: http://www.sujb.cz/?c_id=1099

Možnost výbuchu a požáru ve Fukušimě

Říkáte, že stejný průběh událostí jako v Černobylu není ve Fukushimě možný z důvodu jiné konstrukce elektrárny. Můžete vyloučit i obdobné následky – tedy výbuch či požár, který který by rozptýlil velké množství radioaktivních látek do ovzduší? Odůvodnění? (Tonda)

Ve Fukušimě byl reaktor odstaven, v Černobylu došlo k neřízenému rozvoji jaderné reakce na úrovni výbuchu. Moderátorem na Černobylu byl grafit, který hořel a tím vytvořil sloupec, který vytáhl množství radioaktivníh látek vzhůru a vítr je rozfoukal po celé Evropě. Fukušima je moderována vodou, která nehoří. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Nejhorší možný scénář

Dobrý den, jaký je nejhorší možný scénář který může nastat a proč japonci postavili jadernou elektrárnu přímo na pobřeží, kde jí ohrožuje jak zemětřesení tak tsunami? (Pavel – 15.3.2011)

Co se nejhoršího možného scénáře týče, klidně si pusťte fantazii na špacír: další zemětřesení, další a větší tsunami, nebude voda na chlazení, povolí reaktorová nádoba i kontejment, vítr bude foukat zásadně na pevninu, atd. Realistický scénář: bloky budou dochlazeny situace se udrží pod kontrolou, bude možná rozšířen okruh evakuace. Ztráty na životech s výjimkou likvidátorů nehody na místě nebudou žádné nebo budou minimální. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Srovnání s Černobylem s odstupem času

Dobrý den paní Drábová. Nelíbí se mě prohlášení, ve kterém jste minulý týden tvrdila, že se Černobylu tato havárie nemůže přiblížit a přitom je zjevné, že půjde o minimálně stejnou tragédii a Vy stále tvrdíte opak.Neměla by jste více vážit vaše slova? (skeptik Václav – Hyde Park 15.3.2011)

Ač to tak třeba na první pohled nevypadá, černobylská havárie je stále mnohem závažnější, než havárie na Fukušimě. A černobylský scénář se na fukušimských reaktorech opakovat nemůže. A to tvrdím po zralé úvaze i 31.3., kdy jsem konečně dostala k odpovědi na Vaši otázku. (Ing. Dana Drábová, Ph.D. – SÚJB)

Fukušima vs. Černobyl

Nehrozí nám v souvislosti s dalšími zemětřeseními v Japonsku podobné nebezpečí jako se stalo v Černobylu v 80. letech? Bylo by vůbec možné, aby se opakovala podobná havárie i v případech moderních atomových elektráren? (Jan Makovský, Hyde Park, 15.3. 2011)

Zajímalo by mně proč si svět prostě nepřizná, že došlo ke katastrofě podobné té v Černobylu. Cenzura tisku nic nevyřeší. Mám své zdroje, které tvrdí, že jaderná elektrárna ve Fukušimě je několik dní před totálním kolapsem. Děkuji (Michal, Hyde Park, 15.3.2011)

Mohla byste prosím krátce vysvětlit rozdíl mezi explozí reaktoru v Černobylu v r. 1986 a explozemi reaktorů ve Fokušimě? Děkuji. (Václav Svoboda, Hyde Park, 15.3.2011)


Havárie JE Černobyl a Fukušima mají zcela odlišné kořenové příčiny i vlastní průběh. V případě Černobylu šlo o nekontrolovaný rozvoj štěpné řetězové reakce, který vedl k explozi reaktoru a destrukci budovy reaktoru. V případě Fukušimy se potíže s chlazením reaktorů objevily až v situaci, kdy byla štěpná reakce v reaktorech zastavena. Opakování Černobylu u moderních jaderných elektráren lze prakticky vyloučit. (Ing. Miroslav Hrehor – Ústav jaderného výzkumu Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež