‘Kontejnment’ (Kategorie)

Letový prostor nad EDU

Dobrý den,
nebylo by vhodné vzhledem k tomu že EDU nemá kontejnment zrušit letecký provoz nad EDU v celé výšce, nejen do 3000m?.
Do 3km létají ultralighty a sportovní letadla, ale ta mají zákaz přitom by elktrárně témě neublížila, zato v 10km si vesele lítají Jumbo-jety jak na běžicím pásu. Srážka dvou letadel ve vzduchu není zase tak výjimečná věc, v ŘLP jsou taky jenom lidi.
(HaryFotr – 12.4.2011)


Pro upřesnění: Zakázaný letový prostor kolem EDU je vymezen oblastí o poloměru 1,1 námořní míle (cca 2 km) a s výškou od země do 5000 stop (cca 1500 m). Kromě toho je chráněno širší okolí EDU prostorem vymezeným poloměrem 12 námořních mil (cca 22 km) s omezeným letovým provozem, jehož průlet je možný pouze při oboustranném radiovém spojení s příslušným stanovištěm řízení letového provozu (Brno nebo Náměšť). A ještě navíc, zakázaný letový prostor kolem elektrárny leží celý v oblasti řízeného letového prostoru Náměšť s tím, že pravidla pro lety v řízených prostorech silně omezují pravděpodobnost náhodného narušení zakázaného letového prostoru EDU. Nehledě na tato, ale i řadu dalších omezení, kterými se letecká doprava obecně řídí, byly provedeny podrobné analýzy rizika pádu letadla na různé celky EDU a bylo prokázáno, že základní bezpečnostní funkce (spolehlivé odstavení a následné dochlazování) nebudou narušeny. Touto problematikou se zabývá rozsáhlá část bezpečnostní dokumentace pro JE Dukovany.
(Ivan Tinka – EGP)

Stav zařízení JE Fukušima 1

Dobrý den. V prvním týdnech po jaderné havárii ve Fukušimě bylo soustředěno veškeré úsilí na zajištění náhradního napájení čerpadel chladicího okruhu jednotlivých reaktorů. Uplynulo několik týdnů od přivedení napájení, ale informace o zprovoznění/nezprovoznění chladicích okruhů se nějak vytratily.
Jaký je současný stav chladicích okruhů jednotlivých reaktorů?
Trochu obtížné věřit tomu, že po výbuchu vodíku ve třech reaktorových budovách a destrukci sekundárních kontejnmentů jsou chladicí okruhy vpořádku a a je to pouze o tom přivést napájení k čerpadlům. Lze někde získat aktuální informace o stavu jednotlivých zařízení? (Na vašich stránkách již neprobíhá každodenní aktualizace informací o letošní jaderné havárii.)
Děkuji za odpověď.
(Mike – 13.4.2011)


Nejlepším zrojem informací o stavu zařízení elektrárny je http://www.jaif.or.jp/, kde je (anglicky) prakticky denně aktualizovaná informace. V tuto chvíli stále probíhá nouzové chlazení reaktoru i bazénů vyhořelého paliva. Zprovoznění původních chladicích systémů je vázáno nejen na obnovení přívodu elektřiny, ale i na opravu rozvaděčů a revizi celého systému, což je komplikováno vysokou radiací v daném prostoru.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

BWR vs. VVER – porovnání bariér

Prosím o porovnání/výčet ochranných bariér paliva varného reaktoru BWR na Fukušimě a tlakovodního reaktoru VVER, případně podrobnější popis konstrukce japonského paliva, máte-li jej k dispozici. Předem děkuji.
(Jiří Hinner – 5.4.2011)


Ochranná bariéra reaktoru ve Fukušimi je tvořena třemi stupni:
1. povlak paliva
2. tlaková nádoba reaktoru
3. kontejnment
Rozdíl mezi varným reaktorem a tlakovodním je také v typu kontejnmentu. Ten je tvořen betonovou nádobou s ocelovou vystýlkou. Tento kontejnment je menší než v případě tlakovodního reaktoru, protože je v něm uložena pouze tlaková nádoba reaktoru. Kontejnment má tvar hrušky, ve spodní části jsou kondenzační komory spojené s kontejnmentem. Fukušima 1 (bloky 1-3) používá kontejnment firmy GeneraL Electric (typ Mark I).
Konstrukce paliva u varných reaktorů je téměř shodná s reaktory tlakovodními. Používá se čtvercová mříž kazety, která nemá obálku.
(Ing. Jan Kysela, CSc. – CV Řež)

Skladování vyhořelého paliva na reaktorech

Dle nákresů reaktorů je vyhořelé palivo skladováno přímo pod střechou reaktorů, prý v ohromném množství cca 200 000 tyčí v 6 reaktorech, celkově je prý v JE cca 600 000 tyčí vyhořelého paliva. Takto uložit jaderný odpad mi nepřiddá bezpečné. Při výbuchu reaktoru a kontejmentu by letělo do vzduchu i toto palivo ! Jak je vyhořelé palivo uloženo v našich JE?
(Valenta – 4.4.2011)


V bazénech u jednotlivých reaktorů je skladováno maximálně palivo za pět let provozu, tak jako u nás. Odpovídá to jedné kompletní zavážce, tedy podle typu reaktoru ve stovkách kusů. To větší množství je skladováno v tzv. meziskladu vyhořelého paliva který je mimo areál JE Fukušima a nebyl zasažen vlnou tsunami. Tam je v mokrém bazénu uloženo skutečně množství v tisících. Vzhledem k tomu že japonsko staví svou neregetickou soběstačnost na jaderné energii ta je toto palivo následně převáženo k přepracování. U nás je to stejné – vyhořelé palivo se skladuje v bazénu vedle reaktoru(omezení záření, celá manipulace musí být pod vodou) a po pěti letech je přeloženo do suchých kontejnerů kde je chlazeno pasivně bez zásahu lidské ruky.
(Ing. Jiří Veselý – SÚJB)

JE v podzemí

Proc se reaktory nestavi pod zemi? Nebylo by to bezpecnejsi?
(Martin Seckar – Hyde Park 15.3.2011)


Myšlenka stavět jaderné elektrárny pod zemí se občas v minulosti vyskytla. Nicméně, neujala se zejména kvůli značnému prodražení realizace jaderné elektrárny. Ukrytí pod zem představuje proti současné praxi jednu bariéru navíc, což se již dnes řeší v některých projektech jaderných elektráren např. dvojitou ochrannou obálkou (kontejnmentem). Ukryti JE pod zem v přímorských oblastech by bylo z hlediska bezpečnosti velmi problematické.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Roztavení jádra, jaderný optimismus a JE v Evropě

Dobrý den 1.může se roztávené jádro reaktoru propálit ochrannou obálkou reaktoru a co pak? 2.není jaderný optimismus stejně nebezpečný jako ekologiký extremizmus 3.fakt mám věřit, že všechny j. elektrárny v evropě jsou stejně bezpečné-Slovenské a Bulharské
(Němeček – Hyde Park 15.3.2011)


Varianta protavení je mozna a generace II ma opatreni tomu zabranit nebo likvidovat. Jsem na Slovenskych a bulharskych JE velmi často a muzu potvrdit ze o bezpecnost je starano stejne jako kdekoliv jinde v Evrope.
(Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Čínský syndrom

Zmínili jste důležitost nepoškození tzv.“obálek“ reaktorů. Co by se stalo, kdyby došlo k roztavení bórových tyčí a následně k propálení jádra reaktoru do zemských vrstev? Hrozil by světu „ČÍNSKÝ SYNDROM“? (Rogozný – Hyde Park 15.3.2011)


„Čínský syndrom“ neboli „protavení až k protinožcům“ je novinářská fikce. Pokud by opravdu selhaly všechny obálky a tavenina by se dostala pod budovu reaktoru, šíříla by se jen do okamžiku získání dostatečně velkého povrchu k přestupu tepla do okolí. Potom by tavenina s poklesem zbytkového výkonu postupně tuhla a šířit dál by se mohla jen externími vlivy (např. s podzemní vodou). (Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Poškozená obálka reaktorů

Dobrý den, dnes ráno proběhla medii zpráva, že při výbuchu 2. reaktoru elektrárny Fukushima byla narušena ochranná obálka reaktoru. Je toto tvrzení pravdivé a jestli ano co tato situace znamena pro dalši likvidaci havarie. Děkuji
(Adam – Hyde Park 15.3.2011)


Podle nezvyklých zvuků zaznamenaných 15.3. a naměřeného zvýšeného výskytu radioaktivních látek v okolí se personál domnívá, že na bloku 2 došlo k poškození stěny tlakové komory pod reaktorem, která je součástí primárního kontejnmentu. Pro omezení následků celé havárie je nyní nejdůležitější zajistit a udržet chlazení jaderného paliva, v dalších krocích se bude personál zabývat lokalizací a omezením možných úniků radioaktivních látek, přičemž tento bude jistě řešen primárně.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Teploty v reaktoru a materiál kontejmentu

Jak vysokych teplot je v reaktoru dosazeno a z jakeho materialu je containment? (Anon. – Hyde Park 15.3.2011)


Reaktory v jaderné elektrárně Fukušima jsou reaktory varné, to znamená, že dochází k varu a tvorbě páry přímo v aktivní zóně reaktoru. Pára se odvádí přímo na turbínu. Teplota vody v aktivní zóně je 280 °C. Všechny používané materiály včetně kontejnmentu jsou z vysoce odolných nerezových slitin. (Ing. Jan Kysela, CSc. – CV Řež)

Kritické systémy mimo kontejment

Betonový hermeticky uzavřený kontejnment má chránit kritické části elektrárny (např. pádem letadla). Podle Fukushimi mi přijde, že řada kritických systémů je umístěno mimo. Co by se stalo, kdyby pád letadla (a požár) zničil dieslové agregáty a el. vedení? (Tonda)

Máte částečně pravdu, na Fukušimě je v kontejmentu pouze reaktor. Pro pořádek uvádím, že ani na Temelíně nejsou dieslagreráty v kontejnmentu, jsou ovšem v kobkách, jsou ztyrojnásobeny a kobky jsou daleko od sebe. Při normálním provozu ale nejsou potřeba. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež