‘Integrita’ (Kategorie)

Teplota v reaktoru

Jaká je běžná teplota reaktoru a jaká je teď v této situaci? jak moc se tedy musí reaktor zchladit? Děkuji. (Lukáš, Hyde Park, 15.3. 2011)


Vodovodní jaderný reaktor normálně produkuje horkou vodu nebo páru o teplotách přes 300 st. Celsia. Za normálních provozních podmínek je teplota paliva kolem 400 – 500 st. Celsia. Potíže s palivem nastávají, zvýší – li se teplota jeho pokrytí nad 600 st. Celsia. Při těchto teplotách povlak paliva ztrácí těsnost, dochází k uvolění plynných a těkavých štěpných produktů a ke kontaminaci technologických okruhů elektrárny. Při dalším zvýšení teploty povlaků nad 1000 st. Celsia dochází za přítomnosti páry k oxidaci povlaků doprovázené tvorbou vodíku, jenž hrozí v kombinaci s kyslíkem vytvořením třaskavé směsi. Teploty paliva v reaktorech Fukušima dosáhly s největší pravděpodobností těchto hodnot. Náprava spočívá v zalití paliva vodou a jejím kontinuálním doplňováním kompenzujícím odpařování. (Ing. Miroslav Hrehor – Ústav jaderného výzkumu Řež)

Tavení palivových tyčí

Dobrý den, již minulý týden jsem vznesl dotaz ohledně tavení palivových tyčí ve Fukushimské atomové elektrárně. A to roztavení na reaktoru č. 1. Ze kterého měla unikat vysoce radioaktivní voda do moře. Dnes, 24.5.2011 už i na www.novinky.cz se připouští nejen tavení na reaktoru č. 1, ale i tavení na reaktoru č. 2 a č. 3. Proč japonská vláda tyto informace a vůbec světová média pokuď možno co nejdéle mlčí, nezveřejňují a když už se to komentuje, tak slovy ve znění: to je vpořádku, nic mimořádného se neděje, elektráru uzavřeme podle plánu.
Jak můžeme věřit oficiálním informacím, když se pořád stále ujišťuje že se nic vážného neděje, vše že je pod kontrolou.
Jestliže došlo k rzotavení palivových tyčí a u reaktoru č. 1 i k protavení paliva pod dno reaktoru tak se jedná o jasný důkaz toho, že se nezvládá situace která tam je. Nyní zbývá jediné, zakonzervovat jako Černobyl. Když se protaví jaderné palivo pod reaktor tak žádné normální dochlazování vodou nepřipadá v úvahu z mnoha důvodů. Máte jiný názor?
A prosím o zdůvodnění proč je držena většina lidí v nevědomosti o rozsahu katastrofy?
A prosím o odpověď, děkuji.
(Sainmi – 24.5.2011)


Dobrý den. O možnosti tavení v rekatorech 1 – 3 jsem několik zpráv v minulosti v médiích zaregistroval. SÚJB zveřejňuje aktuální informace stále v odkazu : http://www.sujb.cz/?c_id=1095 , kde se informace o možnosti poškození paliva v reaktorech vyskytuje. informaci jsme tam dali bezprostředně poté, co byla prognoza zveřejněna. Rozhodně to bylo již v průběhu dubna. komentovat média nemůžeme, ale jak již jsem psal, jistě takové zprávy již proběhly. Zdůrazňuji ale, že jde o odhad. Na zjištění rozsahu poškození je stále ještě brzo (reaktor nelze roztěsnit). Informaci o protavení reaktorové nádoby nemáme a ani nám to nepřijde z dostupných informací reálné. Na Vaši poslední otázku odpovědět nedokážu, netuším totiž, kde berete informace o tom, že je rozsah havárie větší či jiný, než který uvádíme v našich článcích.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Stav zařízení JE Fukušima 1

Dobrý den. V prvním týdnech po jaderné havárii ve Fukušimě bylo soustředěno veškeré úsilí na zajištění náhradního napájení čerpadel chladicího okruhu jednotlivých reaktorů. Uplynulo několik týdnů od přivedení napájení, ale informace o zprovoznění/nezprovoznění chladicích okruhů se nějak vytratily.
Jaký je současný stav chladicích okruhů jednotlivých reaktorů?
Trochu obtížné věřit tomu, že po výbuchu vodíku ve třech reaktorových budovách a destrukci sekundárních kontejnmentů jsou chladicí okruhy vpořádku a a je to pouze o tom přivést napájení k čerpadlům. Lze někde získat aktuální informace o stavu jednotlivých zařízení? (Na vašich stránkách již neprobíhá každodenní aktualizace informací o letošní jaderné havárii.)
Děkuji za odpověď.
(Mike – 13.4.2011)


Nejlepším zrojem informací o stavu zařízení elektrárny je http://www.jaif.or.jp/, kde je (anglicky) prakticky denně aktualizovaná informace. V tuto chvíli stále probíhá nouzové chlazení reaktoru i bazénů vyhořelého paliva. Zprovoznění původních chladicích systémů je vázáno nejen na obnovení přívodu elektřiny, ale i na opravu rozvaděčů a revizi celého systému, což je komplikováno vysokou radiací v daném prostoru.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Štěpná reakce po roztavení aktivní zóny

Dobrý den. Chtěl bych se zeptat jestli v důsledku roztavení aktivní zóny může dojít k samovolnému nastartování štěpné reakce jako při provozu reaktoru. Tzn. jestli se vypnutý reaktor při tavení zóny nemůže sám rozeběhnout. Díky za odpověď.
(Jan Toman – 7.4.2011)


K udržení stěpné reakce je v případě nízkoobohaceného uranu třeba dodržet geometrickou konfiguraci reaktoru. Tlakovodní i varné reaktory jsou z hlediska materiálového složení navrhované schválně mírně pod optimem, takže jakékoliv snižování obsahu chladiva vede automaticky ke zhoršení schopnosti štěpit uran. Proto je možnost znovuspuštění stěpení při tavení paliva prakticky vyloučena.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Únik plutonia a stupeň havárie

No, ruku na srdce, musíte trochu přidat, úroveň havárie je už na sedmičce“ Nebo 3×7 :-). A další věc, únik pluutonia z MOX paliva, to je hodně špatné. Není to jemom o radiaci přece, stačí mikročástice plutonia vdechnutá do plic a je z toho rakovina plic! Poločas rozpadu plutonia je 24000 let 🙁 A ty mikročástice se nad ČR časem dostanou, ne že ne. Tak prostě přiznejte, že to není vůbe ale vůbec dobré !!!
(Karel Babače)


Situace ve Fukušimě není vůbec dobrá, s tím lze souhlasit a není vůbec důležité, jestli ji oznámkujeme na stupnici INES stupněm 6 nebo 7, nebo dokonce 3×7. S únikem plutonia a jeho objevením se nad ČR to ale tak kritické není. Koncentrace, které byly naměřeny ve vzorcích půdy ve Fukušimě odpovídají koncentracím, které jsou ještě dnes pozůstatkem zkoušek jaderných zbraní z 50. a 60. let. Tyto koncentrace nepředstavují bezprostřední ohrožení lidského zdraví.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Způsob úniku plutonia

Hezký den. Jakým způsobem se dostalo z reaktoru ven RA plutonium? Musí dojít k roztavení palivových tyčí? Netěsnostem? Děkuji za odpověď.
(Jaroslav Nohavica – 29.3.2011)


Dobrý den, naměřené hodnoty jsou stopová množství způsobená buď únosem z bazénů skladování vyhořelého paliva při výbuchu vodíku nebo možná znečištění pozadí po jaderných pokusech v minulosti. Roztavení tyčí by znamenalo protavení reaktorové nádoby a únik nesrovnatelně vyšší a navíc protavení do prostor zaplněných vodou by způsobilo okamžitý parní výbuch. Koncentrace plutonia, které však byly naměřeny odpovídají koncentracím, které byly v Japonsku zjištěny jako důsledek testů jaderných zbraní v minulosti.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Únik plutonia z 3. reaktoru JE Fukušima

Co by nasledovalo, kdyby se roztavil 3. reaktor s palivem obahacenym plutoniem? Jaká oblast by byla zamořena? Jaky vliv by byl na nejblizsi okoli nebo celkove na svet? Neni v tehlete chvili lepsi vypustit veskerou radioaktivni vodu do more a ochladit reaktory co nejrychleji konvencnimi zpusoby?
(Jiri – Hyde Park 15.3.2011)


Vlastní roztavení aktivní zóny ještě neznamená, že se veškerý její inventář uvolní do životního prostředí. To, co případnými netěsnotmi nekolikanásobných bariér může unikat, jsou plynné a těkavé štěpné produkty. Oblast zamoření, kde je riziko ozáření, odpovídá oblasti, ve ketré byla provedena evakuace obyvatelstva, tedy řádově několik desítek kilometrů. Představa, že by se veškeré plutonium, obsažené v roztavené aktivní zóně, uvolnilo do životního prostředí není reálná. K uchlazení reaktorů jsou v dané situaci použity všechny technicky schůdné cesty, které porušené technologie umožňuje.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Roztavení jádra, jaderný optimismus a JE v Evropě

Dobrý den 1.může se roztávené jádro reaktoru propálit ochrannou obálkou reaktoru a co pak? 2.není jaderný optimismus stejně nebezpečný jako ekologiký extremizmus 3.fakt mám věřit, že všechny j. elektrárny v evropě jsou stejně bezpečné-Slovenské a Bulharské
(Němeček – Hyde Park 15.3.2011)


Varianta protavení je mozna a generace II ma opatreni tomu zabranit nebo likvidovat. Jsem na Slovenskych a bulharskych JE velmi často a muzu potvrdit ze o bezpecnost je starano stejne jako kdekoliv jinde v Evrope.
(Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Výbuch reaktoru – doplňující otázka

Využívám doplňkového dotazu k odpovědi na otázku Výbuch reaktoru Út, 29/03/2011 – 07:17 | CVR1: Může dojít při protavení jaderného paliva z reaktoru do anuloidu, sekundárního konteinmentu či podloží a kontaktu s vodou či podzemní vodou při kritické teplotě k „druhému výbuchu“, ze kterého byly obavy při havárii v Černobylu a kvůli kterému byla podkopána a podbetonována budova reaktoru?
(Pavel Bártek – 29.3.2011)


Pokud máte na mysli jaderný výbuch, tak to prostě není fyzikálně možné. Pokud by se palivo tlakovou nádobou a několika metry betonu k nějaké vodě protavilo, tak může vzniknout nanejvýš spousta páry. Nesrovnávejme Fukušimu s Černobylem, Černobylský reaktor byl zcela rozvalen, palivo odkryto. Palivo v Černobylu se zřejmě roztavilo, ale nikam neteklo. Že by se v Černobylo podkopávalo a podbetonávalo kvůli „druhému výbuchu“, to jsou mylné informace.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Poškozená obálka reaktorů

Dobrý den, dnes ráno proběhla medii zpráva, že při výbuchu 2. reaktoru elektrárny Fukushima byla narušena ochranná obálka reaktoru. Je toto tvrzení pravdivé a jestli ano co tato situace znamena pro dalši likvidaci havarie. Děkuji
(Adam – Hyde Park 15.3.2011)


Podle nezvyklých zvuků zaznamenaných 15.3. a naměřeného zvýšeného výskytu radioaktivních látek v okolí se personál domnívá, že na bloku 2 došlo k poškození stěny tlakové komory pod reaktorem, která je součástí primárního kontejnmentu. Pro omezení následků celé havárie je nyní nejdůležitější zajistit a udržet chlazení jaderného paliva, v dalších krocích se bude personál zabývat lokalizací a omezením možných úniků radioaktivních látek, přičemž tento bude jistě řešen primárně.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež