‘Havarijní plán’ (Kategorie)

Srovnání jednotlivých typů reaktorů z hlediska bezpečnosti

Dobrý večer. Jaký máte názor na schopnost odolat kompletnímu blackoutu (včetně záložních zdrojů) současných reaktorů VVER 440 a zvažovaných AP1000,EPR 1600 a MIR1200? Je nějak ošetřena možnost selhání pasivních systémů u AP1000 (např. zdvojení ventilů)? (Przemysław Chodura – Hyde Park 15.3.2011)


VVER 440 mají jednu z nejlepsich dochlazovacich schopnosti. Mají 6 smycek na 440 MW. U všech je však nutne mit zalozni zdroje. (Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Předimenzovávání kritických systémů

Nestojí za úvahu, že je třeba takto kritické systémy více předimenzovávat – tedy konstruovat na větší tsunami, větší zemětřesení apod. než tomu bylo dosud? V Japonsku také nečekali, že by vlna Tsunami mohla být tak velká.
(Tonda – 15.3.2011)

Za úvahu to stojí. Je však nutno si uvědomit, že zde existuje i ekonomická stránka problému a že je nutno hledat optimální řešení. V jaderné praxi to vypadá tak, že se udělá pravděpodobnostní analýza a na jejím základě se určují opatření. Od jistého stupně velmi nízké pravděpodobnosti se nedělají. Na příklad: Zadání na seismickou odolnost Temelína bylo zpracováno na základě údajů specialistů, pracujících v této oblasti, těmi byl určen rozsah opatření.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Katastrofický scénář 2


Na Nově jsem sledoval vyloženě hystericky podaný „nejhorší“ scénář kdy divák mohl získat dojem,že budou kontaminovány uzavřené(!)PET lahve s vodou a to do vzdálenosti X km.Jaké záření bude při roztavení reaktoru vyzařováno?
(Jan Vilímek, Hyde Park, 15.3. 2011)


Samotné záření z reaktoru není problém – dotýká se jenom bezprostředního okolí. Platí to i v případě roztavení paliva. To riziko pro okolí spočívá v úniku radioaktivních látek, které mohou zamořit okolí, včetně půdy, vody, atd. Proto je jednou ze základních bezpečnostních priorit zabránit, aby se radioaktivní látky z poškozeného paliva (a to včetrně případně roztaveného) nedostaly za hranice elektrárny. Úplně tomu zabránit samozřejmě nelze, zejména izotopy v plynné formě při porušení paliva pronikají do životního prostředí. Při únicích následují kontroly okolí elektrárny a činí se taková opatření (evakuace, omezení konzumace zasažených potravin, apod.), aby bylo zdraví obyvatelstva maximálně ochráněno. Kritérii pro příslušná opatření je splnění stanovených radiačních limitů.
(Ing. Ivan Tinka, CSc. – EGP)

Grafitová kaše

Není možné zastavit reaktor vháněním grafitové kaše (směs grafitu a vody)? (Ježek – 15.3.2011)

Bohužel toto možné není, efekt by byl opačný. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Nejhorší možný scénář

Dobrý den, jaký je nejhorší možný scénář který může nastat a proč japonci postavili jadernou elektrárnu přímo na pobřeží, kde jí ohrožuje jak zemětřesení tak tsunami? (Pavel – 15.3.2011)

Co se nejhoršího možného scénáře týče, klidně si pusťte fantazii na špacír: další zemětřesení, další a větší tsunami, nebude voda na chlazení, povolí reaktorová nádoba i kontejment, vítr bude foukat zásadně na pevninu, atd. Realistický scénář: bloky budou dochlazeny situace se udrží pod kontrolou, bude možná rozšířen okruh evakuace. Ztráty na životech s výjimkou likvidátorů nehody na místě nebudou žádné nebo budou minimální. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Mohl by mít nejhorší možný katastrofický scénář vliv na Evropu?


Ohledně již zodpovězeného dotazu „Katastrofický scénář“ by mě zajímalo, zda by měl tento nejhorší možný katastrofický scénář nějaké významné důsledky pro Evropu a zamoření oceánů a jaké? (Michal Osmík, 29.3. 2011)


Popsaný katastrofický scénář je stále hluboko pod důsledky havárie v Černobylu. Navíc Japonsko je podstatně vzdálenější, takže lze oprávněně předpokládat, že v Evropě by neměl žádné důsledky na zdraví obyvatel. Na oceán bude mít taková havárie vliv pouze lokální, globálně bude o mnoho řádů nižší, než důsledky mnoha podmořských testů jaderných zbraní prováděných v minulosti. (Ing. Vlastimil Juříček – Centrum výzkumu Řež)

Zvládnou Japonci situaci bez katastrofických následků?

Myslíte si, že Japonci zvládnou vzniklou situaci bez katastrofických následků (pokud vím v Černobylu vybuchnul jeden reaktor, teď hrozí výbuch třem).Děkuji za odpověď.
(Martin H., Hyde Park, 15.3. 2011)


Aj keď situáciua v elektrárni Fukušima zďaleka nie je možné považovať za definitívne zvládnutú, podľa najnovších informácií sa darí situáciu zvládať postupných prechodom na normálny (v rámci možností) spôsob chladenia reaktorov. Vzhľadom k úplne inému typu reaktorov nie je možné haváriu porovnávať s Černobyľom. V Černobyle skutočne explodoval samotný reaktor a rádiokatívne látky boli naviac v obrovskom množstve rozšírené do okolia horením grafitu. To vo Fukušime nie je možné. Tam nevybuchol reaktor, ale vodík, ktorý sa z reaktora alebo z bazénu vyhorelého paliva dostal do budovy reaktora. Z tohto dôvodu bolo uvoľnené množstvo rádioaktívnych látok ako aj rádiologické následky havárie neporovnateľne menšie, i keď došlo k poškodenie až 4 jadrových blokov.
(Ing. Jozef Mišák, CSc. – Ústav jaderného výzkumu Řež)

Demontáž poškozených reaktorů


Chtěl bych se zeptat, jak se bude provádět demontáž poškozených reaktorů a jestli je možné postavit nové na stejném místě?


Je takmer isté, že rozsah poškodenia reaktorov elektrárne Fukušima bude taký, že bude nutné ich definitívne vyradenie z prevádzky (často sa nepresne hovorí o likvidácii). Vzniklé havárie tento proces veľmi komplikujú vzhľadom k rozsiahlej kontaminácii a zťaženej manipulácii s poškodeným palivom, reaktorom i ďalšími zariadeniami. Jadrová energetika má však skúsenosti aj s takýmto obťažným spôsobom vyraďovania. Dnes je však veľmi predčasné hovoriť konkrétne o spôsobe vyradenia najmä z toho dôvodu, že nie je známy rozsah poškodenia aktívnej zóny a ďalších zariadení elektrárne. Predpokladám, že po dochladení reaktorov bude nasledovať nejaký spôsob oddelenia poškodených zariadení od životného prostredia napr. prekrytie ochrannou stavbou s nasledujúcou dlhšou konzerváciou, aby sa znížila úroveň aktivity. Potom môže nasledovať demontáž zariadení, zrejme s využitím diaľkovo ovládaných robotov, ktoré by malo viesť k odstráneniu aktivovaných materiálov a ich bezpečnému uloženiu. Postavenie nových reaktorov na rovnakom mieste je prakticky nerealizovateľné, ale nedá sa úplne vylúčiť ich postavenie na inom mieste v rovnakej lokalite. (Ing. Jozef Mišák, CSc. – Ústav jaderného výzkumu Řež)

Výbuch reaktoru

Dobry vecer, co by nastalo v pripade vybuchu reaktora? Kolko ludi, resp. aky priestor by to postihlo? Ako velky je reaktror vo Fukusime, napr. v porovnani s Temelinom? Dakujem (Peter, Hyde Park, 15.3.2011)


K výbuchu reaktoru typu PWR (Temelín) a BWR (Fukushima) nemůže dojít na základě platnosti fyzikálních zákonů. Ve Fukushimě Daichi je 6 reaktorů o celkovém výkonu asi 4500 MWe v Temelíně jsou 2 reaktory o výkonu asi 2000 MWe. (Ing. Zdeněk Kříž – ÚJV Řež)

Katastrofický scénář

Mohli byste prosím popsat nejhorší možný scénář? Ne že by to tu bylo akutální protože dřív nebo později tady stejně všichni umřou na smog. Jen z teoretického hlediska (D. Schon, Hyde Park, 15.3.2011)


Nejhorší scénář je asi: poškození reaktoru, kontejnmentu, nemožnost chlazení a následný velký únik radioaktivních látek do okolí. (Ing. Zdeněk Kříž – ÚJV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež