‘Havarijní plán’ (Kategorie)

Ochrana proti terorismu

Jsou jaderné elektrárny v ČR dostatečně chráněny proti případným teroristickým útokům?
(např. výbuch v blízkosti reaktoru?)
(Syrovátková – 2.5.2011)


Stručná odpověď je tato: ANO.
Proč?
Za prvé: protože budovy jaderných reaktorů jsou velmi robustní železobetonové stavby, které není snadné narušit zvnějšku explozí nebo projektilem a poškodit tak klíčové technologické okruhy reaktoru.
Za druhé: na každé elektrárně jsou přijata přísná bezpečnostní opatření jak organizační, tak i technická, která omezují přístup nepovolaných osob do technologických prostor reaktoru.
Ochrana jaderných zařízení je v ČR upravena legislativně atomovým zákonem a jeho prováděcí vyhláškou. ČR je rovněž jedním ze signatářů Mezinárodní úmluvy o fyzické ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů, což jí zavazuje zabezpečit ochranu svých jaderných elektráren v souladu s mezinárodními pravidly a zavedenou praxí.
Konkrétní způsoby ochrany jaderných elektráren a přeprav jaderných materiálů podléhají utajení.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Srovnání bezpečnosti starých a nových JE

Pokročila technologie co se týká bezpečnosti významně od doby, kdy se stavěla elektrárna ve Fukushimě? Aneb nově stavené elektrárny jsou na tom bezpečnostně výrazně lépe? Modernizují se i staré elektrárny po stránce bezpečnosti? (Tonda – Hyde Park 15.3.2011)


Fukushima 1 je nejstarsi. Uz další mají pokrok v bezpecnosti. Mohu konstatovat, ze VVER se modernizuji prubezne. (Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Odvětrávání vodíku z reaktorové budovy

Dobrý den, jako laik si beru z této nehody ponaučení, že je lepší v těchto případech odvětrávat i sekundární kontejment (i za cenu úniku radioktivity do okolí – na evakuaci bylo do prvního výbuchu cca 24 hod) než nechat hromadit páry v reaktorové budově.Předešlo by se tím výbuchu vodíku,nemýlím-li se? Pokud by se plyny a páry odvětrávaly do atmosféry bylo možné vyloučit výbuch? Dále bych Vám chtěl poděkovat za vytvoření těchto stránek,kde se člověk dozví zajímavé a především pravdivé informace o stavu JE Fukušima.Bohužel média nejsou schopna podat seriózní informace a doufám,že už ani JE Fukušima nepřispěje nějakou „senzací“ médiím do vínku. Dále bych chtěl poděkovat paní Daně Drábové, která dělá pro ČR, nejen ve svém oboru, daleko více než kterýkoliv politik. Smekám před Vámi klobouk a máte můj obdiv. Děkuji za odpověď a do Japonska držím palce.
(Tomáš S. – 4.4.2011)


Máte v zásadě pravdu. Pokud by byla hala reaktoru (sekundární kontejnment) odvětrávána, k výbuchům by asi nedošlo. Nicméně motivací bylo skutečně co nejvíce a co nejdéle zadržovat vypouštěnou aktivitu v budově. Co bylo v danou chvíli správnější si netroufám odhadnout. Dnes se může zdát postup s odvětráváním jako nejlogičtější, na druhou stranu nemáme informace, zda to vůbec šlo technicky provést. Ventilace jistě v provozu nebyla a jiné ventily nemusely být ovladatelné… Děkuji za paní předsedkyni, rád jí Váš dík vyřídím.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Počet zaměstnanců na Fukušimě 1

Media uvedla, ze fukusimu 1 obsluhuje pouze 50 zamestancu. Jak jsou schopni a jak funguji pri stabilizaci vsech reaktoru? Je jich pouze 12 na reaktor? Dekuji.
(Petr Raisich – Hyde Park 15.3.2011)


Údaje o počtu obsluhujícího personálu na JE Fukušima nelze v dané chvíli ani potvrdit ani vyvrátit. Běžný třísměnný provoz 6 reaktorů lze zabezpečit s relalivné malým počtem zaměstnanců neboť obvyklé údržbové práce a nezbytná inženýrská podpora jsou zpravidla zajišťovány vnějšími dodavateli. Je ale téměř jisté, že v této vážné havarijní situaci si tak velká elektrárenská společnost, jakou TEPCO je, včas zajistila dostatek lidských zdrojů na zvládnutí situace.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Únik plutonia z 3. reaktoru JE Fukušima

Co by nasledovalo, kdyby se roztavil 3. reaktor s palivem obahacenym plutoniem? Jaká oblast by byla zamořena? Jaky vliv by byl na nejblizsi okoli nebo celkove na svet? Neni v tehlete chvili lepsi vypustit veskerou radioaktivni vodu do more a ochladit reaktory co nejrychleji konvencnimi zpusoby?
(Jiri – Hyde Park 15.3.2011)


Vlastní roztavení aktivní zóny ještě neznamená, že se veškerý její inventář uvolní do životního prostředí. To, co případnými netěsnotmi nekolikanásobných bariér může unikat, jsou plynné a těkavé štěpné produkty. Oblast zamoření, kde je riziko ozáření, odpovídá oblasti, ve ketré byla provedena evakuace obyvatelstva, tedy řádově několik desítek kilometrů. Představa, že by se veškeré plutonium, obsažené v roztavené aktivní zóně, uvolnilo do životního prostředí není reálná. K uchlazení reaktorů jsou v dané situaci použity všechny technicky schůdné cesty, které porušené technologie umožňuje.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Stavba JE na pobřeží a blackout

Dobry vecer,nezda se vam zpetne jako prilis velke riziko postavit jaderne elektrarny nekolik set metru od pobrezi a nezabezpecit je dostatecne proti black outu? To nikoho pri stavbe nenapadlo, ze k tomuto scenari v seismicky aktivni oblasti muze dojit?
(Vaclav Snasel – Hyde Park 15.3.2011)


Na pobřeží se elektrárny staví kvůli snadné dopravě po moři, dostatku chladicí vody a také proto, že Japonsko je ve vnitrozemí velmi nehostinná země. Co se týče seismicity, všechny eletrárny zemětřesení přestály bez problémů, ničivá byla až obrovská tsunami, se kterou se opravdu v takovéto síle nepočítalo.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Fukušima vs. Černobyl – čerpání vody

Po havárii 4. Bloku ČAES byl reaktor hašen a vodu zpod reaktoru bylo nutno odčerpávat, aby nedošlo k dalšímu výbuchu, prostor pod reaktorem byl zabetonován, aby nedošlo k reakci. Nehrozí podobné nebezpečí u elektrárny Fukušima?
(Ondřej Oulovský – Hyde Park 15.3.2011)


Je velice ošidné srovnávat Fukušimu s Černobylem. Černobylský reaktor byl zcela rozvalen, palivo odkryto, moderátor hořel. Na Fukušimě došlo velmi pravděpodobně k porušení povlaku palivo, to je však stále v pravděpodobně kompaktní reaktorové nádobě a není vprostoru pod ní, kde by mohlo působit tvorbu vodíku.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Blackout v ČR

Pokud nastane u nás v České republice tzv. blackout. Co bude následovat? (Anon. – Hyde Park 15.3.2011)

Kolika stupňově, a jakými způsoby máme zálohováno chlazení a náhradní napájení el. energií čerpadel u našich českých jaderných reaktorů. Je možné, aby se reaktor uchladil bez čerpadel samovolným průtokem vody? Kolik je čerpadel záložních? Děkuji za odpověď
(Petrásková – Radiožurnál 30.3.2011) / redakčně kráceno


Není jasné, zda máte na mysli totální výpadek napájení JE, takzvaný blackout, nebo rozpad sítě v celém státě. JE lze napájet ze dvou linek VN anebo při provozu reaktoru a TG pracuje napájení na vlastní spotřebu. V případě že tohle vše není k dispozici, je reaktor minimálně první 4 minuty chlazen doběhem hlavních cirkulačních čerpadel, mají setrvačníky. Mezitím okamžitě startují diseagregáty a čerpadla, jsou 3, pro chlazení stačí jedno. Tato zařízení jsoe na ETE v antiseismickém provedení v betonových kobkách (měly by zvládnout zemětřesení do 5 stupně). Kromě toho může naběhnout tak zvaná přirozená cirkulace – teplá voda v reaktoru stoupá vzhůru, která je rovněž schopna reaktor po doběhu HCČ dochladit. Všechny tyto systémy jsou odzkoušeny.V případě rozpadu sítě pracuje JE v tak zvaném ostrovním režimu – dodává energii pro vlastní spotřebu a pro nejbližší připojené rozvodny. Dát pak dohromady celou síť je úkol pro energetiky, naposledy se to stalo někdy v padesátých letech.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Branná cvičení a připravenost v ČR

Dobrý den, chci se zeptat, jak je v současné době chráněno obyvatelstvo ČR? Nezaznamenal jsem nikde žádné „branné cvičení“ ani vyloženě školení civilního obyvatelstva proti chemickému útoku, jadernému výbuchu. Kde je dnes prevence?
(Miroslav Ženíšek – Hyde Park 15.3.2011)


Dobrý den, v této době probíhají pouze cvičení obyvatelstva v okolí jaderných elektráren, mají k dispozici písemné insktrukce jak postupovat a rovněž mají k dispozici jodová profylaktika. Ostatní oblasti spadají pod samosprávu, jde o dotaz spíše na Vašeho poslance.
(Ing. Jiří Veselý – SÚJB)

Proč selhaly generátory?


Chtěl bych se zeptat jestli je pravda že generátor selhal kvůli tomu že jej vypli a tím ho přestali chladit? Jak dlouho může generátor, který je chlazen mořskou vodou vydržet? Děkuji za odpověd. (René, Hyde Park, 15.3. 2011)


Příčinou bylo zaplavení záložných dieselových agregátů, které se jinak automaticky spustily poautomatickém odstavení elektrárny. (Ing. Martin Ruščák, CSc., MBA – Centrum výzkumu Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež