‘Chlazení’ (Kategorie)

Nutnost chlazení vypnutého reaktoru

Vysvetlete laikovy,proc zmineny reaktor nejde uplne vypnout a musi se porad chladit. (T. Vlček – Hyde Park 15.3.2011)

Co na reaktoru chladit, proč ho už nezasypávají a nezabetonovávají?
(Anon. – Radiožurnál 30.3.2011) / redakčně kráceno


Částečně vyhořelé palivo, které se v reaktoru nachází, je silně radioaktivní. Tato radioaktivita je tak silná, že produkuje nezanedbatelné množství tepla, které nelze vypnout ze samotné podstaty radioaktivity (kdyby to někdo efektivně dokázal, nemuseli bychom řešit problém vyhořelého paliva a dalo by se ukládat na obyčejné skládky).
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Využití zbytkového tepla

Dala by se využít jako zdroj energie pro chlazení i tepelná energie odstaveného reaktoru? Co by k tomu bylo zapotřebí? Stačila by nějaká menší turbína, která by byla pro tento případ vhodnější než je turbína určená pro normální provoz?
(Tomáš Juřík – Hyde Park 15.3.2011)


Zbytkové teplo se obvykle bez užitku odvádí, protože chladicí voda má nízkou teplotu (40 – 70 °C), čímž je pro výrobu páry nepoužitelná i pro sebemenší turbíny. Tak nízká teplota se udržuje zejména proto, že reaktor je při odstavení obvykle i odtlakován (např. kvůli výměně paliva) a není žádoucí, aby voda v tu chvíli vařila.
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

Kritické systémy mimo kontejment

Betonový hermeticky uzavřený kontejnment má chránit kritické části elektrárny (např. pádem letadla). Podle Fukushimi mi přijde, že řada kritických systémů je umístěno mimo. Co by se stalo, kdyby pád letadla (a požár) zničil dieslové agregáty a el. vedení? (Tonda)

Máte částečně pravdu, na Fukušimě je v kontejmentu pouze reaktor. Pro pořádek uvádím, že ani na Temelíně nejsou dieslagreráty v kontejnmentu, jsou ovšem v kobkách, jsou ztyrojnásobeny a kobky jsou daleko od sebe. Při normálním provozu ale nejsou potřeba. (Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

Umístění chladicí vody

Dobrý večer. Proč není nádrž vody výš než reaktor, aby i v případě výpadku napájení mohla voda protékat reaktorem pomocí gravitace a systém tak nebyl odkázán na čerpadla. (Martin Bečán, Hyde Park, 15.3.2011)


Projektanti předpokládali, že vždy bude alespoň část dieselů fungovat. Nádrže nemohou být z dlouholetého hlediska neomezeně velké a po vyčerpání jejich kapacity byste elektrickou energii potřeboval stejně. (Ing. Zdeněk Kříž – ÚJV Řež)

Chlazení tekutým dusíkem

Dobry den, chtel bych se zeptat co by se stalo kdybychom prudce chladily treba tekutym dusikem, a co skladovani paliva na polech? (Anon., Hyde Park, 15.3. 2011)

Prosím o vysvětlení pro laiky. Opravdu nelze chladit jinak? Co tekutý dusík? Mnozí nechápou jak je možné, že to není v Japonských silách vyrovnat se s touto hrozbou. (Miloš z Poruby, Hyde Park, 15.3. 2011)

Dobrý večer.Je skutečně mořská voda momentálně nejlepší řešení?Proč se nepoužijí nějaké lepší chladící kapaliny,které jsou přímo určené na odvod tepla.Proč nejde požít například tekutý dusík ktery chladí určite lépe a hlavně rychleji. (Jan, Hyde Park, 15.3.2011)


Prudké ochlazení může mít za následek popraskání materiálu a potrubí, chlazení by bylo zcela určitě vysoce účinné, avšak velice drahé a technicky obtížné. Skladování paliva na pólech nepřipadá v úvahu, vyhořelé jaderné palivo se skladuje dlouhodobě v suchých hermetických kontejnerech. (Ing. Jan Kysela, CSc. – Centrum výzkumu Řež)

Chlazení CO2

Nejde chladit CO2? (Pavel, Hyde Park, 15.3.2011)


Chlazení CO2 se používá standardně u jiných typů (například britské AGCR – Advanced Gas Cooled Reactors), jde ale o chlazení v jiných tepelně-tlakových podmínkách a vždy ale jde o chlazení v uzavřené smyčce. Použití CO2 pro havarijní chlazení reaktoru, který pro to není uzpůsoben by bylo málo účinné a zvyšovalo by riziko kontaminace okolí elektrrány. (Ing. Martin Ruščák, CSc., MBA – CV Řež)

Využití tepla z vyhořelého paliva

Dobrý večer, kdy bude možné využívat zbytkové teplo vyhořelého paliva v domácnostech? (Pepa, Hyde Park, 15.3.2011)


V tepelném cyklu JE se využívá teplo u některých JE i pro vytápění. Prozatím se však nikde nevyužívá teplo z vyhořelého paliva. Bohužel nepředpokládám, že by k tomu v dohledné době (vzhledem k vysokým nákladům na stavbu takovéto ‚výtopny‘) došlo. (Ing. Ivo Váša, CSc. – ÚJV Řež)

Proč nejde vyndat tyče?

Omlouvám se, ale neodpověděli jste na otázku „Proč, nejde vyndat ty tyče…“. Říci, že to prostě nejde není odpovědí na otázku ‚PROČ‘ Což jako vědci jistě víte. (T. Konůpek, Hyde Park, 15.3.2011)


I po zastavení štěpné reakce dochází v palivu k rozpadu izotopů, při kterém vzniká teplo. (Ing. Ivo Váša, CSc. – ÚJV Řež)

Mořská voda po použití pro dochlazování


Zajímalo by mne, co se děje s mořskou vodou, která reaktor chladí. Vrací se tato voda jako radiaktivní zpět do moře nebo se používá jako chladivo v nějakém uzavřeném okruhu? Děkuji za odpověď, Hyde Park, 15.3.2011.



Odvod zbytkového tepla i havarijní dochlazování jsou v principu v uzavřených okruzích, může však k určitým únikům docházet mimo tyto okruhy, v žádném případě se úmyslně radioaktivní voda do moře nevypouští. Kvůli identifikaci takových úniků se pak provádí důsledné monitorování zamoření v okolí elektrárny včetně pobřeží i mořské vody. Kromě toho množství mořské vody, dopravované přímo do reaktoru vyvolané touto specifickou událostí není velké. (Ing. Ivan Tinka, CSc. – EGP)

Chlazení z řeky a moře


Jaký je rozdíl mezi JE Temelín, kde je chlazení z řeky a JE Fukušima, kde je jak předpokládám chlazení z mořské vody. Je tam nějaký zásadní rozdíl? Děkuji. (Tomáš, Hyde Park, 15.3.2011)


Jak Temelín tak Fukushima mají chladicí okruhy reaktorů uzavřené, ani jeden z reaktorů není tedy mořskou nebo říční vodou chlazen. Mořská voda u Fukushimy resp. voda z řeky u Temelína se používají na chlazení kondenzátorů turbín, kde kondenzuje pára, pohánějící turbíny. (Ing. Ivan Tinka, CSc. – EGP)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež