‘Bezpečnost’ (Kategorie)

Odstavení za 6 vteřin

Dobrý den, kdysi jsem četl, že v elektrárně Temelín je možné odstavit reaktor za 6 vteřin. Proč to nešlo v Japonsku? Co se tam pořád zahřívalo? Nebo tam neustále probíhalo štěpení, které nejde zastavit? Jakou dobu to štěpení může nekontrolovaně probíhat? Děkuji.
(Pavel Jareš – 13.4.2011)


Reaktory byly bezpečně odstaveny i v elektrárně Fukushima, čímž se štěpení uranu zastavilo. Vyhořelé palivo nicméně dále produkuje tzv. zbytkové teplo vznikající radioaktivním rozpadem štěpných produktů (další podrobnosti byly uvedeny u jiných dotazů).
(Ing. Vlastimil Juříček – CV Řež)

HTGR reaktor

Na svém: rejpalek.blog.cz jsem dal řez budovou BWR. Jinak tam najdete i moji přednášku o koncepci energetiky v ČR, kterou jsem měl na Technické univerzitě v Liberci v květnu 2007 a pak ji katedra tepelných strojů převzala do učebního programu na další semestry. Také tam je větší článek o HTGR a jeho možných aplikacích. V roce 1900 jsem byl členem mezinárodní skupiny pro využití JE s HTGR. Proto jsem velmi zvědavý jak za těch 20 let postoupila snaha MAE o zvýšení inherentní bezpečnosti nových JE. Obávám se, že ve většině doporučení, zůstalo u proklamací a politici vše odsunuli stranou.
S pozdravem Ing. Lubomír Koutný (Ing. L. Koutný – Radiožurnál 30.3.2011)


Vážený pane, přiznám se v úvodu, že jsem se HTGR reaktory nikdy detailně nezabýval a nejvíc informací, které mám, je založeno na návštěvě ve Forschungszentrum Julich, asi před 20 lety. V té době tam likvidovali funkční model HTGR reaktoru, na kterém delší dobu prováděli výzkum. Předmětem výzkumu bylo určení vyhoření paliva, což byly grafitové koule, uvnitř byl uran – nepamatuji si obohacení, mám nepříjemný pocit, že bylo vyšší než v VVVR. Nepředpokládala se odstávka a výměna, koule postupně vypadávaly ze zóny, proměřovalo se jejich vyhoření a buď se do zóny vracely, nebo vyměňovaly za čerstvé. Chlazení plynem.
Máte naprostou pravdu, že tento reaktor měl ojedinělou inherentní bezpečnost – odstavoval se přerušením chlazení. Bylo samozřejmě nutno zajistit, aby nedošlo k roztavení paliva dříve než zapracují zpětnovazební teplotní koeficienty. To bylo zajištěno teplotou tavení -tuším cca 2600 stupňů a další charakteristikou, která tento typ reaktoru silně degradovala. Jednalo se o nízký specifický výkon zóny. Bohužel si přesně nepamatuji, ale byl 15 až 25 krát nižší než VVER 440 ( a Temelín má ještě vyšší). Představte si, že navrhnete, aby místo jednoho reaktoru jich někde stálo 20 a budete tvrdit, že je to bezpečnější. Kromě hrstky odborníků vás všichni sežerou. Je samozřejmé, že při teplotě chladiva 1000 – 1200 stupňů by byla vysoká energetická účinnost, bohužel turbina na tyto teploty je zatím problém.
Tento problém použitých materiálů se týká i vývoje reaktorů IV. generace, ať je to vysokoteplotní plynem chlazený reaktor, nebo rychlý plynem chlazený reaktora jeví se jako největší omezení rozvoje těchto reaktorů- ďábel je v detailu.
Nevím čemu říkáte bezproblémovost zadní strany palivového cyklu, palivo z reaktoru v Julichu je uskladněno ve skladu vyhořelého paliva v Gorlebenu.
Co se týče zásadního zvýšení inherentní bezpečnosti, tak to se zatím realizuje důslednou aplikací známých možností jako je gravitace, zpětná vazba, rozdíl tlaků, přirozená cirkulace.
Na těchto reaktorech se samozřejmě pracuje, plánuje se i kombinace výroby vodíku v HTGR, ale zatím je to vše na úrovni spíš teoretických projektů, kromě modulárního pebble bed (např. v JAR). Obecně jsou tyto projekty otevřené v různých zemích, problém jsou zpravidla finance a každý jde spíš již osvědčenou cestou PWR nebo BWR, kde je snaha o maximální zvýšení bezpečnosti. Zde ještě několik odkazů:

http://web.mit.edu/pebble-bed/

http://aris.iaea.org/ARIS/download.cgi?requested_doc=report&doc_id=70&type_of_output=pdf

http://www.iaea.org/inisnkm/nkm/aws/htgr/fulltext/29026679.pdf

http://www.iaea.org/inisnkm/nkm/aws/htgr/fulltext/htr2002_701.pdf


(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

JE a statistika

Jak je možné, že máme během 20 let dvě události stupně 7, když jsme neustále ujišťováni, že jaderné elektrárny mají bezpečnost 99,999999 procent, takže k takové události by mělo dojít nejvýše jednou za milion let? Jestliže jaderné elektrárny nemají bezpečnost 99,99999 procent, proč neexistují adekvátní technická opatření pro případ jejich selhání, která by zabránila masivnímu šíření radiace do prostředí v případě roztavení jádra reaktoru?
(Pavel Sedlák – 12.4.2011)


Současná mezinárodní praxe definuje pro moderní jaderné elektrárny pravděpodobnost velkého úniku menší než 10-6. Ke splnění této cílové hodnoty jsou tyto elektrárny vybaveny mnohonásobnými bezpečnostními systémy a soustavou bariér k zamezení úniku raioaktivních látek do ŽP, z nichž tu poslední představuje robustní kontejnment. Váš dotaz ale míří na samotnou podstatu těchto pravděpodobnostních kritérií bezpečnosti a jejich interpretaci. Pravděpodobnost 1/106 nelze interperetovat tak, že k dané události „by mělo dojít nejvýše jednou za milion let“. Touto interpretací se dopouštíte stejné chyby, jako kdybyste pravděpodobnost, že hodíte kostkou šestku (jež je číselně rovna 1/6) interpretoval slovy, že šestka může padnout nejvýše jednou ze 6-ti po sobě následujících hodů. O tom, že šestka může při šesti pokusech ve skutečnosti padnout i vícekrát po sobě nebo naopak ani jednou, se lze velmi snadno přesvědčit. Statistiku lze totiž aplikovat jenom na „statisticky významné četnosti/množiny“. Pravděpodobnost 1/6 v daném případě znamená, že hodíte li kostkou např. 600 krát, bude se četnost šestek blížit číslu 100, hodíte – li 6000 krát, padne vám šestka cca 1000 krát, atd. Čím vyšší bude počet pokusů, tím více se bude četnost šestek blížit 1/6 těchto pokusů.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Problém je v tom, že statistika není jistota. Jedná se o rozdíl mezi deterministickými a pravděpodobnostními jevy. Abychom se nepatlali s velkým množstvím devítek, zkusme se podívat na stoletou vodu. Při povodních před 9 lety jeden rozumný pán napsal: „Stoletá voda může přijít i dva roky po sobě“. Když si vezmeme interval 10000 let, měla by při ignorování statistiky přijít stokrát. Použijeme-li statistiku, dojdeme k výsledku, že s pravděpodobností zhruba 67% přijde 90 až 110 krát. Obávám se, že jsem Vás asi spíš zmátl, ale takový je výsledek při použití matematické statistiky. Na závěr a jenom mezi námi: Černobyl tolik devítek neměl.
(Ing. Čeněk Svoboda, CSc. – CV Řež)

BWR vs. VVER – porovnání bariér

Prosím o porovnání/výčet ochranných bariér paliva varného reaktoru BWR na Fukušimě a tlakovodního reaktoru VVER, případně podrobnější popis konstrukce japonského paliva, máte-li jej k dispozici. Předem děkuji.
(Jiří Hinner – 5.4.2011)


Ochranná bariéra reaktoru ve Fukušimi je tvořena třemi stupni:
1. povlak paliva
2. tlaková nádoba reaktoru
3. kontejnment
Rozdíl mezi varným reaktorem a tlakovodním je také v typu kontejnmentu. Ten je tvořen betonovou nádobou s ocelovou vystýlkou. Tento kontejnment je menší než v případě tlakovodního reaktoru, protože je v něm uložena pouze tlaková nádoba reaktoru. Kontejnment má tvar hrušky, ve spodní části jsou kondenzační komory spojené s kontejnmentem. Fukušima 1 (bloky 1-3) používá kontejnment firmy GeneraL Electric (typ Mark I).
Konstrukce paliva u varných reaktorů je téměř shodná s reaktory tlakovodními. Používá se čtvercová mříž kazety, která nemá obálku.
(Ing. Jan Kysela, CSc. – CV Řež)

Bezpečnostní limity

Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to s bezpečnostními limity například radioaktivního jódu který byl ve Fukušimě překročen 3355 krát a vědci tvrdí, že je to množství které nijak neohrozí lidské zdraví. Kolikrát tedy musí být překročena tato hranice aby bylo ohroženo lidské zdraví a kolikrát byly tyto limity překročeny např. při havárii v Černobylu? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.
(Jana Veselková – ČRo Radiožurnál 30.3.2011)


Termín limity se používá v mediálních informacích o japonské katastrofě velmi neurčitě. Obor radiační ochrany rozumí pod terminem limit hodnoty ozáření, na které se plánuje (tedy pro kontrolované podmínky) ozáření pracovníků se zářením (20 mSv za rok) a ochrany obyvatel z přídatného umělého znečištění prostředí radionuklidy (1 mSv) za rok. Pro nehodové situace jsou používány jiné kvantitativní ukazatele, jímž se říká např. zásahové úrovně, akční úrovně, referenční úrovně. Ty jsou odvozeny nejednotně podle účelu k čemu slouží, např. EU aktualizovala v těchto týdnech číselné hodnoty (Bq/kg) pro nejvýše přípustná množství radioaktivních látek (jódu a cesia) v potravinách. Tato čísla také bývají volně nazývána limity, ovšem i neodborník si uvědomí, že ohrožení konkrétního člověka nezáleží jen na limitované hodnotě koncentrace radionuklidu v potravě, ale i na objemu a volbě druhů zkonzumované potravy. Jestli např. v dotazu uvedený násobek 3355 se vztahuje k nejnižší ještě měřitelné hodnotě koncentrací jódu nebo cesia v ovzduší (nebo k obdobně nízké jiné referenční hodnotě), pak jistě při krátkodobém pobytu není dosažena dávka ( měřitelná v jednotkách mSv), která by ohrozila měřitelným způsobem zdraví lidí.
(prof. MUDr. Vladislav Klener, CSc. – SÚJB)

Cesta do Japonska a bezpečná vzdálenost

Dobrý den, na konci dubna máme naplánovanou třítýdenní dovolenou v Japonsku a zajímalo by nás, zda je nějaké nebezpečí týkající se celé oblasti (kontaminace potravin, vody, šíření radioaktivity mrakem apod.)? Do jaké vzdálenosti je lepší se z bezpečnostních důvodů vůbec nevydávat (cca poloměr okruhu kam až se může radioaktivita dostat)? Má cenu se snažit se vybavit jodovými tabletami? Děkuji moc za odpověď
(Tereza – 3.4.2011)


Doporučená zóna, do které není doporučeno cestovat za turistikou, okolí města Fukušima (cca 60- 80 km zóna) viz též: http://www.sujb.cz/?c_id=1088 a http://www.sujb.cz/?c_id=1086.
(MUDr. Hana Podškubková – SÚJB)

Cesta do Kjóta

Dobry den,
za mesic mam letet do japonskeho mesta Kyoto, jiz jednou jsem kvuli zemetreseni cestu odlozila. Rada bych se zeptala, jestli by hrozilo i v tomto meste, priblizne 750 km vzdalenem od Fukusimy, nejake nebezpeci, kdyby se situace v postizene jaderne elektrarne dramaticky zhorsila (napr. pri obrovskem nezadrzitelnem uniku radioaktivity). Nerada vas obtezuji svym dotazem, ale chtela bych vedet, zda se nemohu dostat do nejake nebezpecne situace, zdravi je na prvnim miste. Dekuji. S pozdravem
(Olga Brantova – 3.4.2011)


Podle současných informací o situaci v Japonsku není důvod se v lokalitě, do které letíte obávat žádného bezprostředního nebezpečí, sledujte však japonské sdělovací prostředky – viz též:
http://www.sujb.cz/?c_id=1088 a http://www.sujb.cz/?c_id=1086.
(MUDr. Hana Podškubková – SÚJB)

Pobyt v Hirakatě v Japonsku

Dobrý den,
dcera má od září 2011 studovat 10 měsíců v Japonsku na univerzitě ve městě Hirakata, které leží mezi Osakou a Kjótem. Je tato oblast v současné době z hlediska radiace 100% bezpečná nebo doporučujete studijní pobyt raději zrušit?
(Marie Miškelová – 4.4.2011)


Dobrý den paní Miškelová, ve Vámi uvedené destinaci by neměl být problém spojený s aktuální situaci na JE Fukushima. Informace o radiační situaci na území Japonska jsou k dispozici na našem webu. Stejně tak jsou zde uvedené i informace pro cestující a osoby pobývající v Japonsku. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Pobyt v přímořské oblasti Číny

Dobrý den, předně bych chtěla říct, že si velice vážím toho, jak Váš úřad komunikuje, tedy především paní Drábová :-). Můj manžel má jet v polovině dubna do Číny, kousek od Šanghaje, do menšího přímořského městečka. Vím že je to od Fukushimi vzdušnou čárou něco přes 2tis.km, nicméně vzhledem k vysokým hodnotám naměřeným v moři mám docela strach. Jsou mé obavy na místě? A je nějaká prevence? První co mne samozřejmě napadlo je nejíst ryby apod. Děkuji za informaci.
(Eva Davidová – 4.4.2011)


Dobrý den paní Davidová, děkujeme za Váš zájem a Vaše uznání. Při cestování do všech asijských zemí, tedy i do Číny, nehrozí občanům žádná nebezpečí spojená se situací v Japonsku. Na základě nám dostupných informací a analýz není nutné přijímat žádná zvláštní opatření při pobytu v Číně. Samozřejmě se doporučuje vyhýbat se potravinám z neznámých destinací a to i z mnoha jiných důvodů. Dále také při pobytu v těchto destinacích doporučujeme řídit se doporučením tamních autorit. Dovolujeme si Vás odkázat na web SÚJB i MZV, kde jsou podrobnější informace. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

E-mail o uložení vyhořelého paliva

Dobrý den,
dnes mě vyděsil tento email:

Co zapomněla japonská vláda sdělit svým občanům a potažmo světu
V jaderné elektrárně Fukušima Daiichi, postižené zemětřesením a tsunami, je také úložiště jaderného odpadu, kam se už 40 let vozí spotřebované palivové tyče z celého Japonska. Fukušima má sedm bazénků , kam se ukládalo vyhořelé palivo. Šest ze sedmi bazénků je, nebo alespoň bylo, umístěno pod střechami (!) budov kryjících šest reaktorů.
Na úrovni země byl ve zvláštní budově jeden společný bazén pro vyhořelé palivo obsahující 6 291 bloků vyhořelého paliva. V každém bazénku pod střechami reaktorů je (bylo před katastrofou) podle dokumentu uloženo 3 450 bloků, každý blok obsahuje 63 tyčí vyhořelého paliva. Celkem je ve Fukušime Daiichi přes 600 tisíc tyčí vyhořelého paliva.
Zpráva z dnešního dne uvádí, že 70 % těchto bloků je poškozeno a uvolňuje se z nich, nebo brzy bude uvolňovat, radiace.
Požár, který zachvátil reaktor č. 4, byl uhašen, vzápětí přišla zpráva , že se znovu rozhořel. Média napsala, že se nedaří jej omezit, ale nenapsala proč. Palivové tyče už nejsou ponořeny ve vodě, jsou obnaženy a probíhá v nich jaderná reakce – proto hoří a nelze je hasit.
BBC hlásí, že bloky vyhořelého paliva v reaktorech 5 a 6 se zřejmě také zahřívají, v reaktoru číslo 4 se požár obnovil.
Skutečnost, že bloky s vyhořelým palivem jsou po výbuších a požárech patrně silně poškozeny a uniká z nich radiace, ovšem dává katastrofě ve Fukušimě úplně jiný rozměr. V Černobylu bylo obnaženo jen několik tyčí jaderného paliva, ve Fukušimě jich mají 600 tisíc. Je to Černobyl na steroidech.
Zvolit jako úložiště vypáleného jaderného odpadu funkční jadernou elektrárnu se šesti reaktory a umístit bazénky pro vyhořelé palivo nad reaktory pod střechami je kryjící, nota bene v elektrárně, která vůbec nikdy neměla být postavena v tektonicky nestabilní oblasti časté na zemětřesení, je zločin proti lidskosti takového rozměru, že mi chybí slova. To může udělat jen totální šílenec, blázen a maniak.
Myslím, že nás čekají zajímavé dny a týdny.
(Jana Kolářová – 4.4.2011)


Dobrý den. Toto jsem už řešil s vydavatelem zvedavec.org panem Stworou. Řešeno to bylo v článcích Jak je to s uskladněním vyhořelého paliva ve Fukušimě – odpověď SÚJB a Ještě jednou k problému vyhořelého paliva a designu elektrárny Fukušima . Ačkoli se předpokládá poškození palivových souborů v bazénech vyhořelého paliva (těch u reaktoru), z dostupných informací se již daří chladit.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež