‘Bezpečnost’ (Kategorie)

Opatření na českých letištích

Dobrý den. Prosím o informaci, zda byla v ČR (na letišti) přijata nějaká opatření v souvislosti s nehodou jaderné elektrárny resp. zda jsou prováděna nějaká kontrolní měření radiace zásilek dovezených z Japonska? Děkuji.
(Radka Horakova – 5.4.2011)


Dobrý den paní Horáková, Vaše otázka je poněkud široká. Zásilky z Japonska se dělí do dvou kategorií, zemědělské produkty (potraviny, krmiva) a ostatní zásilky (elekronické komponenty, elektro výrobky, díly, atd). Co se týče potravin potraviny jsou kontrolovány několikanásobně. První kontrola probíhá v Japonsku ještě před expedicí zásilky. Druhá kontrola je prováděna na území ČR, před jejich uvolněním na trh. Co se týče nepotravinových zásilek ty se kontrolují v Japonsku před jejich expedicí. Pro podrobnější informace ohledně dovozu z Japonska si Vás dovoluji odkázat na článek na našich internetových stránkách: http://www.sujb.cz/?c_id=1098. Pěkný den.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

Teplota v reaktoru

Jaká je běžná teplota reaktoru a jaká je teď v této situaci? jak moc se tedy musí reaktor zchladit? Děkuji. (Lukáš, Hyde Park, 15.3. 2011)


Vodovodní jaderný reaktor normálně produkuje horkou vodu nebo páru o teplotách přes 300 st. Celsia. Za normálních provozních podmínek je teplota paliva kolem 400 – 500 st. Celsia. Potíže s palivem nastávají, zvýší – li se teplota jeho pokrytí nad 600 st. Celsia. Při těchto teplotách povlak paliva ztrácí těsnost, dochází k uvolění plynných a těkavých štěpných produktů a ke kontaminaci technologických okruhů elektrárny. Při dalším zvýšení teploty povlaků nad 1000 st. Celsia dochází za přítomnosti páry k oxidaci povlaků doprovázené tvorbou vodíku, jenž hrozí v kombinaci s kyslíkem vytvořením třaskavé směsi. Teploty paliva v reaktorech Fukušima dosáhly s největší pravděpodobností těchto hodnot. Náprava spočívá v zalití paliva vodou a jejím kontinuálním doplňováním kompenzujícím odpařování. (Ing. Miroslav Hrehor – Ústav jaderného výzkumu Řež)

Hypotéza o JE Dukovany během zemětřesení

Dobrý den.
Chtěl bych znát další pravděpodobný vývoj při vystavení jaderné elektrárny Dukovany následujícímu vlivu nestability:
Přestože je oblast Vysočiny v seismicky klidné oblasti, jako východ USA, postihlo ji zemětřesení vyšší, než před pár dny východ USA a to ve výši 8,4 stupňů Richtera.
Následkem zemětřesení bylo:
– narušení hráze přehrady Dalešice a Mohelno a následné protržení obou hrází,
– významné popraskání zásobníků chladicí vody elektrárny,
– popraskání a fyzické přerušení přívodních potrubí okruhů cirkulace vody primárních a sekundárních okruhů reaktorů s výsledkem snížení možnosti chlazení reaktorů chladicím médiem na úrověň 0% během 15 minut zemětřesení. Kromě odpadnutí přívodních potrubí chladicích okruhů primáru a sekundáru by kontenment reaktorů narušen samotným zemětřesením nebyl.
Jaký by vypadal další scénář vývoje?
Prosím nepekulujte o pravděpodobnosti silného zemětřesení, to je čistě teoretická veličina mající opodstatnění pouze do takovéhoto zemětřesení.
Děkuji
(Pavel Bártek – 26.8.2011)


Váš dotaz je opravdu velmi zavádějící a spekulativní. Odpověď proto prosím neberte jako názor odborníka ale jen jako filosofickou úvahu. Narušení Vám jmenovaných hrází nemá na bezpečnost elektrárny vliv z hlediska zaplavení, protože vodoteč je níže než samotná elektrárna. Stejně tak z hlediska odvodu tepla jsou dostatečné zásoby vody k odvodu tepla s podmínkou odstavení všech bloků a vychlazení. Havarijní systémy jsou projektovány tak aby mohly podat vodu nad i pod aktivní zónu takže by byly schopny podat vodu k chlazení aktivní zóny i v tomto stavu. I kdyby nastalo takové zemětřesení jak uvádíte, je vyloučeno že by okruhy přišly o všechna technologická potrubí, která umožňují podat chladicí vodu náhradní formou mimo oficielní projektovou funkci takže se do takové spekulace opravdu pustit nemohu.
(Ing. Jiří Veselý – SÚJB)

Článek na zvedavec.org

Dobrý den.
Slyšela jsem,že el.Fukušimaje již opravena, nadále vyrábí elektrickou energii a žádná radiace již neuniká. Je topravda, a nebo mě v uvedeném článku lžou??
Děkuji
(Eva – 22.8.2011)


Dobrý den. Zaprvé je nutno rozlišovat mezi dvěma elektrárnami v oblasti. Elektrárna Fukušima 1 (Dai-ichi) byla zasažena výrazně a její provoz již nebude obnoven, novější elektrárna Fukušima 2 (Dai-ni) byla postižena o mnoho méně a neexistuje nic zásadního, co by bránilo jejímu dalšímu provozu. Pokud se mám zaměřit na postiženější elektrárnu (Dai-ichi), pravdou je to, že došlo k tavení jaderného paliva a problémům s jeho chlazením. V současné sobě však se již bez problémů daří chladit, rozhodně není pravda, že by se chladící voda vařila a s ní unikala další aktivita z elektrárny. Není rovněž pravda, že by bylo natavené palivo v kapaném skupenství, monitorovaná teplota je všude několik desítek stupňů pod bodem varu vody. Probíhají práce spojené se zprovozňováním projektových systémů, plánují se práce spojené s vyvážkou a přepracováním poškozených palivových souborů z bazénů vyhořelého paliva, probíhá průzkum směrem k reaktorům. Článek na portálu zvedavec.org je skutečně v mnoha ohledech lživý (a je i dost starý). Informací kolem Fukušimské elektrárny je poměrně dost a žádná z nich ani náznakem neindikují černé scénáře, které se uvádějí v článku.
(Mgr. Marek Bozenhard – SÚJB)

Hurikán Ma-On

Dobrý den, na Fukushimu se řítí hurikán, má dorazit během zítřka. Bude tato jaderná havárie vážnější, než minulá? Co hrozí Evropě? Děkuji.
(Alice Bendová – 19.7.2011)


Situaci v Japonsku a blížící se hurikán Ma-On pečlivě sledujeme společně i s IAEA a EK. Podle posledních informací se hurikán stáčí k Tichému oceánu.
(Mgr. Barbora Havránková – SÚJB)

České JE a přírodní živly

Dobrý den,
zajímalo by mne, zda našim JE hrozí nějaké reálné riziko v souvislosti s povodněmi a větrem (hurikán, orkán, tajfun…) a dále pak, kolikrát ročně v nich probíhají bezpečnostní cvičení.
Děkuji!
(Hana Nejedlová – 10.5.2011)


Všem vnějším vlivům na naše jaderné elektrárny je věnována velká pozornost, všechna rizika jsou detailně analyzována a výsledky jsou součástí bezpečnostní dokumentace pro danou elektrárnu. Pro extrémní výpočtové zatížení klimatickými účinky je uvažována opakovatelnost výskytu jednou za 10 000 let. Uvažuje se zatížení od větru, sněhu, dešťových srážek a teploty. Klasické povodně vzhledem k umístění jak Dukovan tak Temelína nepřicházejí prakticky do úvahy. Havarijní cvičení se řídí legislativou, konkrétně např. vyhláškou SÚJB č. 318. Jednou ročně se provádí cvičení v rámci elektrárny, včetně ukrytí pracovníků, v souladu s havarijním plánem, jednou za tři roky je do cvičení zapojen i příslušný kraj (kraje). Od roku 2007 se povinně provádí každoročně také nácvik činností při black outu – přivedení elektrického napájení z úplně nezávislého zdroje (vodní elektrárny).
(Ivan Tinka – EGP)

Letový prostor nad EDU

Dobrý den,
nebylo by vhodné vzhledem k tomu že EDU nemá kontejnment zrušit letecký provoz nad EDU v celé výšce, nejen do 3000m?.
Do 3km létají ultralighty a sportovní letadla, ale ta mají zákaz přitom by elktrárně témě neublížila, zato v 10km si vesele lítají Jumbo-jety jak na běžicím pásu. Srážka dvou letadel ve vzduchu není zase tak výjimečná věc, v ŘLP jsou taky jenom lidi.
(HaryFotr – 12.4.2011)


Pro upřesnění: Zakázaný letový prostor kolem EDU je vymezen oblastí o poloměru 1,1 námořní míle (cca 2 km) a s výškou od země do 5000 stop (cca 1500 m). Kromě toho je chráněno širší okolí EDU prostorem vymezeným poloměrem 12 námořních mil (cca 22 km) s omezeným letovým provozem, jehož průlet je možný pouze při oboustranném radiovém spojení s příslušným stanovištěm řízení letového provozu (Brno nebo Náměšť). A ještě navíc, zakázaný letový prostor kolem elektrárny leží celý v oblasti řízeného letového prostoru Náměšť s tím, že pravidla pro lety v řízených prostorech silně omezují pravděpodobnost náhodného narušení zakázaného letového prostoru EDU. Nehledě na tato, ale i řadu dalších omezení, kterými se letecká doprava obecně řídí, byly provedeny podrobné analýzy rizika pádu letadla na různé celky EDU a bylo prokázáno, že základní bezpečnostní funkce (spolehlivé odstavení a následné dochlazování) nebudou narušeny. Touto problematikou se zabývá rozsáhlá část bezpečnostní dokumentace pro JE Dukovany.
(Ivan Tinka – EGP)

Ochrana proti terorismu

Jsou jaderné elektrárny v ČR dostatečně chráněny proti případným teroristickým útokům?
(např. výbuch v blízkosti reaktoru?)
(Syrovátková – 2.5.2011)


Stručná odpověď je tato: ANO.
Proč?
Za prvé: protože budovy jaderných reaktorů jsou velmi robustní železobetonové stavby, které není snadné narušit zvnějšku explozí nebo projektilem a poškodit tak klíčové technologické okruhy reaktoru.
Za druhé: na každé elektrárně jsou přijata přísná bezpečnostní opatření jak organizační, tak i technická, která omezují přístup nepovolaných osob do technologických prostor reaktoru.
Ochrana jaderných zařízení je v ČR upravena legislativně atomovým zákonem a jeho prováděcí vyhláškou. ČR je rovněž jedním ze signatářů Mezinárodní úmluvy o fyzické ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů, což jí zavazuje zabezpečit ochranu svých jaderných elektráren v souladu s mezinárodními pravidly a zavedenou praxí.
Konkrétní způsoby ochrany jaderných elektráren a přeprav jaderných materiálů podléhají utajení.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

JE a statistika – připomínky

Reaguji na dotaz JE a statistika z 18/04/2011 a vyjadřuji připomínky k odpovědi, zejména přirovnání havárie JE k hodu kostkou. U povodní je to srovnatelné pouze v případě, že má chování lidstva přímý vliv na vývoj počasí a nevychází se z předchozích statistik. Uváděna pravděpodobnost nehody v JE je jen částí pravděpodobnosti selhání určitého technického zařízení příp. jeho celku. Když srovnáme historicky mimořádné události v jaderných provozech, dojdeme k závěru, že k nehodám musí docházet daleko častěji a bez zbytečného svádění na lidský faktor či velikou vlnu. Třeba bude zanedlouho na některém dalším místě aktuální cílený útok, terorizmus, válečný stav, nebo něco úplně nového.
Takže na rovinu je zapotřebí se k tomu postavit čelem a neuvádět zbytečně mnoho devítek. I s tímto zvýšeným rizikem podporuji jadernou energetiku, protože vychází statisticky velmi příznivě oproti ostatním lidským činnostem – minimum postižených lidí a prakticky zanedbatelné poškozování životního prostředí. Závěrem chválím Váš přístup a otevřenost ve vztahu k veřejnosti.
(Ivo Žižka – 20.4.2011)


Příklad s kostkou měl ukázat, jak zavádějící je výrok „pravděpodobnost velkého úniku 10-6 znamená, že se to stane jednou za 1 000 000 let“. Jinak nelze popřít fakt, že tři velké havárie v jaderné energetice za 50 let její existence nekorespondují s očekáváním dle výsledku pravděpodobnostních analýz bezpečnosti. Realita je asi taková, že 440 reaktorů odsloužilo souhrnně za dobu své existence cca 14 000 reaktor roků. Takže jedna velká havárie se vyskytuje každých cca 4600 reaktor roků. Při dnešním počtu cca 440 reaktorů je to zhruba každých 10 let. To nás určitě nutí k zamyšlení jak dále jadernou energetiku udělat bezpečnější.
(Ing. Miroslav Hrehor – ÚJV Řež)

Srovnání bezpečnosti starých a nových JE

Pokročila technologie co se týká bezpečnosti významně od doby, kdy se stavěla elektrárna ve Fukushimě? Aneb nově stavené elektrárny jsou na tom bezpečnostně výrazně lépe? Modernizují se i staré elektrárny po stránce bezpečnosti? (Tonda – Hyde Park 15.3.2011)


Fukushima 1 je nejstarsi. Uz další mají pokrok v bezpecnosti. Mohu konstatovat, ze VVER se modernizuji prubezne. (Ing. Jiří Žďárek, CSc. – CV Řež)

Následky
RNDr. V. Wagner, CSc.

esej na téma mediálního obrazu fukušimské nehody vyšla v časopise Vesmír (2011/11).
Dokumenty
k nehodě na JE Fukušima - červen 2011 (anglicky)

Oficiální vyjádření k následkům zemětřesení a vlně tsunami japonského úřadu pro jadernou bezpečnost (JNES) a japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) (4. dubna 2011) - anglicky

Oficiální stanovisko japonské agentury pro jadernou a průmyslovou bezpečnost (NISA) k preventivním opatřením po nehodě na JE Fukushima Dai-ichi a Dai-ni (4. dubna 2011) - anglicky

Tento portál je společnou aktivitou SÚJB a CV Řež